Hodně moc po Praze

Odpoledne

jsem se mihnul na Letné. A protože se mi to stává často, opět jsem volal sanitku. Jeden francouz upadl (pěšky) ze schodů a měl starosti, jestli a kam dojde. Nakonec jsme se nějak dohodli, sanitka přijela a naložili ho. ¨Pak už jsem neměl moc času, takže další třičtvrtě hodina byla velmi hektická a plná všech možných triků v co největší rychlosti. I přes tropické počasí se infarkt nedostavil.

Doma jsem ještě dal dohromady druhé brusle – na sobotní závod na dálnicitentokrát legálně. Docela si zahrávám s myšlenkou, že se zaregistruju a od deseti si zazávodím. Věřím, že atmosféra dálnice, osvětlení a bruslařů bude velmi zajímavá. Možná až magická.

A druhé brusle řeší včerejší dilema.

A právě jsem dokončil registraci. Chtějí moc informací, skoro i číslo bot. Obávám se, že jediné korektní je přezdívka – ostatní je “založeno na reálných událostech”.

Večer

Od Stromovky přes Palmovku a Strašnice  na Zbraslav a přes Pankrác zpět. A to jsem jistě na něco zapomněl.

Bodově:

  • V tunelu pod Vítkovem, resp. na jeho konci, číhala hlídka MP. Než se zvedli z trávy, byl jsem pryč.
  • Kolem půlnoci na trávníku v Legerově si nějaká rodina zaparkovala auto na na tom půlmetru trávy co tam je a užívala si tam pikniku.
  • Na nuseláku jsem doufal ve vítr do zad. Celou dobu vanul proti mě – a ještě na obzoru počasí přidalo pár blesků.
  • GPSka měla vybité baterie.
  • U Hradčanské jsem potkal kolegu bruslaře. Užíval si street, ale bohužel mě nezaregistroval – takže spříště nemám s kým jet. Zase.
  • Odvykl jsem si sledovat noční ulice. Nápad na článek.
  • Užil jsem si to a těším se na další noc. Ideálně hned zítra.

Články na podobné téma

 

Reagovat

Komentare musi byt schvaleny adminem. Proto se hned po odeslani neobjevi.

Pokud se neobjevi do 24 hodin, z nejvetsi pravdeposobnosti nebyl schvalen