2.7.2006, 03:17 | tik
Kradu kradeš krademe…
občas z rubriky Napsali jinde zavítám na místa, kde bych raději ani nechtěl být… Nicméně jsem skončil tady a vidím článek Smíchovský skatepark.
A jak na ty fotky koukám, jsou mi nějak povědomé. Podívám se do exifu, foceno nikon 3500, datum kolem roku 2003, což snad majitelka blogísku ani nebyla na světe…
Takže hledám. Tik.cz – tam to není. A hle, brusle.info/galerie – a jsme doma.
A hezké, že blog.cz s podobnými uživateli očividně počítá…
2.7.2006, 03:04 | tik
Kam na brusle ?
Tentokrát se podíváme podle vody. Doslova. A pokud to někdo nezvládne, tak i do vody.
Objevil jsem čerstvý asfaltový koberec, který konečně zpřístupňuje navigaci mezi Mostem barikádníků a trojskou ZOO.
Stačí dojet čímkoliv (metro, tramvaj či vlak) do stanice Nádraží Holešovice. Není problém nazout brusle a přes Most barikádníků (jako chuťovka kruhový sjezd) se přepravit přes Vltavu.
Hned za mostem jsou dvě možnosti: první je hned po nábřeží po směrem po proudu Vltavy, druhá cesta vede po protipovodňová hrázi rovnoběžně s první cestou, aby se těsně u tramvajového mostu setkali.
První část asfaltu podle vody mezi tenisovými kurty není až tak úžasná, ale pak se změní na nový luxusní povrch, který je od tramvajového mostu až k trojské lávce.
Od ní pokračujeme podél trojského vodáckého areálu směrem k trojské lávce. U ní jsou tři možnosti:
doprava do kopce k výborné kavárničce, rovné a doprava na most (a třeba do Stromovky) či rovně k ZOO.
Bohužel chybí návaznost na obou koncích (ze ZOO směr Roztoky je štěrk/občas asfalt, na druhou stranu na Palmovku je nic-moc asfalt a kus obyčejného chodníku, který kolem slepých ramen u Palmovky přechází v pěší zónu – ale opět s nic moc asfaltem.
Zůstává tedy tři kilometry slušného asfaltu. Cesta je široká, byť to do vody není až tak daleko. Horším problémem může být provoz vodáků, nosících lodě podél vodáckého kanálu – z toho plyne bruslení spíše v ranních/večerních hodinách.
29.6.2006, 14:35 | tik
Uživatelský test:
jaký rozdíl je mezi noname ložisky (cca 500Kč všechny) a SKF (1500 kč)?
V jízdě ?
Ne.
Ale test deštěm byl jiný.
Podmínky:
Trasa Letná – mů domov (cca 1,5km), průtrž mračen, louže.
Testovací postup:
Jít si zabruslit na Letnou, nedbat varovných příznaků budoucího deště a s prvními kapkami vyrazit domů tak, aby dojezd probíhal v nejhustším dešti a loužích. Následně se brusle postaví někam do kouta a počká se do druhého dne, až uschnou.
Zatímco noname ložiska po absolvování testu druhý den nešla roztočit a musela být zprovozněna za použití brutální síly a prolití olejem, po kterémžto úkonu bylo při otáčení jasně slyšet písek uvnitř, SKFka nejen že se točí bez problémů, ale i bez zvukových efektů.
Závěr:
Při běžné jízdě se zřejmě rozdíly nepoznají – ty se projeví až ve chvílích extrémního použití.
Poděkování: Tikovi, který kvůli testům ložisek nejen pravidelně mokne, ale v plné rychlosti přejíždí mokrou dlažbu, která pekelně klouže.
27.6.2006, 02:05 | tik
Pokud nevíte, kam může vést bruslení (nebo marketingoví experti a cílová skupina 10+), podívejte se sem.
Peklo má jméno Blog27
22.6.2006, 16:22 | tik
(Cyklo)Tik : chodci – 2:0
17.6.2006, 01:47 | tik
Bez jakéhokoliv srazu
či organizace jsem dnes večer po krátké bouřce vytáhl brusle. A bylo to super. Z Letné jsem vyzkoušel Chotkovy sady – sice vím, že asfalt je tam už delší dobu, ale ještě jsem to nejel. První část v pohodě, zatáčka také. Rozjede se to až těsně před pár metry dlažby, které jsem přejel ani nevím jak, následně padáček do parčíku a dole zatáčka a dav turistů.
Turisty jsem minul a zatáčku projel způsobem, o kterém se domnívám, že se dá beztrestně vyzkoušet jen jednou za život. Alespoň mohou turisté nadávat na barbary v Praze…
Přesun metrem na Želivského (no jo, chvíli jsem přemýšlel, že tu publikuji sraz – ale nějak to nedopadá) a sjezd směr Strašnická zhatil protivítr – jelo to pomalu, takže jsem se uklidil na chodník.
