TiK

Aegon bruslení na svém kroužku po republice došlo do Pardubic. A v Pardubicích je to tradičně dobré. I když je to Aegon (viz Praha).

Přivítání na parkovišti, několik, překvapivě k věci, poznámek o stavu tratě  jede se. Lidí mi přišlo o trochu více než při pokusu o překonání rekordu – ale zcela subjektivně. Ani jsem se nesnažil počítat…

Moderátor (selebrita (asi) Evropy2) se dala ignorovat. je zřejmě předpokladem pro tuto profesi IQ kolem 40, nevědět nic o ničem, ale dokázat o tom dlouhé minuty (hodiny, dny) mluvit. Ech co tak nadělám…

Trasa byla rozdílná jak proti posledním Pardubicím, tak proti těm původním – v detailech. Ale jinak samozřejmě dobře vybraná, se slušným povrchem, rychlá.

Fascinuje mě, jak v Pardubicích funguje živelnost – když je někde málo místa, zaberou se dva (tři) pruhy a nikdo z organizátorů nic neříká – a jen co se to uvolní, opět se lidé vcelku ukázněně zařadí do pravého pruhu. Policie je skoro na každé křižovatce, organizátorů pomále, ale na logických místech – tam, kde se cesta zužuje nebo je jiný problém.

Jezdil jsem si podél celého stádečka bruslařů a vypadalo to, že to všechny baví. A jelo se příjemně rychle – zvlášť posledních několik stovek metrů na to ve vedoucím auté šlápli a na parkoviště jsme se vrátili fofrem.

Po dojezdu ještě show ve flatlandu na kole a konec. No a já pokračoval dál .

A na závěr ? Pardubické bruslení jako obvykle nezklamalo …