TiK

vlastně od chvíle, kdy se ukázalo, že se na bruslích bude jezdit po zábradlích (railech), probíhalo hledání vhodných zábradlí. Ať už těch nízkých, kde bylo možné zkoušet základy tak i těch vysokých – je to větší frajeřina, ne ?

A některé z těchto zábradlí stojí dodnes.

Několik railů je na Vyšehradě. První v ulici Na vítězné pláni. Nižší zábradlí před školou. Jen před lety tam to křoví bylo o něco menší.

Trochu z kopce, ale v žádném případě samo nejede. Ale na rozcvičku to stačilo. O kousek dál, v ulici Žateckých bylo sice velmi nízké, ale velmi dlouhé zábradlíčko (fotky časem budou).

A hned vedle je vlastně první regulérní rail – vysoké červené zábradlí z kopce v parčíku na rohu Petra Rezka a Táborské.

Kdo ho sjel, byl za krále. Ale málokdo na něj vyskočil. Takže se většinou bruslař vyškrábal nahoru, další dva ho drželi a když měl dojem (tak často mylný), že už stojí, odrazil se od kolegů a vydal se na cestu dolů. Metr, dva, ti nejlepší jako Tomáš Rousek až na konec.

Jistě, časem se všichni zlepšovali, dojet na konec už nebylo nic extra a ani to naskočení na zábradlí nebylo nic složitého.

Ale ty první jízdy, ty se počítají.

(podle vzoru klauni) zachraňovala na Letné svět. Nebo Prahu. Whatever.

Jeden smutný transparent, díra to země a zástupci médií jedna ku jedné s organizátory. Co a proč se mi zjistit nepodařilo – ale mladík se krumpáčem oháněl velmi zdatně.

Takže bych to v klidu ignoroval. Mimochodem – zítra se podívám, jestli to po sobě uvedli do původního stavu.

včetně pár topsides. Hurá. A také au.

Prostě poledne na bruslích na Letné.

konečně nastalo něco, co by mohlo být skoro jaro a tak se na bruslích potuluju po Letné. Kromě topsides jezdím to, co loni. Takže plus.

Pře poledne je příjemně teplo a dá se chvílemi i zevlovat na sluníčku.

Skejťáků není příliš a tak mám větší část Letné pro sebe. Takže takový malý bruslařský ráj.

Prima potkat další bruslaře.

Bruslím, bruslíš, bruslíme. Zásluhu na tom, že bruslím říkáme právě brusle a ne třeba ledoboty nebo kluzonože, má belgické město Brusel. Právě tam totiž poselstvo krále Jiřího z Poděbrad v 15. století poprvé vidělo měšťany klouzající se na zamrzlých rybnících a kanálech na botách opatřených noži.

Pokračování na webu rozhlasu

v gps ?

Srandovně :)

Čistá rovina, pár kamínků, brusle, 30km za hodinu. Nějaký z nich se mi připletl pod kola.

Loket, stehno a břicho jsem už nefotil :)

PS. Rameno, kterým jsem to brzdil mě bolí, i když není odřené.

Blýská se na lepší časy ? Tyhle brusle vypadají použitelně. Teď ještě něco na urban

když pominu ty dokumentární, tak nic moc.

I když: tahle mě stále něčím přitahuje a je pro mě zajímavá – i když nevím, v kterém ořezu

A zbytek

Měl jsem chuť si hrát s barvami a tvary. Nic víc ani nic míň.