TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Nedělní projížďka

s J se úplně nevydařila. Částečně vinou horka, částečně mojí. Místo ve tři jsem dorazil v šest, což nebylo uznáno jako zanedbatelné zpoždění. Jako velké plus ale beru, že jsem unikl testosteronovému bouření místních a dokazování si, kdo ho má většího kdo má větší sílu. Mimochodem, když jsem se večer na msn potkal s objektem jejich tuh a choutek, bylo jí to vcelku ukradené. Tolik malá odbočka.

I když bylo horko, chtěl jsem někam vyrazit. Původní plán byl přes město malý okruh. Ale postupně jsem ho rozšiřoval a vyrazil jsem směr Zbraslav. Ve městě mi akorát vběhla do náruče jedna slečna mdlého rozumu: kdo vběhne do silnice zpoza parkujícího auta, zaslouží si bruslí přes prdel.

A podruhé si se mnou auta lehce zalaškovala u Faustova domu: je tam takový malý kopec, který končí křižovatkou. Za mnou jeden debil, který se domníval, že když bude dostatečně troubit a blikat, tak se zřejmě rozplynu v obláčku instantního motoristického štěstí. Druhý zase vyjížděl od chodníku bez použití zpětných zrcátek – takže mě tam (ne)pěkně zavřeli, ale nějak jsme to všichni ustáli.

Cestou jsem v Bráníku potkal ještě P. Divil se, že včera bylo grilování a přidal historku, jak po třech hodinách na bruslí děsil kolegy hypoglykémií. Brusle už měl v batohu a odcházel; prohodil jsme jen pár slov a já se vydal mezi smečku debilů, kteří se obvykle volně toulají po stezce Modřany – Zbraslav.

Zcela překvapivě se jich toulalo docela málo. Jistě, pár exotů, kteří měli problémy s okolím, bruslemi a egem (ne nutně v tomto pořadí) bylo, ale jelo se docela dobře.

U jezu jsem dojel T. Bafnul jsem na něj zezadu, ale moc velký výsledek to nepřineslo. Obvykle se jen zdravíme, ale tentokrát to nějak vyšlo a jeli jsme v tandemu. On má sice trekové brusle, ale zase dlouhé nohy, takže nám to docela odsýpalo. I přes vcelku zevlovací tempo.

Mimochodem – jet s T je něco jako s K. Mluví, mluví a mluví, většinou o sobě. Ale dneska mi to nějak nevadilo. Dojeli jsme na Zbraslav, otočka a zpět. T se rád předvádí a tak nevynechal jedinou příležitost na jízdu pozadu nebo nějakou pitomost – bylo-li v okolí dostatek diváků. Já dávám přednost obyčejné jízdě. I když samozřejmě plnou rychlo a skok v místech, kde ostatní chodí bokem a drží se zábradlí si také nenechám ujít, to je snad jasné.

ag25_fotogal_00301V Bráníku se konečně začalo něco dít kolem skateparku(ů). Původní plány, že bude sloužit pro BMX na olympiádě 2016 vzali naštěstí za své, ale stavební povolení na bráně jsou a na stránkách přibylo pár nových informací. A vypadá to zajímavě.

O kus dále se mluví o dalším. Jsem zvědav, co se doopravdy zrealizuje.

A jedeme dál do města.

T je také pamětník starých či aspoň starších časů. Není tudíž třeba řešit, že je někde pár metrů kostek nebo že se pojede po silnici. Nebo že je tam lidí moc a co že jako budeme dělat. Prostě jede jak umí a jak to jde a je po dlouhé době příjemné proplétat se městem.

Nostalgie – kdysi takhle jezdilo třeba dvacet lidí najednou.

V klidu jsme projeli centrum, schody na Letnou a konec. Třicet kilometrů po městě, čas lehce pod tři hodiny.