Série přestupků pokračovala ze Strašnické – napřed jsem se nacpal vedle auta to pruhu na mojí červenou, pak další dvě červené projeté a jedna zelená (v protisměru). Ale řidiči to dnes brali v klidu.
Z Náměstí bratří Synků jsem chtěl na Vyšehrad – tramvají. Ale protože měla jet až za dvacet minut, dal jsem si to pěšky. A není to zas až tak strašné. Přes Nuselský most s větrem v zádech za pár vteřin a na I.P. Pavlova a po magistrále nad Muzeum. Dál už jenom přesun kolem Hlavního nádraží (tolik policajtů jsem v životě neviděl) na Těšnov a tramvají zpět na Letnou. Hrubým odhadem to celé za něco málo přes hodinu a nějaké drobné.
15.6.2006, 03:08 | tik
Hejtmanské dny – Nymburk
V rámci Hejtmanských dnů (znáte to, lichocení voličům není nikdy dost a volby nejsou dost daleko a obzvlášť, když byl na bruslích viděn i M. Topolánek) se hejtman Středočeského kraje P. Bendl rozhodl projet na bruslích. A protože to není nic jednoduchého, musel si zorganizovat doprovod. A kdo k tomu je nejvhodnější ? Mladá, krásná a ještě s velmi slušným umístěním ? Ano, Martina Sáblíková. Plus koneckonců celý speed team z Benátek nad Jizerou – což se ukázalo jako životně důležité – ostatních bruslařů bylo minimum a to by se v novinách špatně vyjímalo. O ochrance (??) či povinně nahnaných podřízených se nezmiňuji…
Kromě kulturního programu (Maxim turbulenc a Petr Bende)(teď jsem chvíli uvažoval, že slovo kulturní škrtnu) plus nějaké ty zábavy jako cukrová vata a skákací hrady pro děti.
Plus dračí lodě k vyzkoušení. Co jsem tak pochytil, postup naplnit loď, odrazit od břehu a následně vysvětlit, že pokud nebude spolupráce, poplynou s proudem na Děčín. Protože jsem loď viděl zpět v přístavu, zřejmě to muselo fungovat. Tleskám – sympatický přístup.
Samotná jízda byla příjemná – vepředu dvě sličné policistky na kolech, pak pár nejaktivnějších jedinců a pak se tak zvolna táhl cca třicetičlenný peloton, ve kterém zcela náhodně vznikaly skupinky, přeskupovaly se a zase mizely. Takže bylo v podstatě pořád s kým mluvit.
Jízda probíhala v celkem zevlovacím tempu – ale na druhou stanu, někteří ze zúčastněných byli na bruslích poprvé v životě (na kolečkových, na ledě měli něco najeto) a stejně nebylo kam spěchat. Okolí je prostě nádherné a na několika místech bych raději zahodil brusle a vyrazil podél řeky či do polí jen tak s foťákem.
Kousek před Poděbrady je skatepark: a byl jsem překvapen, jak se do něj „pětikolečkáři“ vrhli. I nějaké skoky zkoušeli. Příjemné rozptýlení.
V Poděbradech také čekali fotografové a aranžovala se fota – skupinka bruslařů, v čele Sáblíková a Bendl jedou spolu, zbytek dělá křoví. Nicméně jsem se fotoaparátem hned přidal – ať z toho něco mám, že…
Na mostě se čekalo na Poděbradského primátora. Já dole čekal na bruslaře s foťákem, takže jsem prošvihl rozdávání lázeňských oplatek a nějaké kořalky (nebo co jsem to zaslechl).
Zpět do Nymburka se jelo o poznání svižněji (kvalitnější asfalt a je to samozřejmě z kopce).
Vzhledem k tomu, že cestou tam jsem pendloval tam a zpět (všechny předjet, vytáhnout foťák, nafotit všechny, za posledním sbalit foťák a znova), tak jsem se zpět jen vezl – krom chvíle, kdy jsme s Denisem chtěli dohonit skupinku s hejtmanem. Naštěstí pro mě byl jen kousek před námi na občerstvovací stanici – protože je depresivní sledovat pětikola, jak při stejné frekvenci šlapání jsou výrazně rychlejší…
Cestou jsem chvili mluvil s hejtmanem – no, vyměnili jsme si pár vět, ale tím to tak nějak skončilo a žádná protekce do budoucna zřejmě nebude.
Pak už jen přelézt most v Nymburce (dlažba a drátěné schody) a finiš do cíle. Tam mi vypovídá poslušnost karta do foťáku, ohlásí nula snímků a následně že není zformátovaná – takže cílový finiš odolal nafocení.
Pak už jen Lída debatuje s hejtmanem a nabízí mu časopis a za zvuků zkoušky Maxim turbulenc mizíme na Prahu.