TiK

protože předělaná kola na bruslích, tedy spíše ložiska, jsou v klinické smrti, není to na moc dlouhé projížďky. Docela jde sjezd do Stromovky – jede to pomalu, ale alespoň se nemusím příliš odrážet. Ne že by mě to na downhillu napadalo často, ale dnes to tak nějak přišlo.

Ve Stromovce ani nebylo příliš živo. Největší rozruch budilo pár aut, která se tam tak nějak vyskytovala. Bruslařů pomálu, cyklistů také a srovnávat to s předvčerejší infarktovou situací v Bráníku netřeba.

Projel jsem Stromovku a přes Trojský most ke slalomovému kanálu. Most je, stále v rámci oprav, vcelku tragický. Díra vedle díry a sem tam nějaké to zúžení, aby bylo více legrace.

Kolem slalomářského kanálu až k soše; konečně jsem nezapomněl vosk a tak nebyl problém trochu podráždit mramor. Místa tam moc není a hrana není příliš dlouhá, ale je to změna proti Letné. A nechodí tam příliš lidí.

Pak už jen přejet most a přes Holešovice na Vltavskou a zpět na Letnou. Tam jsem se chvíli flákal a koukal do sluníčka – ani nevím, proč jsem dnes vyjel, když se mi ani nechutně nechtělo, natož aby mě to bavilo. A až na Letné jsem si vzpomněl, že jsem se chtěl stavit na Ortenově náměstí na starém plácku – když už jsem tam tudy jel. 

Toť pro dnešek vše.