Tak se po delší době uvolnila nějaká uživatelské jména:
Andrew, Krejzy, Aik, HenryN, VikVes, maggie, creamers, Jirik, petr, K2, viktorka, ZaPa, dasty, martinach, viduka a Lancraa
Nová budova Národní knihovny na Letné nebude, oznámil dnes ministr kultury Václav Jehlička.
Podle něj nejsou na projekt ani pozemky, ani peníze.
Zároveň prohlásil, že se dosud dostatečně nezkoumala možnost, že by se knihy vešly do stávající budovy Klementina
via www.atualne.cz
Pozn. Vzhledem k průběhu zadání, soutěže a (ne)podpory veřejnosti mi tole přijde jako hodne chaba výmluva…
Obyvatelé Prahy 7 odmítají zástavbu na Letné
Většina obyvatel Přes polovina obyvatel by si na Letné představovala více zeleně.
foto: Lucie Poštolková, Novinky
Žádnou stavbu na Letenské pláni v Praze 7 by nepovolily více než dvě třetiny obyvatel tohoto pražského obvodu. Více než polovina místních občanů by volnou plochu zatravnila, zalesnila a vytvořila by další místa k odpočinku. Vyplývá to z ankety radnice sedmé městské části.
Hlasy lidí by měly prostřednictvím starosty Marka Ječménka (ODS) ovlivnit budoucí podobu pláně a Letenských sadů. "Převažující názory občanů chci po vyhlášení ideové urbanistické soutěže prosazovat jako hodnotící člen komise," uvedl Ječmének, který zasedá v komisi pro urbanistické řešení prostoru Letenské pláně a Letenských sadů.
Sbor bude vyhodnocovat návrhy, které vzejdou z ideové soutěže na budoucí urbanistické řešení prostoru. Podle mluvčího bude studie sloužit k tomu, aby se na Letné nerealizovaly projekty, které spolu nesouvisí nebo netvoří kompaktní celek. Studie by také měla ukázat, zda část pláně může být zastavěna.
Studii vypíše útvar rozvoje hlavního města (ÚRM), podle Vokuše se ale čeká na dořešení situace okolo Národní knihovny. "Komise nebude vyhlašovat soutěž, dokud nebude uzavřena &undefined;kauza knihovna&undefined;," uvedla Marie Plívová z ÚRM.
Napomoci rozhodnutí měla anketa
V anketě odpovídalo více než šest stovek respondentů. Na Letné nechce žádnou stavbu 69 procent z nich, třetina lidí by ale povolila stavbu určenou pro kulturní účely. Plochu by zatravnilo 55 procent lidí, zhruba stejný počet dal hlas také zalesnění a vytvoření míst k odpočinku.
Pokud by občané museli nějakou stavbu zvolit, vybrali by přirozenou protihlukovou bariéru mezi ulicí Milady Horákové a Letenskou plání. Nejméně se jim pak líbí myšlenka výstavby Národního fotbalového stadionu a oceanária. Národní knihovna na Letenské pláni připadá vhodná 41 procentům odpovídajících, opačného názoru bylo 52 procent z nich.
Prostor bývalého Stalinova pomníku by měl být podle 69 procent lidí parkovou zónou, zhruba třetina lidí by na místo instalovala hrací prvky, vhodné by podle ní bylo i hřiště nebo sportoviště. Stráň pod bývalým pomníkem by podle více než dvou třetin lidí potřebovala zlepšení okolní sadové úpravy, tři pětiny respondentů by zrenovovaly schodiště. Pod Hanavským pavilonem by 82 procent dotázaných chtěla oázu zeleně.
Pod plání se nyní buduje tunel, v kterém povede severozápadní část vnitřního automobilového okruhu. Na Letné se uvažovalo také o třech velkých stavebních projektech – Národní knihovně, Národním fotbalovém stadionu a oceanáriu. Zatím není jasné, jestli některá ze staveb na pláni opravdu vyroste. Největší spory se vedou kolem návrhu na novou Národní knihovnu architekta Jana Kaplického, trvají už přes rok.Uvažované stavby na Letenské pláni a jejich podpora v anketě (údaje v %)
Vhodná/Nevhodná /Bez preferencí
Protihluková bariéra 54 34 12
Národní knihovna 41 52 7
Muzeum 14 72 14
Oceanárium 9 86 5
Národní fotbalový stadion 2 97 1
Zdroj: Radnice Prahy 7
Teidu Bruslení z letné do troji dobre. Dést a duha nas chytly az cestou zpet u sparty.
