Poznámka nejen pro mě
Když už referujete o nějakém skateparku, přihoďte adresu nebo lépe pin do nějaké online mapy. Teď hledám skatepark v Kladně a adresa v ulici Milady Horákové je príma.
Když už referujete o nějakém skateparku, přihoďte adresu nebo lépe pin do nějaké online mapy. Teď hledám skatepark v Kladně a adresa v ulici Milady Horákové je príma.
Je nový, nejnovější v Praze. Je in. Kdo zde nejezdil, jako by nebyl. Nebo tak nějak. A přece takovou atrakci nemohu vynechat, ne ?
Nic moc. Radotin je sice oficiálně v Praze, ale tak jednoduché to není. Věřím, že někteří rodilí raditíňáci budou tvrdit, že vlastně bydlí v centru. něčeho určitě. Nejlepší je to autobusy ze Smíchovského nádraží, druhá se nabízí cesta vlakem. Obojí do Radotína (jak překvapivé) a pak něco dojít či dojet pěšky do skateparku. Nebo dojet autem, což je bohužel nejpohodlnější. Podle Strakonické od Prahy to na brulích místy jde, místy ne. – cyklostezka (údajně) existuje, ale není cela asfaltovaná. Od Zbraslavi je to podobné. A jsem moc rád, že jsem to na bruslích nezkusil. Mezi auty a prachem mě to úplně nebaví.
Mezi kolejemi je ten betonový skvost. Co tam na bruslaře čeká ? Pár zídek, zábradlí a bazén. A něco jako rádius. Vše z betonu. Park má tvar velké osmičky a tak není problém projíždět dokola a průběžně střídat triky. Nevýhodou tohoto přístupu je velikost – stačí pár (dva, tři) lidé se stejným nápadem a park bude malý. Vyzkoušeno: jeden skejťáka a dvě děti, co si tam hrály s autíčkem – a pořád jsem někoho z nich potkával. Když dorazil ještě kolař, který se uvedl vyndaním nějakého hudebního stroješku apustil hustaj hip hop pičo, bylo vymalováno.
Na první pohled je vidět zaměření na skejťáky. Což není stížnost, to je fakt. Nikde žádní copingy, rádiusy jsou ostré a krátké. Nevěděl jsem, jestli mám nahoru vyjet nebo vyskočit – což je stejně jedno, protože nahoře, kdy by jinak byl coping, se stejně nic moc nedá udělat.
Betonový bazén obklopený (h)různě zvlněným betonem. Na skejtu to možná má nějaký smysl, na bruslích se tam moc dělat nedá – není to rádius, který by vyhazoval do vzduchu. Z vnitřní strany je náznak copingu, ale zase vylezlý natolik přes hranu, že je potřeba do většiny triků naskočit. Nepohodlné.
pro bruslaře použitelné. Dvě zrcadlově obrácené lomené. Náklon země není moc znatelný a tak náskok na vodorovnou část neusnadňuje. Jedna nízká zídka a jedna do zatáčky. Jo, a jak je vidět, jeden zatočený rail. Chtělo by to znatelně převoskovat – moc to nejelo.
Stejně jako dvě zábradlíčka s hranatým profilem.
Cestičky mezi překážkami jsou zvlněny – ani to nepomůže, ale ani to nevadí. betonové rádiusy v polovině a na konci jsou, jak už jsem psal, zbytečně prudké a bez copingu.
Převážně beton. Překvapivě dost klouže – spíš při záběru při rozjezdu. I když možná za to mohou kola.
Park pro skejťáky. Bruslaři se sice také zabaví, ale jen na pár překážkách. Při prázdném parku. To v kombinaci s nepříliš přívětivou dopravou vede k závěru, že pokud máte cestu kolem, tak se jděte podívat. Ale za cestu z Prahy to nestojí.
Takže možná někdy.
X’Dual mají hub s třinácti paprsky. Díky tomu mají minimální odpor vzduchu. Každý paprsek je uprostřed rozdělený, aby se zvýšila flexibilita středu. Tento způsob konstrukce umožňuje kolečku lepší Grip v zatáčkách.
Vnitřní část urethanu je elastický polyurethan s vysokou pružností, jako má například skákací míč. Když děláte test odskoku, vyskočí kolečko velmi rychle do působivé výšky.
Kombinace, ze které je vyroben střed kolečka a svrchní vrstvy nabízí dobrý komfort.
http://svetkolecek.cz/recenze-in-line/5849-zavodni-kolecka-rollx-xdual
Přiznávám (nerad), že zcela nové rámy Kizer jsem našel více méně náhodou při úklidu. I s novými kolečky na agressiv. Tak co s tím ? Smontovat !
Za základ posloužily osvědčené boty K2 Fatty Pro – s nájezdem tři sezony, byť většina s rámy na 80mm kolečka (street až fitness). Montáž/demontáž nepřinesla nic neobvyklého (snad kromě nánosů špíny) a za chvíli byly hotovo.