Strach! Potřebuji víc strachu! Tak ho vytvořte… muheehEHEH

http://www.novytydenik.cz/view.php?cisloclanku=2009050031&nazevclanku=inline-bruslari-jsou-v-silnicnim-provozu-podle-zakona-chodci

Jízda na módních inline bruslích nepřináší jen pocity radostné, ale často i bolest. Studie, provedená švýcarskými dětskými chirurgy ukázala, že z celkového počtu 6361 případů nehod dětí ve věku do 16 let se 355 týkalo kolečkových bruslařů nebo skateboardistů. Alarmující je, že v 62 % případů, které se staly na silnicích, bylo zranění způsobeno střetem s automobilem nebo motocyklem.

Sakra, kdo by to řekl. Opravdu se divím, že není vetší podíl zraněných třeba šachistů. Nebo mladých rybářů. Halo, bruslení je adrenalinový a ze své podstaty nebezpečný sport. Nicméně: jen 5% pro brusle není tak hrozivé číslo. Zajímalo by mě procentuální zastoupení dalších nebezpečných aktivit. Na kolikátém místě jsou ty brusle ?

Nejčastějším zraněním jsou zlomeniny horních končetin, zvláště zápěstí a předloktí, ohrožené jsou však i nohy a hlava.

Viz výše. Ohroženo je celé tělo. Možností je několik

  • Nebruslit
  • Nepadat
  • Nosit kvalitní ochranné pomůcky

O tom, že kolečkové brusle nepřinášejí jenom vzrušení a požitek z rychlosti, nýbrž i nepříjemná zranění, se přesvědčil snad každý začátečník. Nebezpečí nehody však neleží pouze v nedokonalosti bruslařské techniky, ale také v samotných možnostech kolečkových bruslí. Ty totiž mají velmi dlouhou brzdnou dráhu. Ta je v porovnání kupříkladu s obyčejným bicyklem dvojnásobná, s automobilem dokonce čtyřnásobná.

Takže bruslař, jedoucí rychlostí dvacet kilometrů v hodině, rychlost chodce asi překračuje a zastaví v lepším případě po čtyřech, v horším až po osmi metrech. Stejně rychle jedoucí cyklista potřebuje k zastavení 2,8 až 4,4 metru, a automobilu stačí pouhých 1,7 až 2,2 metru. Pokud si tedy bruslař hodlá zajezdit v běžném silničním provozu, je vinou tohoto handicapu vystaven – kromě porušení předpisů – i výraznému riziku.

Tohle jsem říkal už před dlouho dobou. Chodec vidí bruslaře a málokdy ho napadne, že to bruslař prostě neubrzdí. Pokud se o to snaží, že… 
Ale není vystaven riziku jen dlouhou brzdnou dráhou. Rizik je více:

  • rozhodnutí vlézt na brusle
  • rozhodnutí jet po silnici
  • přecenění vlastních schopností
  • okolí

Vliv okolí je to poslední. Za většinu rizik si bruslař může sám. Ví, že jede někam, kde to nezná, že to neubrzdí nebo že tam nemá co dělat. Proč ne ?

Zkusí a zvládne.

Dobrá, zlepšil se.

Zkusí a nezvládne

Dobrá, už ví, že tudy cesta nevede. V horším případě (pro něj, pro lidstvo je to samozřejmě posun dopředu) nebude dále šířit svůj genofond. Ale stále je to jeho vina a příště (pokud) si dá pozor. Ale za hlasité volání “Já tu jel z prudkého kopce v protisměru a nabouralo mě auto, protože mám dlouhou brzdnou dráhu a navíc byla tma, zakažte auta a obviňte společnost, že mě dostatečně nechránila a neumístila varovnou ceduli. A zažaluju řidiče že se mi nevyhnul” bych kopal bruslí do prdele. S rozběhem.

Případy typu “zběsilé auto na cyklostezce” vynechám – toto se předvídat nedá a je to kategorie “okolí”. Stejně jako náhodné kamínky. Buď si s tím poradí nebo upadne. Děje se. Na to nepotřebuju brusle a kámen. Stačí schody na půdu…

Náš zákon 361/2001v § 2 ovšem říká, že: "chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně".

