TiK

V sobotu se jel ve Stromovce závod ze série O2 inline cup. Rychlobruslaři. Samozřejmě jsem byl zvědavý, jak si budou užívat na kostkách a tak jsem se lehce zlomyslně vypravil s foťákem ven.

Od rána se něco dělo. První byl závod malých dětí – některé nechtěly (od maminky), plakaly a protestovaly; stejně byly vyslány na pársetmetrovou trať. A nakonec ji i zdolaly – občas s podporou rodičů, občas s plyšákem.

Další byl závod rodičů s kočárky. Potkal jsem S a po delší době jsme prohodili pár slov. Když zabředl do vypočítávání technických vylepšení dětského kočárku pro jízdu na bruslích či kole, přepnul jsem na autopilota a v tomto stavu setrval delší dobu.

Pokračovalo se juniory – někdo přišel a jel, někdo měl přípravu, zázemí a kombinézu. Zástupkyně půjčovny N byla nakonec čtvrtá. Během tohohle závodu se vydatně rozpršelo a tak si děcka dost sáhla na dno. Já bych se na to vykašlal. Což mi připomíná, že už vím, jak maximálně ozevlovat soutěž.

Krátce po dojezdu vysvitlo slunce a vyhlásily se výsledky. A já vyrazil domů na oběd. A pro kolo, abych stihl více míst kolem trati na focení.

Po obědě (mém) pokračoval závod pro příchozí. Nepříliš překvapivě se do něj nacpali profíci (kombinézy, kola 4×100 a podobně). Nějak se to odjelo a pak už dva hlavní závody: 10km a maraton. Lehce navlhlá trať byla veselá sama o sobě a kostky na maratonu byly kouzelné. Někteří lidé jsou ochotni platit za takovouhle projížďku.

Bohužel pro fotografy/bohudík pro jezdce se ale padalo jinde.

A co focení ? Nic moc. Dopoledne pod mrakem a déšť, odpoledne slunce skrze stromy (vysoké kontrasty na pár metrech, doháněl jsem bleskem co šlo) nebo nevhodné pozadí za kulturním zpestřením (T a kolektiv). Pár fotek se nakonec ale podařilo (z cca 400 kousků) a je zajímavé, že při druhém výběru zaujaly ty, které jsou mázlé nebo prostě divné – mají nakonec nějakou atmosféru.

Něco jsem propovídal s Š o všem možném, s opavskýma klukama jsem se pozdravil a Ž se tvářil, že mě moc nezná.

 

Jak zhodnotit ?

Organizace výborná, počasí z 50% mizerné, nálada dobrá a díky tomu, že jsem dost lidí znal alespoň od vidění, tak atmosféra příjemná. Jen mě trochu mátl počet startujících, který se dle mého nepřehoupl přes sto, sto deset. Na to, že stánků sponzorů tam bylo asi pět (zdravím děvčata do O2) a jak mega akce to byla, říkám si, že náš zimní závod byl úspěch.

Však se také začíná mluvit o druhém ročníku.