TiK

Z Letné (na slalomu nikdo) přes Stromovku. Pod kopcem jsem potkal P, který se zrovna plahočil nahoru. Já plnou rychlostí dolů. O moc lepší. Pak trocha ježdění na mini-railu u Výstaviště. Jen pár soulů a tak. Jen se povozit. Pak přes Holešovice, Palmovku, Masaryčku a národní na Smíchov.

Netušil bych, jak složité je na Smíchově najít večerku a koupit minerálku. Ale nakonec se podařilo.

Tramvají do Řep a dál už přes Vypich a Ladronku.

Sjezd ze Strahova se vydařil. Kola a ložiska se dostala do optimálního výkonu a tak to byl moooc fofr. Jen na Dlabačově byl dojezd proti slunci – moc jsem neviděl, ale na to, abych se nezabil to stačilo.

Dál tradičně kolem Hradu zpět na Letnou.

Trocha posezení s místními bruslaři opilci. Tentokrát se mohutně filozofovalo na téma jidiš, latina, hebrejština – prostě hospodská diskuze, že by jeden blil i na střízlivo.

Pak jsem se ještě povozil na zídkách na Letné – a to jsem přehnal. Cestou domů totální nedostatek jídla/cukru. Slušný absťák, třesoucí se ruce a tak. Do nejbližších potravin jsem dojel “na krev”. Dvě sušenky to lehce spravily a večeře v KFC to upravila do velmi příjemné podoby. Na druhou stranu se mi zase jelo špatně, protože jsem byl přejedený.

Dnes to nebylo daleko, ale jel jsem rychle – takže snad zítra bude lépe.