První večerní
street letošního roku. A hned si musím postěžovat – zklamala technika. GPS + sports tracker prakticky nenahrál trasu. Ale popořádku
Přes Letnou na Masaryčku a tramvají na Žižkov. Takhle v neděli večer do práce. Juch. Odtamtud sjezd na Olšanské náměstí (krátké, prudké a příjemné) a posun MHD k Telecomu.
Odtamtud už vyšlápnout na Želivského a hurá do Strašnic. Už mi kola opravdu nejedou, protože na Vinohradské mezi Želivského a Strašnickou, místo abych nebíral rychlost, jsem ještě musel šlapat. Přímo na Strašnické prokličkovat mezi tramvajemi a jede se dál.
Po hlavni v Olšinách a dál Vršovickou. Tam mě výpadek GPS mrzí nejvíc. Sešlo se totiž nekolik příznivých okolností: byla mi zima, je tam nově namalovaný pruh pro cyklisty. A to uší přišla dobrá hudba (Where Is My Mind (feat. Emily Browning) ze Sucker Punch).
Takže jsem si zazávodil s tramvají. Mezi stanicemi mě předjela, na stanici jsem ji dojel. A znovu. Nakonec se naše cesty rozešly. Spíš rozjely.
Tradičně Nuslemi a přes Výtoň do centra. Skrze Národní divadlo pod Letnou.
Včetně slalomu mezi chodci v centru.
Pak už jen vyšplhat schody na Letnou a pro dnešek padla. Jen to rozčarování z trasy – fakt jsem byl na data zvědavý.