11.5.2018, 23:00 | tik
Po běhání ještě večer kolo. Přes Krčák na Jesenici, zahnout na Břežany a skrz tunel z řepky přes pole do Zvole.
Mimochodem – v Krčáku po vrstevnici zpět z Hrádku už je docela o hubu. Cestička je jen naznačená, má podélný sklon svahu a do toho nějaké kořeny, na kterých má kolo tendence ujíždět po svahu dolů. MOžná místo realizace zábradlí proti kolařům nahoře by nebylo špatné sem poslat dva chlapi s krumpáčem a lopatou.
Ještě uhnout přes les na Březovou. Hele, já se potmě z toho sjezdu bál víc než obvykle. A to jsem ještě cestou naháněl srnku, se kterou jsme se potkali v úzké uličce proti sobě. No, nakonec jsme se vyhnuli.
Dolů do Vraného a podle vody domů.
Další padesátka doma – a nemám pocit, že by to bylo moc nebo že bych byl unavený.
11.5.2018, 16:51 | tik
Už nějakou dobu mě zlobí kotník. CHodik a kolo je v pohodě, běhání míň. Takže pomalu a krátce, nejlépe na tartanu (a o tom jindy).
Takže jsem zkusmo nohu zavázal a šel. Bolelo to.
První kolo prakticky nešlo. Tak co, sundám obvaz. Hele, je to lepší. Ale pořád nic moc.
Kašlu na to, sundám boty a budu chvíli courat v trávě (je to uzavřený areál, takže žádné psí exkrementy a rozbité sklo).
Hele, ono to docela jde. Poklusávám travou bos, občas udělám pár kroků na tartanu. Fakt to jde. Vracím se na tartan bos a zrychluju. Ano, chodidla nejsou zvyklá, ale dobré.
Ještě zrychluju a co – dám si čas na 1km. Moc naběháno nemám, pořád něco běhá, nohy srandovně plácaj o dráhu.
Jo, bylo to náročné. Pak koukám na čas: o šest vteřin lepší osobák na kilometr. Co?
V tu ránu super nálada, pohoda. Stále bos vyklušu půl kiláku a jdu domů
21.1.2018, 16:15 | tik
Kvůli zádům jsem teď neběhal pravidelně – a je to sakra znát. Venku krásně, slunečno, teplo, světlo :), plány velké – tak dvacet a když se poběží dobře, tak se uvidí.
Jo, desítka s odřenejma ušima. Utahanej jak pes, nebavilo… Chyběla síla i morálka. Včetně posledního km za 4:20, protože jsem dobíhal autobus – který už jsem měl ve výhledu a viděl jsem ho. Ano, tři sekundy za osobákem na km… :) A pak že nemůžu…
Takže jsem se protrápil desítku a doufám, že teď to bude běh pravidelný a zase to začne k něčemu vypadat.
17.1.2018, 23:59 | tik
Tohle je titulek, který se tu za poslední dobu objevuje docela často. Rozhodně častěji, než bych chtěl. A to rozhodně není dobré vysvědčení pro mou (chatrnou) tělesnou stránku.
Teď už jsou záda docela v pohodě a protože meteorologové slibovali sněhovou bouři, náledí a uragán, šel jsem se proběhnout.
Mělo to být lehkých sedm, skončil jsem na devíti a něco s nuselským údolím uprostřed. A pár přestávkama na fotky.
13.1.2018, 23:59 | tik
jsem vzdal pár hodin před startem. Záda se fakt nedala a dnes jsem byl na krátké procházce a i tak poměrně trpěl.
Takže i další tréning na ty zajímavější předemnou se odkládá.
Super
13.1.2018, 03:40 | tik
Ze závodů nic nebude. V podvečer jsem se rval :) se synem a najednou křupodkudsi ze zad. Bolest, hejbat moc nešlo, při dýchání to cítím…
Možná, kdyby to byl pět, deset po rovině, tak bych o tom uvažoval. Ale půlka s převýšním +600m na Blaník, to by asi nedopadlo dobře.
Stejně kvůli zádům teď, ve čtyři v noci, nespim.
Takže tolik k mým prvním velkým závodům.
11.1.2018, 02:31 | tik
Zítra jen pár km a v sobotu závody. Ale dnes ještě 12km kolo přes centrum Prahy. A jako obvykle mi ujel autobus, takže poklusem na Pankrác z nábřeží.
Bylo to o něco rychlejší než obvykle, ale docela v pohodě.
Stejně se závodu obávám a jsem nerovózní – na prvním nechci skončit poslední.
9.1.2018, 23:59 | tik
S batohem, jen pár kilometrů. Pro nové bačkory pro syne. Na Vinohrady a zpět, alespoň přes Jezerku nahoru.
8.1.2018, 04:04 | tik
že už mám tři týdny trénovat podle plánu. Ooops :)