Když chybí to free

Mistrovství České Republiky ve freestyle slalomu, Olomouc, 2010

Už druhý den odkládám článek o mistrovství. Nejsem si jist, jak začít, natož jak pokračovat. Velmi rozporuplné pocity. Tak to zkusím napřed faktograficky.

První mistrovství ČR ve freestyle. Na programu speed slalom, pak freestyle. Vyhlášení cen a hotovo.

Speed slalom

Dvě řady kelímků, jedou dva jezdi současně, na čas. Za shozené kelímky “penality” (celá den používané ve větách jako “dostal penality”, “spočítáme penality” či “obdržel penality”). Po kvalifikaci posledních osm jede KO stylem – dvě jízdy, lepší čas postupuje. Nepochopil jsem proč to nebylo na dvě vítězné. Asi aby měření času fotobuňkami našlo uplatnění.

Závod pronásledovaly technické problémy – měření času protestovalo a chvílemi nefungovalo, následkem čehož se jízdy opakovaly. Rekord bylo pět opakování jedné rozjížďky.

Freestyle

Pravidla, pravidla, pravidla. Hlášení triků před jízdou v chronologickém pořadí. Povinné triky (které v požadovaném rozsahu nikdo nedal).

Od pohledu to slovenští iRiders vcelku bezproblémově zajeli všem ostatním. Oficální výsledky tu nemám (čti – nechce se mi hledat), tudíž nevím. Stejně jako na Freeletné se během tréningu jezdilo o hodně lépe, závod jela většina na jistotu a nic jako ve Strašnicích se nestalo. Ano, buď jezdit battle nebo jam.

Jela se kvalifikace a prvních osm si to rozdalo v druhém kole. No jo, oficiální pravidla.

Zástupců Prahy nebylo mnoho – a ti, kteří se obvykle na Freeletné či v  Letňanech objevují v dolní části žebříčku. Což dodrželi i zde.

Takže tolik fakta. Stačilo.

Na celých závodech byla vidět ohromnou touha, aby to bylo jako v zahraničí. Což několikrát zaznělo. Profesionální. Oficiální pravidla, která vznikla překladem zahraničních a byla dovybavena copyrajtem. Zdůrazňování, že to, co bylo vidět v Olomouci, se neliší od pohledu na zahraniční závody. Že i v zahraničí technika stávkuje a neměří časy, jak by měla.

Nejvíc to ale komentátor zabil ve chvíli, kdy prohlásil, že freestyle do čech přinesla přede dvěma roky Lenka Buchcárová. Jistě, obdiv si zaslouží za zpopularizování freestyle a rolldance, stejně jako za to, jak si na tom udělala jméno a dokáže to prodat. Ale to, že ona sama přinesla světlo do temného středověku Čech, to bylo docela dost. (Což je správná odpověď na anketu). Nevím, kolik lidí to nadzvedlo, ale lidi z Prahy to zaregistrovali a dost se jim to nelíbilo. Ano, včetně mě.

Celé to působilo wannabe profesionálním dojmem. Včetně vyhození mě (jako fotografa), když jsem si chtěl udělat pár záběrů přes porotu na soutěžní plochu.

Posledním hřebíčkem do rakve byla kulturní vložka v podobě děsivé travesti/y skupiny, který dokázala, že přísloví “ošklivý chlap může být docela pěkná ženská” neplatí. Stejně jako dvojsmyslné vtipy před stádečkem malých dětí plus pár dalších drobností. Ale je fakt – tohle v zahraničí asi neuvidíte.

Nebylo to špatné – ale byly to závody v bruslení. To free se ztratilo někde mezi pravidly, porotou a organizací.

 

Reagovat

Komentare musi byt schvaleny adminem. Proto se hned po odeslani neobjevi.

Pokud se neobjevi do 24 hodin, z nejvetsi pravdeposobnosti nebyl schvalen