TiK

Deset důvodů pro in-line

1. technika jízdy je snadná
2. vybavení koupíte relativně levně
3. při jízdě na in-linech budete hubnout
4. zpevníte si zadeček a stehna
5. dostanete se do kondice
6. tento sport se provozuje na čerstvém vzduchu
7. tras je na mnoha místech České republiky dostatek (hojně se využívají cyklostezky)
8. jízda na in-linech je zábava
9. na trénink nepotřebujete žádného parťáka
10. i po relativně krátkém tréninku se můžete účastnit  různých sportovních nebo zábavních akcí pro in-line bruslaře

Také se bavíte ?

via blesk.cz

zprovoznění nové in-line dráhy na Vrchbělé v areálu Motorlandu Bělá. Včera se vše stalo skutečností a první vyznavači in-line mohli vyrazit na zcela bezpečnou dráhu. Velké stavební práce nebyly potřebné. Celá dráha ovšem doplněna několika lavičkami a odpadkových košů.

Dráha je podle Martina Bušanského, obchodního a finančního ředitele Autosport Promotion dlouhá 1,1 kilometrů. Tedy krát dva na bruslaře čeká více než dvoukilometrová dráha. Široká je téměř 5 metrů, plně asfaltová, bez terénních nerovností.

Pozn. Kilometr tam a zpět. Má tohle vůbec smysl ? Je šance, že budou brusle brány jako např. druh dopravy a stezky povedou odněkud někam ?

časopis o bruslích a bruslařích skončil.

bylo bruslení opět vysoce společenská a nenáročná činnost.

Doma pak článek Strážníci zastavovali bruslaře bez chráničů a učili je padat pobavil velmi.

1. Jezdit pouze tam, kde nemůžete ohrozit ostatní
2. Při jízdě mezi chodci dbát zvýšené opatrnosti a předvídat jejich chování
3. Vždy používat ochrannou přilbu, chrániče loktů, kolen a zápěstí
4. Používat reflexní prvky na oblečení a reflexní doplňky
5. Nepřeceňovat své schopnosti, neriskovat
6. Přizpůsobit styl a rychlost jízdy povrchu po kterém jedeme
7. Neopomíjet pravidelnou údržbu bruslí
8. Nezapomínat na skutečnost, že brzdná dráha na in – line bruslích je podstatně delší než na jízdním kole
9. Nepožívat před a během jízdy alkohol, zpomaluje reakce a stabilitu
10. Nejezdit se sluchátky v uších

Takže dnes měli blábolivou na car.cz

Ale ne u mě. Magazinline změnil svou tvář – potřetí za svou webovou existenci.

První stránky jsem nedělal já – kromě drobných úprav na konci funkčnosti. Druhou verzi jsem dělal už kompletně. Z hlavním důrazem na propagaci časopisu – tudíž hned nahoře bylo jasně čitelné co že je to za časopis a možnost hned  ho objednat. Celé jako propagace časopisu a ne další tuctové stránky o bruslení.

Redesing jako takový je jistě krok vpřed: moderní stránky už zase módně vypadají trochu jinak a možná ani funkčně už to nebylo ono. Nakonec jsem změny nedělal já. Sice jsem se během života stránek několikrát ptal, jestli nějaké změny či udělat to úplně jinak, ale odpovědí byla až nová beta verze stránek od jiného dodavatele.

Screeenshot jedné z vývojových verzi – web.archieve.org mi moc nepomohl a více se mi v mých archivech hledat nechce.

Zpětně vím o několika chybách, ale tenkrát to bylo to nejlepší, co jsem udělal. Stránky fungovaly, podle google stats návštěvnost slušná a konverzní poměr také.

A teď kompletně nové.

Další nudné stránky o bruslení. Že se jedná o propagaci časopisu lze najít jen náhodou – tváří se jako další zpravodajský portál o bruslích. Čímž si podle mě podkopává půdu pod nohama: papírové číslo nebude nikdy tak aktuální, nedostatek lidí v redakci pro naplnění obého. To jsem říkal už kdysi L – na co galerie, když propagujeme časopis ? Nakonec byly rozsáhlé galerie “vítězství kvantity nad kvalitou” a z nich nulový prospěch: nulová konverze, uživatelé po prohlédnutí fotek nešli na stránku časopisu ať se to snažilo propojit jakkoliv.

Fotky jsou také dlouhodobý problém časopisu: kvalita mizerná. Jak technická kvalita (nízké rozlišení pro tisk), tak fotografické chyby (uříznuté ruce/nohy/brusle) jsou zcela běžné.

Bohužel s novou verzí (prý také nepěkné porodní bolesti) nemám přístup do statistik a netuším, jaký dopad na návštěvnost/konverze nové stránky mají. Ono je to možná i dobře – kouzlení s čísly “vezmeme to největší (page views) a budeme ho vydávat za unikátní návštěvníky)” je děsivé samo o sobě. O inzerentech nemluvě.

Nezbývá než popřát hodně štěstí s novým vzhledem a hodně spokojených čtenářů.

Konečně jsem dodělal plakát pro rychlobruslaře. Jak jsem očekával, ten dobrý návrh neprošel, ale to pěkné, líbivé a podbízivé prošlo na první pokus. Nevadí.

V den odeslání do tiskárny ale trochu zaúřadovali šotci a kromě poškozených pdf souborů a několika drobností typu “kde se to tam vzalo” a tak to, stejně jako 99% tiskovin odešlo pozdě.

Podle slov Š o konečném vzhledu rozhodoval Velký chural. Rozhodl jak rozhodl a jestli ještě pošle peníze, tak to bude komplet.

Takže je od rychlobruslařů snad na chvíli pokoj.