TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Relax -[import z mamil.cz]

Flákání a pár stovek metrů plavání. Zkouším kolik toho uplavu jakým stylem – a u kraulu se mi pravidelně objevuje bolest/křeč v pravém lýtku. Je jedno, jak se rozcvičím či co udělám – po pár metrech tam tu bolest ucítím a když nepřestanu, skončím na mělčině na pár minut, než to odezní. Hnus.

Spíš jen tak cachtání -[import z mamil.cz]

než seriózní plavba. Píšu jen pro úplnost.

Štěchovičák-[import z mamil.cz]

Hezky zlehka, ze Štěchovic údolím Kocáby… čtyři kilometry po rovince, v klidu… a pak to přijde. Další tři jak běh do zdi. 

Znal jsem z kola, takže jsem přesně věděl, do čeho jdu. A vlastně: nebylo to špatné. 

Seběh mimo cestu skrze  pole rozryté divočáky na druhé straně kopce byl o dost horší…

Výklus-[import z mamil.cz]

Pomalu a krátce. Kromě PR  na jednom nechutném stoupání. Takže už na toho mizeru ztrácím jen dvě minuty…

Blbě se mi běha z kopce. Kyčel pořád nic moc, takže buď malé krůčky nebo jen jít. Všechno lepší, než neběhat vůbec, žeano.

A pokud vše půjde, na zítra to bude zase něco vypečenějšího. 

Plavání-[import z mamil.cz]

tradičně na Slapech v zátoce – subjektivně mi to jde lépe, těch 1.5 km bylo v kuse a vlastně to byl příjemný relax

500-[import z mamil.cz]

Včetně těch nemocí a pauz – dneska dokončeno (prvních) letošních 500 km běhu

Předběhli mě-[import z mamil.cz]

U Slap, v Přestavlkách, v díře ze všech děr největší, mě na strava – segmentu předběhli. A to tak, že od dvě minuty. Plus se objevil další běžec, který si to dal také – ale ten je půl minuty za mnou, takže dobrý.

Kde se tam vůbec, uprostřed ničeho, berou ?

Ale k tomu borci – jsem v klidu. Ve srovnání je rychlejší na kilometr o dvě minuty, na půlmaratonu o hodinu. A taky má za letošek naběháno o 1500km víc.

Tudíž ho nenávidím jen trochu, protože je v naprosto jiné kategorii.

 

Znovu po proudu-[import z mamil.cz]

Co jsem si včera zkusil na nečisto, dnes bylo poklusem. Nevěděl jsem, co mě bude či nebude bolet, takže cíl byl postupný: troja, když to půjde Roztoky, když to půjde Řež, když to půjde Kralupy. 25 km.

Krátká verze: šlo to. Vybíhal jsem v parnu, kdy se meteorologové trumfovali varováními před bouřkami, kroupami a kdovíčím, 30+C ve stínu, lilo ze mě…

Celou cestu byl výrazně menší provoz než včera – kolařů i bruslařů pomálu. Noha překvapivě nebolela a do Roztok jsem přiběhl v pohodě. Cíleně pomalu, ale v pohodě.

Pokračování do Řeže bylo jasné. Včetně dvou občerstvovaček – dnes jsem vypil vše, co kolem trasy teklo.

V Řeži jsem měl lehké pochybnosti, ale 11 km nevypadalo tak zle. Jako ne že bych nebyl přehnaný optimista, týden předtím jsem neběhal…

Nakonec mi optimismus vydržel do dvacátého kilometru. Tam jednak začalo bouřit (hromy nad hlavou, vich, ale jinak nic), jednak hlava odmítala dál. Nohy bolely, ale v mezích normy, dýchat šlo nosem a bez problémů, ale hlavě se nechtělo. Nakonec jsem to nějak překonal a dolezl na vlak.

V něm jsem si, abych měl lepší výhled, sedl do prvního patra – a po půl hodině na výstupu bylo sakra těžké ty schůdky sejít… Stejně jako poslední cca dva kilometry od vlaku domů.

Čas je tragický – jednak jsem záměrně běžel pomalu, jednak všechno to občerstvování… nejdelší kilometr jsem měl za 14 minut :)

Ale bylo to pěkné a doufám, že jsem to zas moc nepřestřelil a běhání bude pokračovat.

Po proudu-[import z mamil.cz]

O berličkách přes Stromovku a směr Roztoky. S tím, že pokud to půjde, tak i dál.

Šlo to a za dvě a půl hodiny jsem byl v Řeži, kde jsem si počkal na vlak a zpět domů.

Plavání-[import z mamil.cz]

krátké, ale v mezích možností intenzivní. Ochladilo se; rozdíl voda vzduch byl poměně malý, takže voda byla jako kafe.