TiK

Se začátkem roku tu každý bilancuje – proč se tedy nepřidat.

V číslech:

• 3 závody
• 4 boty
• 2500 kilometrů
• nepočítaně pádů

A tím by se dalo skončit, ne ?

Ale pár slov přidám. Ze závodů byl důležitý jen maraton – první možná i poslední. Bylo fajn si to zaběhnout, ale v téhle podobě mě to neláká. To spíš odněkud někam, přírodou… O tom by se mluvit dalo. Byť mě známý lákal na maraton v Anglii – Hull. Start na Humber Bridge a zpět do centra. To ale nejspíš padne kvůli termínu. Zatím jsem ani nekoukal na termínovku, byť mě v e-mailech registrace z Prahy bombardují maratony všude možně. Třeba teď v únoru v Neapoli. Mít čas, peníze, natrénováno…

Jak to čtu, tak vlastně maraton jo, ale musel by být zajímavý. Uvidíme.

Co boty ? Rozpadly se. Ne že po doporučených pětistech kilometrech vyhodit, protože netlumí, ale protože se urval kus podrážky nebo díra ve svršku, kudy dovnitř padaly pařezy a kusy skal. Jedny přes tisíc, odstatní kolem osmi set. Vlastně mě opustily i první kvalitní boty, ve kterých jsem začínal.

Ježíšek přinesl dvoje nové -ale jsou tak pěkné, že nemám vůbec chuť je vzít ven, okopat a zničit. Takže ještě doběhávám v těch starých, které pár stovek jistě vydrží.

Jinak většinu mám Asics a Mizuno – ohromná výhoda hlavně Mizun je, že je nepotřebuju rozšlapávat – není problém úplně nové vzít na dvacítku a není jediné otlačení.

Celkem 2500 a mohlo to být víc. Jasně, pro někoho je to měsíční objem, my hroši to mámše jinak. S tím, že na začátku prosince to vypadalo bledě (přece jen, 2,5k je kulaté číslo), najel jsem na tréningový plán ne nepodobný maratonskému, 24. prosince mi chybělo 30km a přišla rýma a horečky, takže jsem to dorazil (stále ještě nachcípanej) 30 a 31 prosince a dost to bolelo.

Ale splněno.

A co do dalšího roku?

Běhat si. Teď přes zimu co nejméně nastydnutí, naběhat vzdálenost a na jaře zrychlit. Tabulka hroších výkonů by chtěla trochu oprášit. (Jo, vim, že jsem starej a tlustej… ale snad ne ještě tolik).

Dál se věnovat trasám, kde je na co koukat a ještě lépe – odněkud někam.

Pokračovat s tím, že když je něco pěkného, v klidu zastavím, pokochám se, vyfotím, neřeším padající rychlost a tepy a pak běžím dál.

A hlavně – chci začít běhat se synem a zkusit ho pro běhání a sport nalákat.