Rámy Kizer jsou elegantní, byť poměrně těžké. Na vině je kovová konstrukce, na kterou jsou šroubovány umělohmotné vyměnitelné díly. Celkový rozchod rámu i přes velké vybrání uprostřed není příliš velký proti mému současnému 247mm rámu je delší asi o pět centimetrů. Nezvyk a přílišná stabilita se objevuje v zatáčkách i po doskoku točených triků (180, 360).
Poněkud netypicky jsou řešeny osy šroubů – v jedné polovině rámu je závit a šroub je z jednoho kusu – dotahuje se tedy do rámu a stačí jeden imbus. Šrouby jsou velmi tlusté a standardní vymezovače se na ně nevejdou. Ty, dodané k rámu se zase nevešly do těchto kol. Takže prasácky bez nich.
Kola Jeph Howard 58mm s pro mě nezvyklým profilem – proti eliptickému průřezu fitness kol jsou tahle skoro obdélníková.
Děs a hrůza. Kola nejedou, brusle je nízko a neobratná. První pád přišel po dvou metrech na chodníku – trochu jsem položil brusli na bok, ta se (už) svezla po rámu a bylo.
Dojet na Letnou bylo v zásadě utrpení – takhle jsem se už na bruslích dlouho nenadřel.
Je ale důležité upozornit, že jsem zvyklý na 80mm kvalitní kola a tohle je přece jen někde jinde. A navíc při cestě zpět (lehce z kopce) brusle jela poměrně slušně.
Na Letné to ale bylo hned jiné – první náskoky na lavičku – jo, to je ono. Hluboké vybrání uprostřed rámu perfektně vede a brusle drží na hraně jak přibitá. Umělá hmota kryje všechen kov a nikde tak nic nekřípe při většině triků.
Zkusmo prá royale, unity (oboje na front i backside), soyale, nějaké ty topsidy – už jsem agresivu odvykl, takže to bylo spíš na ozkoušení než na styl a krásu.
Pak se mi ale bohužel ozval kotník (a koleno a kyčel) a poměrně rychle jsem si uvědomil, proč jsem s agressivem přestal. Škoda, hodina a půl uběhla rychle a docela bych se ještě povozil.
Opotřebeni rámu po hodině a půl jízdy je vidět na fotkách – jsou to první škrábance a tudíž jsou vidět až moc.
Celkově nezbývá než hodnotit kladně. Jízdní vlastnosti odpovídají agresiv bruslím, rám samotný jede dobře a s lehkou botou drží váhu celé brusle v přijatelných mezích. I když se jedná o celkově netypické řešení, výsledek velmi příjemně překvapil.
není všechno zlato a minulá pozitivní skoro-recenze k2 The Don je nějakou dobu za mnou. Brusle mezitím dostaly docela záběr. Podle gpsky zhdub 350km svižnější fitness jízdy, občas nějaký skok. Ale nic tragického.
Takže co se podělalo ?
Tohle tak nějak střídavě na obou bruslích. Špičku (bod 1) vyřešil k naprosté spokojenosti Chemoprén Extrém. Další jsem našel a opravil dnes. Na hodnocení výsledku je zatím příliš brzy.
Ale co se to stalo ? Tipnu si:
S tím, že hlavně první dvě jsou klíčové.
Z minulé recenze padá argument, že za brusle jsou za cenu kolem 4000 Kč zajímavé. Pokud se po pár dnech ježdění začnou rozlepovat tak, že hrozí během jízdy vytržení boty, je to moc zlé. Za argument, “že se to dolepí” bych střílel – dodělej doma prostě u nových bruslí nepadá v úvahu.
Už jsem tu zmínil nové brusle. Takže jak to vypadá ?
Na pohled … no… nakonec se mi začínají líbit. Hm.
Jedná se o brusle primárně určené pro urban skating a freestyle. Tomu odpovídá jak rám a kola, tak bota. A přimo tak předurčují další vlastnosti bruslí – maximálně 80mm kola a velké obratnost.
Bota.
Měkká. Dokonce tak, že konečně jezdím v zapnutých bruslích. Vypadá to jako kůže, ale je to koženka. Nepříliš prodyšná a větrací otvory moc nepomáhají. Ale zatím to není až tak tragické.
Zapínání suchým zipem křížem přes nárt je dobré. Tkaničky prakticky nejsou zapotřebí. Ale mohl by víc klouzat – tahem za konec není prakticky možné utáhnout i spodní část. To je velké škoda – utažení brusle na jeden pohyb by bylo skvělé.
Přezka a páska nad ní už jsou (pro mě) jen kosmetika. Ale noha v brusli drží poměrně dobře (a ano, mám je o půl čísla větší, než bych obvykle kupoval).
Spodní část boty nějaký ten jednoduchý soul také vydrží.
Rám a kola
Rám je klasický – jako Soul Slide a Front Man. Takže super. Bílá originální kola jsem nahradil červenými 80mm labedami, ložiska zůstala. Rychlost slušná, obratnost také. Což je dáno délkou rámu a velikostí koleček. Až taková zásluha bruslí to není.
Co na závěr ?