Zde budu souhlasit. Ono také na citaci ze zákona nelze moc zkazit

Prokázala to evropská studie, při níž odborníci z oblasti silničních nehod posuzovali následky nárazů figurín při jízdě na kolečkových bruslích v podmínkách, které se blížily realitě. Začátečníci by se proto nejen měli vyhnout silničnímu provozu, ale také nepřeceňovat své schopnosti, neboť podle evropských odborníků se naprostá většina nehod stane v prvních dnech bruslení – a hlavně nezapomenout, že podle zákona jsou chodci!

Úchvatné. Vezměte si první větu. Zní tak odborně, ale co sděluje ? Nic. Že někde někdo (raději však tým) odborníků na něco cosi simuloval v podmínkách skoro reality  a měl z toho nějaké výstupy.

Přesnost údajů nula nula nic (zdroj uveden není a přitom to zní tak učeně. Devět z deseti lidí se na to podívá a řekne si “to musí být pravda, když to říkají odborníci!”.

Nejsem chytřejší než odborník. Ale než průměr názorů anonymních odborníku – ano, to jsem. Všimněte si občas, kolikrát se to objeví (“odborníci varují…!”) třeba v novinách a myslete si o tom své. A věřte jen statistikám, které si sami zfalšujete.

Skejťáci by měli používat tu věc mezi ušima

a pochopit, že když si rozeberou Letnou, nebudou mít kde jezdit. A ani nová (prima) překážka to nezachrání….

2009-05-22_20-58-18_22052009340

Desatero in-line bruslaře

  1. jezdit vždy vpravo
  2. nikdy dva, tři vedle sebe, pokud by tím měli omezit protijedoucího
  3. protisměr využít jen pro předjíždění
  4. předjíždět ohleduplně a nikoho přitom neohrozit. Při předjíždění v užších místech slušně požádat o místo – stačí slovo děkuji
  5. dávat při jízdě pozor na protijedoucí cyklisty – bruslař potřebuje při jízdě větší prostor
  6. za hustšího provozu nekličkovat
  7. z ničeho nic nezastavovat uprostřed stezky, ale vždy na okraji (jako na sjezdovce)
  8. nepostávat uprostřed stezky a zejména ne v hloučcích, prostě neblokovat provoz
  9. neriskovat rychlou jízdou za hustého provozu, v nepřehledných, zúžených místech, ve frekventovaných prudších stoupáních a klesáních
  10. respektovat i chodce

via idnes.cz, mimochodem mimořádně výživná diskuze. Prezentace nejmenovaných odborníků na inline included.

Škoda, že historie ukazuje, že většina těch, kteří nabádají, aby na sebe lidé byli pro změnu hodní, končí násilnou smrtí v mladém věku. Tudíž ani tyhle dobré a jistě dobře míněné rady padnou tváří v tvář tupým masám do zapomnění.

Jak být za blbce v několika snadných krocích

O nápadu grilování na Letné jsem se tu už zmiňoval. A dnes to proběhlo.

Ale na začátku jsem pro R hlídal půjčovnu bruslí. Krom toho, že jsem nechopil (zase) systém řazení velikostí bruslí atak se výdej každé velikosti lehce prodloužil se nedělo nic mimořádného.

Jen kolem čtvrté se objevil R, že má nachystáno na grilování. Tedy, že má maso (pro sebe), dřevo (pro gril) a jediné co mu chybí je právě ten gril. A tady přichází ta moje blbost: nabídl jsem se, že toho našeho malého hodím do auta a přivezu. Což jsem zrealizoval.

Na grilování se sešlo docela dost lidí. Někdo přišel, někdo odešel, ale v průměru tam bylo stále deset kusů a gril jel naplno. R řešil půjčovnu tak, že ji zamkl, na dveře dal ceduli a když někdo něco chtěl (třeba vrátit brusle), tak si zavolal. Do toho začal R spřádat plány na půjčování grilů na Letné ve velkém. Bože, zabij mě. Nebo spíš jeho.

