TiK

Nová kola od R chtěla vyzkoušet. Vyštrachal jsem stará, ale ještě funkční ložiska a smontoval to dohromady. Pěkně všechno ladí do červena.

Na Letné jsem pokecal, podíval se na překážky, co zůstaly po závodech o víkendu (dva raily), nechal se od kolegů ukonejšit, že pršet nebude a vyrazil směr Zbraslav. Nová kola (80mm/85A) jela na kvalitním povrchu ďábelsky, z kopce to bylo slabší – neznal jsem je a jízda na hranici “než se v zatáčce utrhnou” nepřipadala v úvahu. Takže o něco pomaleji.

Dojel jsem na Karlák když se objevila bouřka. Megabouřka. Otočil jsem to a odjel směr Národní. Tam jsem skočil do tramvaje a dojel jsem až na Malostrankou, kde se rozpoutalo peklo. Neprostupná stěna vody a během pár minut byla silnice kompletně zatopena vodou. Tramvají jsem dojel na vozovnu Střešovice a tam se schoval na stanici.

Stále lilo a lilo a voda stoupala. Promočení tramvajáci hledali výhybky, tramvaje stály a auta celkově zvyšovala chaos. No co, tohle není každá den a tak jsem z relativního sucha stanice vyrazil do deště.

Okamžitě jsem byl mokrý skrz na skrz, ale co. A fičel jsem řekou vody dolů na Evropskou. Výška vody byla místy až přes nárt brusle – a to byl jen proud vody na silnici – žádné louže. Ze začátku jsem nejel moc rychle, ale pak jsem to vzdal a pustil to rovnou.

Drsná chvíle přišla nad Diplomatem – nějaký blbec tam předjížděl v nepřehledném úseku kolonu aut a tak najednou v protisměru transit plnou rychlostí proti mě. Já to strhl na střed, on ke straně a nějakou náhodou nedošlo k čelnímu střetu já vs. auto. To že mě ohodil vodou byla maličkost. Po pár vteřinách když mi to došlo, jsem vyplavil něco adrenalinu. A zbytek si fakt užil – slajdy, skoky přes/do louží, radost z jízdy… radost, že jsem přežil. Huh, nic moc.

Pak už jsem se doplácal domů, z bruslí vylil vodu, oblečení naházel do pračky a konec. Zítra zkontroluji ložiska, ale předpokládám, že budou kompletně na odpis.

A to je pro dnešek vše.