Také k nim přistupujete stylem “to je 10 let staré, to bych teď zajel jako nic ?”
S tím, že názor se pak mění od “hm, slušné” přes “to je hustý” až po “ani náhodou bych nedal to co oni před XX lety ?”.
U mě skoro pokaždé. Aktuálně na prvním videu Daily Bread
Přiznávám (nerad), že zcela nové rámy Kizer jsem našel více méně náhodou při úklidu. I s novými kolečky na agressiv. Tak co s tím ? Smontovat !
Za základ posloužily osvědčené boty K2 Fatty Pro – s nájezdem tři sezony, byť většina s rámy na 80mm kolečka (street až fitness). Montáž/demontáž nepřinesla nic neobvyklého (snad kromě nánosů špíny) a za chvíli byly hotovo.
Rámy Kizer jsou elegantní, byť poměrně těžké. Na vině je kovová konstrukce, na kterou jsou šroubovány umělohmotné vyměnitelné díly. Celkový rozchod rámu i přes velké vybrání uprostřed není příliš velký proti mému současnému 247mm rámu je delší asi o pět centimetrů. Nezvyk a přílišná stabilita se objevuje v zatáčkách i po doskoku točených triků (180, 360).
Poněkud netypicky jsou řešeny osy šroubů – v jedné polovině rámu je závit a šroub je z jednoho kusu – dotahuje se tedy do rámu a stačí jeden imbus. Šrouby jsou velmi tlusté a standardní vymezovače se na ně nevejdou. Ty, dodané k rámu se zase nevešly do těchto kol. Takže prasácky bez nich.
Kola Jeph Howard 58mm s pro mě nezvyklým profilem – proti eliptickému průřezu fitness kol jsou tahle skoro obdélníková.
Děs a hrůza. Kola nejedou, brusle je nízko a neobratná. První pád přišel po dvou metrech na chodníku – trochu jsem položil brusli na bok, ta se (už) svezla po rámu a bylo.
Dojet na Letnou bylo v zásadě utrpení – takhle jsem se už na bruslích dlouho nenadřel.
Je ale důležité upozornit, že jsem zvyklý na 80mm kvalitní kola a tohle je přece jen někde jinde. A navíc při cestě zpět (lehce z kopce) brusle jela poměrně slušně.
Na Letné to ale bylo hned jiné – první náskoky na lavičku – jo, to je ono. Hluboké vybrání uprostřed rámu perfektně vede a brusle drží na hraně jak přibitá. Umělá hmota kryje všechen kov a nikde tak nic nekřípe při většině triků.
Zkusmo prá royale, unity (oboje na front i backside), soyale, nějaké ty topsidy – už jsem agresivu odvykl, takže to bylo spíš na ozkoušení než na styl a krásu.
Pak se mi ale bohužel ozval kotník (a koleno a kyčel) a poměrně rychle jsem si uvědomil, proč jsem s agressivem přestal. Škoda, hodina a půl uběhla rychle a docela bych se ještě povozil.
Opotřebeni rámu po hodině a půl jízdy je vidět na fotkách – jsou to první škrábance a tudíž jsou vidět až moc.
Celkově nezbývá než hodnotit kladně. Jízdní vlastnosti odpovídají agresiv bruslím, rám samotný jede dobře a s lehkou botou drží váhu celé brusle v přijatelných mezích. I když se jedná o celkově netypické řešení, výsledek velmi příjemně překvapil.
Jeden z prvních používanějších komplexů railů, kde se kdysi také hodně jezdilo. U domova důchodců v Bohnicích.
Na parkoviště vede kratší šikmé a hranaté zábradlí. Jeho nevýhodou je nutnost volného parkovacího místa pod ním.
O pár metrů dál je normální rail – na obou stranách.
Hned vedle je mini rail ze tří schodů
A nakonec dva dvojité raily. Buď je na nich super stabilita nebo se na nich dá skvěle zlomit noha.
Jsou dva a oba lehce z kopce.
Bohužel v současné době po krátkém ježdení ochranka volá policii, takže je jen otázka štěstí, jak dlouho se dá zajezdit.
už jen pro poslední dva triky stojí za to si tohle pustit
rok 1995, první půjčovna na Letné, první počátky agressivu a Tomáš Rousek.
když potkám bruslaře “za rohem”. Skoro v obýváku.
další z historických míst, kde se bruslilo.
Dnes je to místo, kromě velkého railu, prakticky nepoužívané. Ochranka, kamery a kusy mramoru přidělané na zídce vcelku spolehlivě zabilo docela slušný spot.
mi udělalo radost. Na nic si nehraje, soundtrack nesouvisí s RnB či rapem (bohužel jen prřvní část) a je to takové …prosluněné, pohodové. Nebudu to tu shazovat že se tam jezdí jen jednoduché triky – není to úplně pravda. Ale styl a zábava je to nejdůležitější.
na 80mm kolech a patřičném rámu. Radost.