U grilování se průběžně střídalo několik lidí – kdo měl chuť a čas, obracel a opečovával všechno, co se grilovalo.

Za vyžírku tam byl O, který jako jediný nepřinesl vůbec nic a sežral nejvíc. A ještě u toho mlaská (obrazně – když už se přiživuju a vím o tom, tak o sobě nedávám moc vědět). Dalším pacientem byl P, který se vrátil do dob učňovské mládeže, kdy záchvaty smíchu vyvolávalo parodování Hitlera a vykřikování německých slov bez jakýchkoli souvislostí či významu. Bohužel, ač mládeže z učnáku byl nedostatek, smích to budilo. S přibývajícím počtem piv se zvyšovala hlasitost jak deklamace, tak smíchu. Na druhé straně P byl jediný, kdo se nabídl na pomoc  úklidem (viz dále). Protože se mu ale v rámci intoxikace alkoholem nepodařilo identifikovat nikoho včetně mně, raději jsem ho moc k úklidu nepustil – přece jen gril byl horký.

Po nějaké době se R jako hlavní organizátor rozloučil a vypadl. Super. Takže mi to komplet zůstalo na krku: gril nebylo kam uklidit, takže jsem tam musel zůstat a postarat se o něj. V kombinaci s následným řízením vozu a abstinencí byl pohled na okolí, zvolna se propadající do alkoholového opojení zážitek ke zblití.

Když už toho bylo moc, tak jsem uklidil gril, naházel pár odpadků na vozík, rozloučil se a zmizel. Co a jak to dopadlo dál nevím a je mi to vcelku jedno.

A proč jsem za blbce ?

Protože i když vidím řítící se průser v podobě organizačního selhání (nejdůležitější gril není), tak neuteču, ale nabídnu se s pomocí. Abych si to pak užil na konci, zatímco organizátor je kdesi v prdeli…

Takže jsem sms poslal povolení L a V k fyzickému násilí na mě v případě, že jen zmíním možnou spolupráci s R na čemkoliv. Pravděpodobně včetně freeletné.

Ztráty a nálezy: Z odpadků vypadl tenhle nůž. …(import z brusle.info/blog)

Ztráty a nálezy:

Z odpadků vypadl tenhle nůž.

Zítra (ne) ho dám k Radkovi, pokud se do 14ti dnů nikdo nepřihlásí, nechám si ho.

Pokud ještě někdo něco postrádá, tak v neděli popelnice u půjčovny.

Majitel se našel a nůžse k němu už vrátil

Shoda náhod

včera jsem dopsal článek i testu IQ a dnes na podobné téma vyšel článek na idnes. Až lituju, že jsem nastavil datum publikace o den později …

IQ test

Jednoduše a v praxi.

Test 1

  • Kdo jede či jde po pravé straně chodníku či stezky, je v pořádku.
  • Kdo jde či jede proti proudu či náhodně, je blbec.

Test 2

  • Kdo jde či jede na stezce předvídatelně a sleduje, co se děje kolem něj, je normální
  • Kdo dělá náhodné změny směru či rychlosti bez ohledu na okolí, je blbec.

Závěr

Na inline stezkách po Praze je většina blbců.

Cílovka fail

Včera na Letné točili reklamu na nějaký zupa-mega-kchůl prodakt. Nesledoval jsem o co šlo, ale skotačili tam bruslaři, inline skateři (odrůda fitness – hobík wannabe) a nějaký klučina na kole.

Pokud to není výhodné úrazové pojištění, tak nevím, kdo si to koupí.

Blízká setkání zahraničního druhu

kromě němce, který mne dopoledne naháněl na mobil a pořád chtěl číslo na fax, jsem večer na Letné potkal kohosi z Polska. No, nějak rukama nohama anglicky česky rusky jsme se domluvili. A pak mě zajel takovým způsobem, jak se mi už dlouho nestalo.

Byl fakt dobrej a já koukal jenom s otevřenou pusou. Radost z pár vrácených pitomostí byla pryč – ale chuť to mého zevlovacího ježdění mi nevzal.