Závody ?
Rozhodně ano.
To jsem si donedávna myslel. Ale červíka do hlavy mi nasadil Tygřík, když jsem si tuhle stěžoval na nezájem o freeletnou: „A mají lidé vůbec chuť závodit?“. Mají?
Co takhle: jak vypadá současný běžný bruslař ?
Co takhle: je to člověk sportující, zkoušející různě sporty, kterými se snaží přesvědčit se, že v práci netloustne za stolem a hledá nějaký pohyb. Zkoušel různé věci a pak se v časopise dozvěděl, že se teď mluví o bruslení.
Zašel do nejbližšího sportu, kde mu prodavač doporučil nějaké brusle, pak se podíval na internet (nebo to bylo ještě v tom časopise) a našel, kde je doporučená stezka pro brusle v jeho okolí.
Bez jakéhokoliv vedení (nebo podle rad v letních přílohách novin) se naučil jízdu popředu formou, která mu vyhovuje a jezdí si trasu sem a tam.
Nepotřebuje slalom, nepotřebuje nic pokročilého a je rád, že se dvakrát třikrát týdně pohybuje a sportuje. Třeba jako doplněk kola či tenisu.
Osobně se domnívám, že tohle je ta „masová základna bruslařů“.
A teď mu někdo začne reklamní masáží nutit závody. Je jedno, jestli motání se mezi kelímky, jízdu na tyči nebo maraton.
Přijde se na ně podívat a co zjistí ?
Že neumí nic. Kelímky objede obloukem, aby o ně nezakopl, maraton zvládne tak za týden a zábradlí používá jen na podporu při chůzi do schodů. A zjišťuje, že aby měl alespoň jakousi šanci, bylo by třeba se bruslení věnovat intenzivně každý den a začít metodicky trénovat.
Jen odbočím k situaci, kdy zkusí závody třeba ze série Lifeinline. Přijde na start, odstartuje a pak ho pravidelně předjíždí „profíci“, kteří mu nandají několik kol. Případně na něj zavolají, ať nepřekáží. Plus dav více či méně ohleduplných bruslařů, kteří se snaží jet co nejrychleji.
Po rekreačním ježdění kdesi na stezce to musí být slušný šok.
Jsou tedy možné několik konců:
Rozhodne se na sobě pracovat. Takže tréning a zlepšování se (upozorňuji, že nemluvím o žádné konkrétní disciplíně).
Spokojí se tím, jak to bylo doposud. Lepší nějaký sport než žádný a dál si jezdí svých týdeních pár kilometrů.
Znechucení. Vzdá to, pravděpodobně se slovy „já nikdy nebudu jako ono“ a jde se zapsat do šachového kroužku, kde se zmíněný postup opakuje :)
|Vracím se tedy k otázce: pro koho jsou závody ? A vychází mi, že jen pro určitou, co do zastoupení spíše menšinovou část bruslařů.
Ale v každém případě to má svůj smysl. Spousta závodů má neopakovatelnou atmosféru a nesou s sebou spoustu zážitků.
Spíš je otázkou, jak minimalizovat rozčarování začátečníků. Dělit závody na „pro“ a „amatéry“ ? Rozdělení nikdy nebude spravedlivé. Na skejtu byly kdysi závody jen pro začátečníky – podmínky byly různé: zatím zádná účast na závodech, věk, maximální doba na skejtování. A jak se objevily, tak zmizely.
Je možné přirovnání k olympiádě: jsou stanoveny limity, kdo je překoná, jede. Následující olympijská závod je pak většinou kvalitní. Kdyby to byly závody pro každého a ještě by lidé byli lákání „přijďte se proběhnout po olympijském stadionu, kam se normálně nedostanete“, nebyl by s výsledkem spokojený nikdo.
A tohle je přesně situace bruslařských závodů.