V aukci za 1200 je to naprostý luxus. Za běžnou cenu kolem 4000 je to velmi zajímavá koupě. Za vyšší kolem 6000 je to spíše lahůdka pro fajnšmekry a vyznavače značky.
Tedy za obvyklé ceny je to pro běžnou bruslařskou populaci zbytečně drahá. Ale pro lidi, kteří vědí proč zrovna tento typ bruslí je to za cenu kolem 4000 výborná koupě.
Po najetí lehce přes 150km si nemohu stěžovat.
„Budeme usilovat o to, aby se na jednom místě sešlo nejvíce bruslařů s ochrannou přilbou. Jízda s helmou je vlastně podmínkou účasti. Chceme tímto ukázat, že vyjet si na inlajny s přilbou je samozřejmostí, že se nejedná o nic neobvyklého nebo trapného.“
Kdo nenosí helmu jen z tohoto důvodu je blb. A kdo ji nosí ze stejného důvodu, je blbec také. Preferuji zdravý rozum, vlastní úsudek a zodpovědnost za vlastní rozhodnutí.
Takže vzhůru do osvěty a za chvíli s to lehce posune “kdo nenosí helmu, není normální”. Dávám tomu tak rok, dva…
http://www.regiony24.cz/11-120412-in-line-bruslari-budou-ve-frydku-mistku-u-olesne-usilovat-o-rekord
Head Freestyle, jak je již z názvu patrné, jsou určeny k volnému stylu, čili můžete si na nich zajet slalom, občas si skočit nějakou tu překážku, projet se po městě nebo ujet pár kilometrů po stezce. Brusle jsou poměrně pevné a tvrdé, proto bych jejich využití viděl spíše ve sféře aggressive.
Řeč je o bruslích s 80mm koly a odlehčeným rámem. Netuším, čím se dotyčný dopoval, že v nich viděl agresivní brusle.
Pro představu:
Freestyle | Agressive |
4 kola 70-80mm, odlehčený rám, místy výztuže proti prodření nemají všechny značky implementovány | kola kolem 60mm, často jen dvě. Velmi robustní rám, doplněný výměnnými částmi pro velké opotřebení. Bota zpevněná a robustní |
http://www.koleckace.cz/head-freestyle-dalsi-hrac-na-poli-koleckovych-brusli
Další z historických plácků.
Je/ byl oblíbený spíše skejťáky – pro bruslaře je moc nízký a nenabízí přílišnou variabilitu.
K jízdě je vlastně jen mramorová plocha a schůdek vysoký maximálně 20 cm a o kus větší zídka – buhužel zarostlá jehličňany.
Občas se tam pár skjťáků objeví – hrany jsou stále navoskovány. Je příjemné zastavit se tam na pět minut cestou odněkud někam, ale na delší ježdění to není.
Ježišmarjácotoje ?!
Dostupnost – nic moc. Uprostřed ničeho (na fotomapě ještě není). Dostat z Mladé Boleslavi je možné buď po
Tam jsem šlapal v botách prachem, zpět po vedlejší silnici – nic moc ani jedno. Plus záliba důíždit chodníky zámkovou dlažbou a je to komplet.
Takže dostupnost – mizerná.
funbox, spine, u-rampa, funbox, radiusy a bangy kolem. To ještě jde, ne ? Povrch kompletně v plechu, asfalt slušný.
Ale. (čekali jste to, že ?)
Netuším, pro koho ten park je. u-rampa je slušná. trochu prudší na svou velikost, ale jde to. Ale ten zbytek. Malý funbox… je pro srandu. Má na výšku tak půl metru a chybí cokoliv na vrcholu na grindování.
Velký funbox je …velký. I když to z těch fotek nevypadá, je vysoký ke dvou metrům. A pekelně “kope” nahoru. Kdo rád létá, má šanci. Rozjet se na něj dá jen z bangu od minirampy – takže v podstatě jen jednou maximální rychlostí. Nepřítomnost railu nahoře hodnotím jen a jen kladně – už takhle je to úzké.
A to je vlastně jediný způsob jízdy – z rampy se rozjet na funbox, nechat se hodit nahoru a na druhé straně zastavit na vrcholu rádiusu. Z něj sjet a buď přes spine nebo minifunbox zpět na druhou stranu. A tvářit se u toho, že to až tak moc nesere.
V protější straně od rampy se sice na rádiusech dají dělat nějaké transfery, ale zase na ně není možné se rozjet mimo funboxy.
Kromě toho ležely na zemi ještě dva grindboxy – jeden otočený nesjízdně druhý tak, že jakékoliv ježdění na něm blokuje nájezdy na funboxy.
Mezi nájezdy a funboxy jsou maximálně metry prostoru – málo, málo málo. Celý park je strašně stísněný.
O jeho kvalitách svědčí i nápis sprejem a i to, že odpoledne v krásném počasí se v něm proháněly jen nějaké děti na kole, které jely s rodiči na projížďku a do parku šly “na pět minut”.
To už se mi jezdilo daleko lépe i v nejhorším pražském skateparku. (Hele, to je námět na hezký flame – nejhorší pražský skatepark je řádově lepší než to nejlepší v Boleslavi :)