TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Opotřebení materiálu

A je to tu zas. Před pár lety jsem si kdesi v koleni obrousil kus chrupavky. Léčba trvala přes tři čtvrtě roku a pomohla. I když tam vyšel impuls pro dělení sportu mezi brusle a kolo. Vlastně když nejde půl roku noha ohnout v koleni, je to docela silný zážitek.

Teď znovu. Z ničeho nic. Napřed tlak, pak bodavá bolest v koleni. Zatím to jde rozhýbat. Návštěva na ortopedii a – chrupavka ošoupaná, dře se to tam. Zatím prášky, léčbu vymyslíme. Ale nepočítejte se zázraky. To se  hned za krkem usídlí strach. Strach, že tahle cesta na kole je poslední. Že tahle lavička na bruslích – a dál už žádná nebude. Že bruslení, dřív můj smysl života a po něm kolo – prostě nebudou.

Už jsem si tímhle prošel minule – a lehké to nebylo. O to větší radost, když se to vrátilo k normálu. Dnes je mi o deset let víc. Tělo se hůř, pokud vůbec, regeneruje. Vše je takové… definitivní. Snažím se to nepřipouštět a věřit, či spíše doufat, že to ještě půjde. Ne, nevěřím v zázračnou pilulku, po které mě nic nebude bolet. Ale doufám, že pár injekcí (v lepším případě) či operace (ta nejhorší varianta) mě ještě na pár let udrží v pohybu. Tak ještě alespoň na čtyřicetpět, kdyby to šlo. Prosím.

Nepotřebuju super sportovní výkony – na ty mladší stejně nemám a už nikdy mít nebudu. I tohle zjištění před nějakou dobou zabolelo. Ale že mi zůstane nějaký oblíbený sport. Nechci zbytek života hrát jenom pool nebo petangue.

Obávám se, že za nějaký čas bude tou metou alespoň bezbolestně chodit.

Zatím se šetřím. A doufám, že tahle jízda nebude poslední.

Podzimní nostalgie

Po delší době jsem, ehm, šel přes Letnou. Jezdilo tam jen pár lidí – a kde se vzala, tu se vzala, známá tvář. Tedy známá: kdysi jsme se asi vídávali víc. Teď proběhlo jen pokývnutí hlavou a urputné přemýšlení, kde jsme se to viděli a kdo jsme.

Lehce prošedivělý, sázel tam old-school triky: zahlídl jsem no-comply a impossible. Plus indy bez olie ze schodu a takové drobné pitomosti.

A co je na tom nejhorší ?

Ne spadané listí. Ne tma v sedm večer.

Ale že naším příchodem na Letnou se průměrný věk místních riderů minimálně zdvojnásobil.

04102010494 04102010495

Jasmínové květy ?

       Nejen bruslením živ je člověk. Tedy – hlavně. Ale k bruslení potřebuje něco poslouchat. Ne, nikoliv maminku či příslušníky Pomáhat a chránit, ale hudbu.

A protože jsem byl vždycky tak trochu diskofil, bude to tuc-tuc. Přehrabával jsem sbírku mp3 a kromě starých a provařených hitů typu 2Unlimited jsem našel i Blumchen. Neboli Jasmin Wagner. Eurodance kolem let 2004 jak vyšitý. Kdo tenkrát neznal Ich bin wieder hier, Herz an Herz, Kleiner Satellit nebo Du und Ich. Nic moc náročného, ale nejeden street při tom utekl jako voda. A v neposlední řadě se na ni moc pěkně koukalo :)

 

B0000245M8 blumchen-verliebtBlumchen - The Best Of Video

Ne, slabost pro zelené oči mi nevyčítejte.

Takže se tak probírám mp3kama a říkám si – copak asi dělá dnes. Gúgl, wiki…a je to větší šok než u Angeliky.

Raději si ji budu pomatovat jako jako zamlada. Protože takhle fotka opravdu lichotivá není. A pár jejích písniček má dodnes v telefonu stabilní místo pro bruslení…

Blading when you get older

via http://www.rollernews.com/blading-when-you-get-older_9693.html

I am not going to lie, this shit gets harder, both physically and mentally, as you get older.

I remember when I first started rolling I could take a slam like it was nothing and just keep on going. No morning after pain, no muscle pulls, and no stretching or Advil needed.

Fast forward almost a decade later, and it isn’t like that anymore. I am a bag of shit. My knees are bad, my legs are all scarred up and have nerve damage, and I am questioning my ability to reproduce from the numerous times I racked myself (which is good in some situations).

As I continue to grow older and rollerblade I have learned one valuable lesson, I can’t treat my body like it is still fifteen. […]

The physical pain and the mental second guessing isn’t as much as a problem as the responsibilities that come with being older and trying to rollerblade. […]

Sure it gets harder to blade as you get older, but it doesn’t mean you quit, you just learn to adapt. […]

http://canadianroll.wordpress.com/2009/06/30/thanks-for-quitting-asshole-just-more-rolling-for-me/