TiK

o klid – dnešních pět kilometrů (dobře, dost z kopce do kopce) bylo krušných. Takže pátý den v kuse (a jedno kolo) je zatím limit.

Potřeboval jsem na kole zajed kamsi do Hostivaře. Cesta by byla dobrá, kdyby – nepršelo a po bahnivé cestě nejezdili koně.

Takhle jsem byl zahnojenej odzhora dolů a jako bonus jsem v tom marastu ještě píchnul – hřebík se mi pod plášť připletl, mrcha.

Tudíž se spožděním, ale nakonec jsem vše vyřídil.

a tentokrát trail/kros. Adidas Galaxy. Musím říct, že rozdíl v terénu je propastný (proti univerzálním silničkám) – bláto sice zaregistruju pod nohou, ale na odrazu není nic znát a bota vůbec nepodklouzne. Mokré listí a kořeny to samé.

Zato na asfaltu je to čiré utrpení. Což v Praze, kde do toho lesa musím doběhnout, nebude úplně to pravé ořechové.

Jinak pokračuju v desítce každej den a už mě to lehce zmáhá :).

Dnes, jak jsem předznamelnal, terén – takže kolečko Krčákem. Nevím, jestli sem se tak hnal, nebo to byly boty (technika rozhoduje :), ale na všech segmentech Stravy mám osobní rekordy. Včetně krpálu z Hrádku, který, jak to vypadá, umím rychle zaběhnout jen potmě s čelovkou…

Mimochodem, v čelovce na mě mrkalo spousta srnek, přičemž ta nejdovážnější tedy milostivě udělala tři kroky z prostředku cesty, abych mohl proběhnout a z kraje cesty se dívala na toho cvoka, co tam funí lesem.

Tradiční kolečko přes Vyšehrad a tak. Nicméně pod Vyšehradem na nábřeží směr Jeremenkova jsem se podíval na jízdní řády – a autobus mi jel za 14 minut. To je fajn, ale: mám to tam dva kilometry – což je v klidu, nebo tři ? He ?

Nakonec jsem to vzal fofrem – jistota je jistota – a autobus stihnul. Nicméně, jak se sprinty nezařazují na konec běhu – zkuste to říct MHD.

což takhle uběhnout každý den desítku a sledovat, kdy mě to zničí ?

(ono skoro mám pocit, že pro menší vzdálenost ani nemá cenu zavazovat boty…)

rýmička je asi definitivně pryč, ale ten týden bez běhu je nějak hrozně moc vidět. Nebo cítit.

Dneska nově: metrem na Zličín a Prokopákem dolů a na konci nahoru na Barandov. Vystoupil jsem z metra – a lilo jak z konve. Při představě hodinu se zase trmácet zpět jsem radší dvacet minut počkal a vyběhl. S tím, že kus trasy vysokou travou jsem obíhal po silnici – z bot voda sice vyteče, ale mokré úplně nejsou fajn.

Volně jsem si proklusal Prokopské údolí a nebylo to špatné – znám ho z kola a tohle bylo stejné. Jen o dost pomalejší. Až jsem se sám divil, o kolik – fakt to byla spíš pěší turistika než běh. A takové drobnosti, že na mokré listí a kořeny jsou nejlepší silniční boty ? Jiné nemám, takže je to jedno.

Na konci vpravo bok a výšlap na Barandov. Bolelo mě co mohl po včerejšku a tenhle kopec mě dorazil.

Nakonec na návštevu k V a jet dolů tramvají se ukázal jako dobrý nápad.

to měl být lehký rozklus. No jasně, běžím k V, takže kopec jak kráva. Na Stravě pěkné čtvrté místo, mohlo být třetí, ale když jsem na stařenku v lese zahalekal „funím jak stádo divokých prasat“ a ona se vyděsila, kde ti divočáci jsou, musel jsem ji uklidnit… KOM je asi nedosažitelný, ale první trojka to bude, už příště.

Plus kopec zpět na Pankrác, seběh lesem z Novodvorské… bylo to příjemné protažení.

Září byl první měsíc, kdy jsem celkově odběhal 200km. Je to divný pocit – loni touhle dobou jsem byl rád za 300 metrů v kusu, dnes 10-15km je standardní vzdálenost a pohodlný běh.

Ale musím realisticky přiznat, že je to hodně. Jak časově, tak fyzicky. Mám v plánu stáhnout to na klidných +-150 (40 týdně) a posilovat a zvykat si.

Protože na konci měsíce jsem fakt utahanej a v klidu si dám pár dní pauzu.

Jen dodám, že na Stravě v měsíční výzvě jsem se pohyboval kolem 17000 z celkově 120000 lidí – a vědět, že stotisíc lidí je horších než já je skvělé pro sebevědomí.

* nechal si vysvetlit muj xiaomi mi band, k cemu to je. Podle nej k nicemu
* zminil jsem, ze si chci koupit sporttester (asi toho forerunnera 35) – mala gps, sledovani tepu. Naco gps, snad vim kde bezim, sledovani tepu (natoz zony) jsou na nic. A proc vlastne chci sledovat vykonost, k cemu mi to bude.
* protoze jsem byl behat, zminil jsem, ze si vysledky nahravam na web a pro tenhle mesic jsem cca 17000 ze 120000. ( za me a tluste hrochy win). A co jako ze se potrebuju porovnavat s ostatnima?
* ze jestli si chci porovnat vykonost, at si zabehnu nejaky zavod, 10 nebo pulmaraton, ze vic bych nedal.
* ze jsem za vecer (po te desitce) vypil krabici dzusu (byla nacata, tak pulka) ze jestli vim, kolik je v tom cukru.
* pohled kdyz jsem odchazel behat (triko, boty, kalhoty) s tim, ze jsem vybavenej lip nez Bolt a k cemu mi to je
* ze na (zadnych) zavodech nebudu prvni, protoze kenani a klidne muzu bejt i posledni, hlavne kdyz se zucastnim.
* Jo a ze hlaseni vzdalenosti / tempa z mobilu nepotrebuju, protoze vzdalenost vim a tempo snad poznam.
* nejaky strukturovany trening, intervaly a pravidelnost – k cemu mi to bude

Jako pripada vam to jako maly peklo na 15 minut hovoru?

Odpoledne procházka a v podvečer dorazit těch 200. Pole, louky, silnice. Focení. Bežet zlatou záplavou listů je skvělé.

Míň skvěle, že na mě něco leze a posledních pár kilometrů bylo docela utrpení.