Na druhou stranu je ve společných závodech možnost porovnat se přímo s těmi nejlepšími v jednom závodu.
Nacházíme se v začarovaném kruhu a hledáme cestu ven.
Závěrem: závody ano. Tady jsem (si) nastínil možná pro a proti – i když jich jistě existuje víc. A pokud hledáte svatý grál dokonalých závodů pro všechny, přeju hodně štěstí. Budete ho potřebovat.
Po minulém příspěvku s anketou jsou na ladronce publikovány moje odpovědi.
Pirknštejnský ptáček se zvláštním zřetelem na skákací boty.
Pirknštejnský ptáček je každoroční akce plná divadla a všelikých zábav pro lid přihlížející. Není to daleko od Prahy a to odpoledne se tam dá strávit velmi příjemně.
Obvyklá soutěž „Ptakovision“ se koná na chůdách – ale letos přišla změna a nastoupily skákací boty.
A je mi líto, že se o skákacích botách, resp. jejich půjčování musím vyjádřit dost kriticky.
Spíše je to konstatování chyb, které se sešly jedna s druhou a to, že nedošlo k vážnému zranění, je dílem náhody.
Terén
Zaškolení
Účastníci
Závod
A jako bonus pták na helmu – aby mělo co padat a lézt do výhledu.
Na chůdách tyhle věci nevadí – z nich se dá poměrně rychle seskočit.
Takže to jsou základní ingredience možného průseru.
Kdo na skočkách někdy stál (a předpokládám, že místních je to většina) ví, jak málo stačí. Jak málo stačí škrtnout nohou, špatně došlápnout nebo dát nohy do V a narazit do sebe pružinami vzadu. Že stačí kamínek či nerovnost pro rozhození začátečníka a hlavně – jak může dojít síla během dvou metrů, kdy změknou nohy a není jiná možnost, než se někde opřít.
Já tohle vím na vlastní kůži a měl jsem ohromný strach za všechny ostatní.
Kdo neviděl začátečníka bezstarostně se rozběhnout po trávě směrem k zaparkovaným autům, čirou náhodou se vyhnout kašně a s totální neschopností snížit rychlost neví, co je to strach.
Dotyčný naštěstí odbočil na asfalt kde se rozplácl v relativním bezpečí.
Další to nezvládli na rozhraní asfalt/štěrk.
Takže co bylo špatně ?
Špatně vybraný terén, nedostatečné zaškolení a nadměrné sebevědomí účastníků. Sebevědomí se dá korigovat už při zaškolení, ale někteří si tu hubu prostě musí rozbít.
Je mi líto, že se tu skočky prezentovaly v tomto světle – pravda, pro přihlížející diváky jsou pády atraktivní, ale tohle už bylo na hraně. Obzvlášť, když dav postaví právě spadlého a otřeseného běžce zpět a nutí ho pokračovat.
Ano,a já byl u toho. Ale ne od začátku a odmítl jsem se jakkoliv zúčastnit a být spojován se kočkami v takovémhle terénu.
Kromě odřených závodníků by to mělo být varování i poučení pro všechny, kdo se kolem skákacích bot motají.
Tudy ne, přátelé.
V Dnes vyšla rozsáhlá příloha o bruslení. V zásadě nic nového, ale jsou tam uvedeny čtyři způsoby brždění. Brzda, pluh, téčko a
přešlápnutím do protisměru
Jezdec, který chce zastavit tímto způsobem musí již brusle dokonale ovládat. Za jízdy přešlápnete tak, že se otočíte o 180. Kolečka, která se točí stále stejným směrem, začnou působit prosti směru dosavadního pohybu.
Tak – a tajemství starých zenových mistrů je venku. Ale protože jsem mimořádně nechápavý (Pavle, ti druzí mi sice stále otvírají oči, ale k ničemu to nevede) nemám nejmenší potušení, jak se tímhle dá zabrzdit. Podaří se někomu interpretovat tento návod a idelálně předvést v praxi ?
Česko český výkladový slovník:
Jit na volejbal
jít někam, kde není zajištěné místo. V případě náhradního místa nebude přinesen ani míč. Takže se místo toho nakonec jede volným tempem na Zbraslav a zpět.
