I když se snažím s Radkem potkat, nedaří se to – a proto jsem dnes ve čtyři bloudil setmělou Letnou a dumal, kam dál.
Domů se mi nechtělo, na Letné u laviček skejťáci (??) rozbili všechna světla a slalomu lampa sice svítila, ale neměl jsem kelímky, na šišky jsem neviděl a stejně tam stál kontejner na spadané listí.
Takže do Prahy.
Letenský svah byl s jedním drobným problémem: tři schody. Nahoře jsem zakopl o klacek, dole přistál do mokrého listí. Děcka, takovou čistou „devadesátku“ jste ještě neviděli. A jako třešinku na dortu jsem během pádu zoufale chránil čerstvý strup na koleni – myslím, že těch pár pejskařů, co mě viděli, se tam smíchy válí do doposud.
Sebral jsem se a zbytek pokračoval přes Štvanici (hola, nevyrazíme na led ?) do centra.
Praha byla dnes městem duchů. Na jedné straně státní svátek, na druhé nic-moc počasí. Včetně toho, že jsme si zatím na ten hnus, co bude do jara, nezvykli a nechodíme ven, jen pokud to není nezbytně nutné.
Příkopy, Národní – dohromady snad jen deset lidí. Toho se muselo využít – šup do tramvaje a Vinohradskou dolů. V polovině Václaváku první letošní svařák (děs – z jakési směsi, vařený v rychlovarné konvici, prostě nebrat. (Reklamní vsuvka: v IKEA mají švédské víno Glock na svařák – koření je uvnitř, stačí ohřát a opravdu výborný svařák je doma. Už mám šest lahví – takže do vánoc do snad bude stačit. Jo, a nespleťte si to s podobným, ale nealkoholickým ! (konec reklamní vsuvky).
A pak už jen drobnou oklikou přes Střešovickou vozovnu a Kulaťák domů.
Sice bez slalomu, ale také fajn.
Lední bruslení ?!
http://morava24.cz/clanek/clanek.aspx?id_clanku=8140
Otázky:
Právě jsem se zamiloval – aneb mé nové brusle. Jen si nedělám iluze o to, že se mi je povede sehnat…
Našla se tisíc let stará brusle
JIHLAVA – Největší perly svých archeologických sbírek ukážou návštěvníkům muzejníci v Jihlavě.
Deník Šíp – 10.11.2006
Tam dnes začíná výstava, jejímž magnetem je jedinečně zachovalá monstrance zlacená v ohni stará šest set let, kterou objevil při houbaření v lese u Rounku na Jihlavsku Vítězslav Vítkovič z Jihlavy – po roce náročného restaurování se vzácný nález v plné kráse konečně objeví na veřejnosti.
Další raritou bude v Jihlavě kostěná brusle z 11. století – tu objevili před nedávnem archeologové v říčce Rokytná v Jaroměřicích nad Rokytnou během opravy mostu. Objev podle jihlavského archeologa Davida Zimoly dokazuje, že naši dávní předci dováděli na ledu na předchůdcích dnešních bruslí skoro před tisíci lety.
„Brusle, která je vyrobena zřejmě z dolní končetiny prasete, je provrtána, aby si ji pomocí kožené šňůrky mohli nasadit na nohu nebo sáně. Tehdy měli lidé mnohem víc volného času a zřejmě bruslili často – od ledu je totiž pěkně ošoupaná,“ říká archeolog Zimola.
Unikáty budou v jihlavském Muzeu Vysočiny k vidění do 10. prosince.
(js)
Pozn Tik: nejedná se o kolečkovou brusli a zdroj je deník Šíp – takže je možné všechno
Už i Hospodářské noviny zjistily, že existuje bruslení:
Jen pro zajímavost:
zaujalo mě číslo 450 000 lidí na bruslích. To už je slušná cílová skupina, takže se docela divím, že tu "byznys" kolem bruslí není větší. Nebo že by dostupné projekty o bruslích sázely na příliš specifickou a malou skupinu bruslařů ?
Houpačka nebo skateboard ?
Neboli další z převratných vynálezů, které o sobě tvrdí, že změní svět na kolečkách….
http://www.hammacher.com/publish/73586.asp?promo=new_items
Radku, na jakém cyklovýletu že jsme se to dohadovali ?
A když na to tak koukám, možná nejen na kole:
Noční street
poměrně náhodou a rychle (díky Áje, která i v tomhle šíleném počasí pilně trénovala slalom) jsem se dozvěděl o večerní projížďce. Tradičně ze Strahova.
Ačkoliv doma bylo příjemně vyhřáto, nakonec jsem se navlékl do mnoha vrstev oblečení, oželel kulicha, který se nevejde pod helmu, do kapsy přihodil blikačku z kola a na uši namontoval sluchátka. Většinu času zůstal přehrávač vypnutý, ale to teploučko na uši. Čili poděkování firmě Koss za jedny z nejlevnějších sluchátek na trhu.
Tramvají do Střešovic a již tradiční přesun přes Ladronku ke strahovským kolejím na místo srazu. Měl jsem pořád dost času a cestu jsem si užíval – obloučky, krokové variace na hudbu. Neboli jsem málem přijel pozdě.
Oproti minulé jízdě jsme dnes byli jen čtyři. To mělo výhodu, že až na jednoho splašeného cvoka, který měl očividně moc energie se jelo sice rychle, ale v pohodě.
Jel se klasický okruh: ze Strahova zpět na Ladronku, Veleslavín, Letnou, Stromovku a Štrosmayerovo náměstí k letenskému tunelu.
Od něj Revoluční, Masaryčka, Hlavní nádraží a dolů Václavským náměstím. Obvyklé blbnutí u Národního divadla bylo nahrazeno intelektuálním rozhovorem na téma padělání razítek – překvapivé, kolik lidí s tím má zkušenosti.
Pak už jen k tanku na autobus a zpět na Strahov. A pro mě pokracčování přes Dlabačov na Hradčanskou.
Bylo to příjemné, rychlé (1:20) a délkově akorát (teď odcvakáno v google maps 20km) takže průměrná rychlost kolem 15km/h. To v línějších dnech nemám ani na kole…
A zaslechl jsem něco v tom smyslu, že ve čtvrtek se pojede zase…