TiK

V Praze jsme divní. Nespolečenští, uzavření. To si říkám pokaždé, když jedu do Pardubic či do jiných měst na inline akci.

Ano. Tentokrát to byly poslední (??) letošní Pardubice na bruslích – společně s Aegon modrou jízdou, což byl pražský průser. A že to dnes bylo sakra jiné.

Ale postupně. Do Pardubic jsem odjel vlakem. Na Hlavním nádraží sice mají nové odbavovací centrum, ale prodali mi lístek z stanice, odkud nebylo možno odjet a až ve vlaku jsem si všiml, že na zpáteční také zapomněli. Takže jsem proti benzínu neušetřil, ale zase jsem nemusel sledovat dopravu a neusínat za volantem…

Do Pardubice jsem přijel brzy a byl čas na projížďku kolem Labe a ke Kunětické hoře. Volným, relaxačním tempem, na sluníčku, po kvalitním asfaltem. Nirvána.

Projel jsem se městem a pomalu zamířil na místo srazu: k aréně. Tam už bylo dost lidí a do startu to ještě zhoustlo. Celkový počet bych si tipl někam k tisícovce bruslařů.

Program zahájil Tóča (ještě aby někde chyběl) a žonglování. Plus autogramiáda Sáblíkové. Nejsem si jist, ale skoro to vypadalo, že na rozdíl od Prahy jela celou trasu. Ale možná se pletu.

Jízda začala těsně před setměním. A proti obvyklým trasám Pardubic se jelo jinak. Malováno odhadem, snad aspoň trochu přesně. Trasa mi vyšla na 10km, subjektivně byla delší.

Ale jelo se. Jelo se rychle, přestože se nezastavovalo, dav se příliš netříštil. K atmosféře hodně pomohl i výběr hudby – té mých do uší, samozřejmě.

Výborná atmosféra, schopní bruslaři, dobrá hudba – co více si přát ? Bylo to super. Zcela spontálně se zabraly nejen dva pruhy, ale i protisměr. Řidiči tu chvíli počkali, nikdo z toho neměl problém a všechno šlo. Organizátory jsem viděl jen občas – na bruslích uměli, ale  věděli, že jede dav a zbytečně ho neomezovali. A když byl nějaký problém či překážka, nějaký organizátor se vždy objevil.

Když už to vypadalo na zatáčku zpět na parkoviště, změnil se směr a jelo se ještě přes vodu a místy jsem byl překvapen, jaký to byl fofr. Ne že bych nezvládal, ale takhle rychlou organizovanou jízdu jsem snad nezažil. A to není v žádném případě stížnost.

Na zopakování programu z před startu jsem už nečekal – lovil jsem vlak zpět do Prahy.

Cesta bez problémů – snad až na to, že jsem musel většinu cesty drbat Agátu – fenku neurčité rasy, ale ohromně smutných očí :)

V Praze jsem hned na peronu nazul brusle  s skrze nové Hlavní nádraží jsem odjel přes Hybernskou, Příkopy, Staroměstské  a Letnou domů.

Stále jsem ještě vyplavoval adrenalin a další hormony z jízdy, takže i Praha byla skvělá.

Výborný den, výborné bruslení, skvělá atmosféra. Co si bruslař může přát víc ?

z facebooku:

Q: Blíží se jízda v Praze. Je šance, že a/organizátoři, kteří vedou dav, budou umět bruslit a b/pochopí, že když je silnice z kopce a za nimi dav, je potřeba to trochu nechat rozjet, aby se to pod kopcem nehromadilo ?
Minulá jízda byla z mého pohledu poměrně mizerná ale pln optimismu doufám, že už hůře nebude.

A:AEGON večerní in-line bruslení V rychlosti jízdy se holt musí hledat kompromis – závodníci vs. začátečníci. Pokud je jízda pro vás pomalá, zkuste v tom hledat jiná pozitiva – třeba se kochat panoramaty.