Náhodou objevená během jízdy Mladou Boleslaví ve sportovním areálu bůhvíčeho.
Výškou spíše mini-rampa, sklonem velké účko. Trochu to drncá na svaru a rádius se tam trochu více láme. Ale jinak docela slušné poježdění, kde mě omezovaly spíše moje nohy, než rampa.
Za celodenní výlet to nestojí, ale jako zpestření jízdy je to dobré.
Ježišmarjácotoje ?!
Dostupnost – nic moc. Uprostřed ničeho (na fotomapě ještě není). Dostat z Mladé Boleslavi je možné buď po
Tam jsem šlapal v botách prachem, zpět po vedlejší silnici – nic moc ani jedno. Plus záliba důíždit chodníky zámkovou dlažbou a je to komplet.
Takže dostupnost – mizerná.
funbox, spine, u-rampa, funbox, radiusy a bangy kolem. To ještě jde, ne ? Povrch kompletně v plechu, asfalt slušný.
Ale. (čekali jste to, že ?)
Netuším, pro koho ten park je. u-rampa je slušná. trochu prudší na svou velikost, ale jde to. Ale ten zbytek. Malý funbox… je pro srandu. Má na výšku tak půl metru a chybí cokoliv na vrcholu na grindování.
Velký funbox je …velký. I když to z těch fotek nevypadá, je vysoký ke dvou metrům. A pekelně “kope” nahoru. Kdo rád létá, má šanci. Rozjet se na něj dá jen z bangu od minirampy – takže v podstatě jen jednou maximální rychlostí. Nepřítomnost railu nahoře hodnotím jen a jen kladně – už takhle je to úzké.
A to je vlastně jediný způsob jízdy – z rampy se rozjet na funbox, nechat se hodit nahoru a na druhé straně zastavit na vrcholu rádiusu. Z něj sjet a buď přes spine nebo minifunbox zpět na druhou stranu. A tvářit se u toho, že to až tak moc nesere.
V protější straně od rampy se sice na rádiusech dají dělat nějaké transfery, ale zase na ně není možné se rozjet mimo funboxy.
Kromě toho ležely na zemi ještě dva grindboxy – jeden otočený nesjízdně druhý tak, že jakékoliv ježdění na něm blokuje nájezdy na funboxy.
Mezi nájezdy a funboxy jsou maximálně metry prostoru – málo, málo málo. Celý park je strašně stísněný.
O jeho kvalitách svědčí i nápis sprejem a i to, že odpoledne v krásném počasí se v něm proháněly jen nějaké děti na kole, které jely s rodiči na projížďku a do parku šly “na pět minut”.
To už se mi jezdilo daleko lépe i v nejhorším pražském skateparku. (Hele, to je námět na hezký flame – nejhorší pražský skatepark je řádově lepší než to nejlepší v Boleslavi :)
Cyklostezka v bývalém železničním tunelu pod Vítkovem brzy přivítá první cyklisty. Ještě v červenci nebyl nikdo schopen říct, kdy se průjezd bude moci využít. Přestože stavba stále ještě není v majetku hlavního města, měla by se pro veřejnost zpřístupnit během pár týdnů.
Jeff Dalnas: Print Brigade, Edit. Po dlouhé době video, u kterého jsem se nenudil. Dobře natočené (zajímavé několikazáběry na ten samý trik), hodně zklidněná hudba. Prostě radost pohledět.
http://player.vimeo.com/video/14837144
ale z tohohle obrázku na mě jde hrůza.
nebude ve znamení hádek, kdo a kde jak jel, ale bude kultura: LadronkaFest.
nic víc, nic míň. Více Alleyoop grindů a topsidů, méně čehokoliv jiného – včetně zevlování.
