Zítra jen pár km a v sobotu závody. Ale dnes ještě 12km kolo přes centrum Prahy. A jako obvykle mi ujel autobus, takže poklusem na Pankrác z nábřeží.
Bylo to o něco rychlejší než obvykle, ale docela v pohodě.
Stejně se závodu obávám a jsem nerovózní – na prvním nechci skončit poslední.
S batohem, jen pár kilometrů. Pro nové bačkory pro syne. Na Vinohrady a zpět, alespoň přes Jezerku nahoru.
že už mám tři týdny trénovat podle plánu. Ooops :)
Po vánočních zdravotních problémech se nepříjemně přibližil první závod a já zvolna propadám panice.
Takže jsem se byl otestovat – půlmaraton, převýšení o cca 150m menší než mě čeká… a měl jsem toho dost.
Tramvají do Bráníku a pak už poklusem na Zbraslav a Břežanské údolí. To znám, jak nutné a otravné může být na kole po asfaltu čtyři kilometry pořád lehce do kopce. Ale pěšky to docela odsýpalo.
Obvykle na kole jezdím Dolní Břežany – Písnice po polní cestě, ale dnes bych se tam utopil v bahně. Zpět na silnici a Břežany – Točná – Písnice pěkne po asfaltu.
Zase bylo krásné jarní počasí a cestou jsem i fotil.
Pak už jen zabočit do Modřanské rokle a zpět k vodě. Tam už to bylo devatenáct v klidu po rovině jsem to dotáhl na 22. A jako měl jsem toho fakt dost, i když čas nic moc. Jako jo, těch pět kilometrů stálého stoupání tomu moc nepomohlo, ale na závodě mě čeká cca šest po rovině, tak 600 výškových na 4 km a zpět, takže to bude drsné :)
Původní plány, že poběžím přes dvacet, dokud to bude komfotní, vzaly za své a když jsem si splnil povinnost, zapadl jsem do tramvaje.
Mám týden do závodu – takže hlavně nepodlehnout a nezkusit dohnat, co se dá. Zničit se odjed plně mrtvý by bylo ještě horší.
Zůstávám tedy u rozumného tréningu a uvidíme v pátek večer.
Jo, zároveň splněny Strava úkoly: 10km a půmaraton.
Běh jen v parku, ale zase intervalově: první km klus, pak kařdý další km o 30-40s/km rychlejší a na závěr jeden vyklusat.
Krátké, časově nenáročné, vyčerpávající
po týdení pauze zase něco delšího. A do kopce. Původně to mělo být do centra a zpět, ale když se mi běželo tak dobře, přidal jsem Petřín nahoru a přes Letnou na Vltavskou.
Dobré do bylo.
No, během, jak jinak. Během za ohňostrojem. Jen přes údolí, z Pankráce na Děvín. Jasně, s čelovkou, po týdnu co jsem neběhal a ležel jako Lazar v posteli. Ano, jako kardio je to poměrně drsné – celý kopec je lahůdkový včetně schodového sestupu a výstupu na Děvín.
Ale stálo to za to: dvě třetiny viditelného obzoru rozsvěcovaly ohňostroje ještě před půlnocí, barevný půlnoční rej stál za to. Jo, někde je tu video.
O půlnoci jsem si připil energy gelem a šup zpět. Odhad byl dvakrát pět, realita dvakrát sedm.
Ale: poslední běh skončil pět minut před půlnocí roku starého, první letošní patnáct minut po jeho začátku.
Skoro mi to přijde normální.