Na zítra se musím vyspat, takže místo odpoledního šlofíku se synem kettlebell. Odcvičena normální rutina, tentokrát v obýváku. Smrad jak v opičinci a promočený koberec, jak ze mě lilo.
Na odpočet mám jinou aplikaci – je v ní pohodlnější editace workoutu, některé drobnosti zase postrádá. Zkusil jsem napsat autorovi, jestli by nechtěl něco předělat.
Času málo, takže jak se zničit ? Osvědčenou trasou z kopce do kopce. I v Praze se dá nastoupat na 20km 500m…
Z Pankráce do centra, Národní divadlo a první Petřín. Od spodní satnice lanovky nahoru pod rozhlednu. Pár úseků je velmi vypečených. Ve dvou třetinách jsem před sebou uviděl dva běžce – ty dojedu, ne?. Ne. Dojel jsem je až nahoře a pogratuloval jim k vítězství v závodě, o kterém nic netušili.
Mimochodem – tohle je i na Králi Šumavy – občas je rychlejší kolo tlačit, než jet na vysoký převod. A oba běžci nebyli začátečníci. Párkrát jsem Petřín běžel a tihle to mělo jako lehký výklus. Mrchy :)
Hned zase dolů na Smíchov a přes Anděl na Mrázovku. Kolem Bertramky je to jen začátek, pak se stoupá ještě dlouho vilkama.
Hned na začátku parku jsem myslel, že mě šálí zrak – dvě důchodkyně venčili osm psů – a pět a tři byli prakticky stejní. Samozřejmě jsem se musel podělit o to, zda mě nešálí zrak a jako odpověď byla otázka, zda jsem nepil a kolik že těch psů vlastně vidim.
Z Mrázovky zase dolů na Radlickou a hned naproti na Děvín. Na Radlické ve svahu proti bance se začalo mohutně stavět – byl les a louka, bude barák jak kráva.
Z Děvína pěknou cestičkou dolů – rozhodně žádné rekordy, ale jelo to pěkně a na konec Prokopského údolí.
Pokud se člověk chce zmasakrovat, dá se pokračovat výjezdem na Baranadov, sjezdem do Chuchle, výjezdem do Radotína na kopec, Kosoř a to celé zpět – kdy se do necelých 50km vejde převýšení asi 1200m.
Ale na to nebyl čas, takže přes vodu a jen se vyškrábat zpět na Pankrác.
Nejzajímavější z dnešního kola je to, že mě nic vlastně nezaujalo. Klasika Zbraslav – Lipence – Černošice a zpět.
Kolo pěkné, ale ten převod ? 1 x 11 ? Do kopce protočím zadní kolo a spadnu na záda, po rovině to nejede. Snad ten sjezd…
je mrcha proradná. Nejde o to, že spadne na podlahu (a udělá do ní díru), nebo otočí zápěstí či někam bouchne (nešikovné maso musí pryč, že). Jde o to, že některé cviky, které vůnec nevypadají těžce z člověka vysají vše.
Ano, „hluboké“ svaly, stabilizátory, které se navenek přiliš neprojevují, ale pořádně je zatížit a už pot teče. Znám to z rehabilitace a cvičení na bose – v zásadě jsem jen stál na jedné noze na nestabilní podložce, ale lilo ze mě víc, než na kole. A tohle je podobné.
Klasický swing mě spotí, ne že ne – ale daleko horší je kb nad hlavu a úklon ke kotníku (pravou rukou jedu po pravé noze ke kotníku, kb pořád nad hlavou) a výdrž. V zásadě se nic neděje, ale pro pot nic nevidím. A citím, jak se v ruce, noze i těle napínají nějaké svaly, o kterých nemám ani tušení.
Vlastně ten swing mám jako relaxaci..10sérií 20 opakování. Prostě relax.
Jo, a byl jsem se potit v sušárně.
Mám najeto nula nula nic a bolavé koleno a achilovku. Tak o tom ani nebudu přemýšlet.
https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1278956392188467&id=569734359777344
Chtěl jsem jít spát. Nechtěl jsem nic. Tak jsem šel na kolo. Podařilo se za světla, ale nebylo moc času – takže jak se zničit ?
Kafčí hory dolů, přes most a hned naproti na Barandov. Tam je nový plot, filmaři si oplotili rozsáhlé pozemky, ale dá se jet podél), sjezdem kolem minizoo dolů, hned přes Most inteligence a nahoru na Novodvorskou a přes údolí zpět na Pankrác.
Necelých 20km, necelých 600m převýšení. A bahno, bahno, bahno…
Nakonec jsem to stihl skoro na minutu, jak jsem plánoval a další program pro dnešek byl zachráněn.
Tak fajn, už i Fronéma píše návody na běh. Teď chybí jen Dočekal…
Zase v sušárně. Tentokrát to už vypadá, že se tréning zadaný do mobilu dá zacvičit – žádné extrémy, žádný čas na odpočinek či nesmyslný počet opakování se nekoná. Třikrát sláva. Jen abych si ho užil, než mi něco začne být moc či málo a začnu experimentovat se změnami.
Subjektivně dva dna po sobě musím říct, že tohle (kb, zhruba devadesát minut) se dá jet obden a bude moc fajn prokládat to kolem nebo lehčím kardiem v parku. Zase se nemusím strhnout.
Nicméně k nadpisu: na konci cvičení je větrací okénu solidně zpocené. Ostatně i tričko a tepláky jsou na vyždímání, což je změna – v parku je zatím chladno a i podobné sestava mě rozhodně nezpotila. Aspoň vidím (a citím), že se neflákám.
venku lilo jako z konve, tak co ? No, paneláková sušárna, protože v našem krásném malém bytečku se nedá ani otočit. Natož máchnout kb.
Takže odepnout dvě šňůry a jedem. Jasně, za chvíli mě vyděsila žena, když přišla, že občasné ťuknutí kb o podlahu je moc slyšet. Jasně, dělal jsem dřepy u zdi, sluchátka…
Nakonec jsem dojel cvičební plán – a hele, ono to je hodina a půl v kuse. Měl jsem strach, že se nezpotím – zcela zbytečně, tričko a tepláky šly skrz.
Teď mě lehce bolej ramena a paže, ale nic tragického. Na jednu stranu to nebylo špatné, na druhou se těším zpět do parku.
Mimochodem – odpoledne jsem zkusil popoběhnout pár desítek metrů – a šlo to. Zatím ale zůstávám u kb/kolo, ať si koleno ještě odpočine.