TiK

Včera jsem šel běhat do Krčáku a špatný časový odhad mě na traverz z Hrádku přivedl prakticky za tmy. A jo, čelovka ležela dole na stole.

Tedy ne, že bych to nedal, ale plán na překonání osobáku vzal za své. Dnes tedy repete.

Časově lepší, byť světla tak o dvacet minut více, ale celkové hůře. Už delší dobu mám pocit, že když jeden den nedělám žádný sport, tak přiberu sto kilo a propadnou se mi časy (už atk tragické), takže ač to vím, mám tendence se přepínat. A co je výsledkem ? No jistě – únava a propad časů.

Než jsem se doškobrtal na Hrádek, věděl jsem, že to nebude nic moc. Na druhou stranu – je to z kopce a hlavní je potlačit pud sebezáchovy, protože je to o hubu.

Pocitově? Rychleji to prostě nemůže jít. Časově ? Osobák o vteřinu dolů (tedy na úrovni gps chyby).

Návrat k autobusu už bylo takové šourání po rovině.

A co s tím kamzíkem? Segment nazvaný Mufloní traverz. Mě se ty kopytnatci pletou :)

tedy – hlavně psaní.

Chodím běhat hlavně v podvečer až v noci, přijdu, sprcha, něco k jídlu, možná nějaký film před spaním – a kdo by dopisoval blogýsek.

Jo, to napíšu zítra.

A tak se to hrne a hrne a blog zeje prázdnotou. Bude to chtít zavést nějakou štábní kulturu :)

A co se za ten měsíc přihodilo ? Zlepšeny osobáky na dvě míle a deset kilometrů.

Někdy se tréning změní v zoufalý běh k tomu jedinému správnému křoví či keři

#1 neplatí, pokud se chcete na červené vydýchat

Na všech semaforech je červená, pokud běžíte na čas.

asdf

<p>asdf</p>

<p>gsdfg5</p>

asdf

asdf