TiK

rýmička je asi definitivně pryč, ale ten týden bez běhu je nějak hrozně moc vidět. Nebo cítit.

Dneska nově: metrem na Zličín a Prokopákem dolů a na konci nahoru na Barandov. Vystoupil jsem z metra – a lilo jak z konve. Při představě hodinu se zase trmácet zpět jsem radší dvacet minut počkal a vyběhl. S tím, že kus trasy vysokou travou jsem obíhal po silnici – z bot voda sice vyteče, ale mokré úplně nejsou fajn.

Volně jsem si proklusal Prokopské údolí a nebylo to špatné – znám ho z kola a tohle bylo stejné. Jen o dost pomalejší. Až jsem se sám divil, o kolik – fakt to byla spíš pěší turistika než běh. A takové drobnosti, že na mokré listí a kořeny jsou nejlepší silniční boty ? Jiné nemám, takže je to jedno.

Na konci vpravo bok a výšlap na Barandov. Bolelo mě co mohl po včerejšku a tenhle kopec mě dorazil.

Nakonec na návštevu k V a jet dolů tramvají se ukázal jako dobrý nápad.

to měl být lehký rozklus. No jasně, běžím k V, takže kopec jak kráva. Na Stravě pěkné čtvrté místo, mohlo být třetí, ale když jsem na stařenku v lese zahalekal „funím jak stádo divokých prasat“ a ona se vyděsila, kde ti divočáci jsou, musel jsem ji uklidnit… KOM je asi nedosažitelný, ale první trojka to bude, už příště.

Plus kopec zpět na Pankrác, seběh lesem z Novodvorské… bylo to příjemné protažení.

Září byl první měsíc, kdy jsem celkově odběhal 200km. Je to divný pocit – loni touhle dobou jsem byl rád za 300 metrů v kusu, dnes 10-15km je standardní vzdálenost a pohodlný běh.

Ale musím realisticky přiznat, že je to hodně. Jak časově, tak fyzicky. Mám v plánu stáhnout to na klidných +-150 (40 týdně) a posilovat a zvykat si.

Protože na konci měsíce jsem fakt utahanej a v klidu si dám pár dní pauzu.

Jen dodám, že na Stravě v měsíční výzvě jsem se pohyboval kolem 17000 z celkově 120000 lidí – a vědět, že stotisíc lidí je horších než já je skvělé pro sebevědomí.