Boule – na holeni, jen malé. Takže vlastně pohoda.
ha, Praha4 se chystá na opravu skateparku v Bráníku: se odvodnění a nový povrch. 2 mega. A zřejmě žádné nové překážky. Škoda. I když kulaté rampy jsou pravděpodobně světový unikát…
Po delší době delší street. Počasí sice slibovalo něco mezi potopou, vánicí a koncem světa, ale nakonec bylo venku vcelku přijatelně. Okolí Hradčanské je stále místa rozkopané (široké okolí) a stále není jednoduché se na Letnou dostat. Nakonec jsem využil semaforu (nově vybudovaného) pro cyklisty – alespoň k něčemu je. Asi si vyasfaltovanou cestu skrze křižovatku plnou dlažebních kostek oblíbím.
Lavičky mě dnes nelákaly – raději drobnou projížďku. Kolem půjčovny a hospody, kde už je asi zavřeno definitivně. Nejen pro letošek, ale podle zvěstí tak nějak kompletně. Napořád. Ne že by to někomu chybělo.
Stejně to dnes nebylo úplně ono. Jel jsem s rukama v kapsách, sluchátka (dle aktuálních článků na bruslařských webech smrtelně nebezečný tvor, něco jako nemoc šílených krav nebo tak něco. Už si všude notují, jak by se to mělo zakázat) a okolí jsem vnímal jen tolik, abych se někde nezabil.
Na konci Kostelní byla akorát zelená na semaforu – prima to v plné rychlosti pustit směrem k Nábřeží kapitána Jaroše. Přes Štvanici, kde se jim konečně podařilo zaasfaltovat celý most a jen co déšť umyje hromadu jemného písku, bude to i sjízdné. Na Florenci padlo rozhodnutí, že si dám oblíbené kolečko, ale opačným směrem než obvykle.
Křižíkovou. Pomalu. Proti větru. Hnus. Nezměnilo se to až na Palmovku. Děs.
Kousek tramvají a vzhůru do tunelu – oficiálně stále zavřeno, neoficiálně přes beton otevřeno. Trochu nepříjemně bylo uprostřed tunelu – lehce se šeřilo a uprostřed nebylo vidět cestu – ani bílý pruh uprostřed, ani nic. Jen světlo na konci tunelu. Vědomí, že na krajích asfaltu jsou dvě krajnice vysypané štěrkem mi moc klidu nepřidalo. Dokonce jsem vytáhl ruce z kapes.
Dál až na nádraží to bylo v klidu a míru. To, že nějaké dvě bruslařky zaberou celou cestu našíř mě dnes nechalo v klidu. Co já bych se rozčiloval. Stačí, kolik reakci neprošlo ke článku o závodech ve freestyle slalomu. To že jsem směšný bylo to nejmenší.
Momentální nápad přesunout se na Masaryčku a vlakem se posunout buď do Ruzyně nebo alespoň do Veleslavína byl shledán dobrým. Dojel jsem na nádraží a v plné rychlosti zapadl do vlaku, zabouchly se dveře a jelo se. Průvodčí mi ještě vysvětlil, že je to spěšný vlak a tak se nestaví v Ruzyni – pro mě Veleslavín, konečná stanice.
U nádraží tam nacvičují výkopy na nové metro – oblíbená trasa je na začátku zúžená, o kus níž také. Dokonce je tam provoz sveden do jednoho pruhu – tak nějak jsem si říkal, k čemu jsou tu tam ty žluté čáry a najednou auto v protisměru. Tedy – ve svém směru, ale proti mě. Překvapí.
Pod Bořislavkou proběhl test koleček – rozjet se ulicí Starodejvickou a sledovat, kam to půjde do protisvahu. Bylo to prosti větru a tak to nešlo. Bída s nouzí.
Pak už jenom prokličkovat ke Kulaťáku a konec.
Pod olověným nebem, celé proti větru. Tak jaké to asi mohlo být ?
přibyla do událostí. Nevypadá to špatně – proti Zvičině procházka růžovým sadem (ech, silnicí).
Trochu mě nesedí několik drobností:
Takže zvažuju.