TiK

jen v opačném směru. Rotunda, Slapy, Přestavlky, Ztracený mlýn a domů

Dnes jsem si běžel pro osobní rekordy na dvou úsecích. Což se splnilo – jak prudké stoupání, tak rovinka s kopcem nakonec po kilometru padla a oba osobáky šly o 20-30 vteřin.

První je na obou bohužel nějaký cvok :), který tam bežel jednou, zadupal mě o minuty … když on podle Stravy má maraton za 2:30… no…

Výbeh z chaty na Slapskou přehradu. Napřed Přestavlky loukou dolů a pak po silnici na hráz.

Zpět víc silnice do Slap a tradičně domů.

Příjemně to ubíhalo

pár (doslova) kilometrů. Začalo mě to hodně bavit.

Flákání a pár stovek metrů plavání. Zkouším kolik toho uplavu jakým stylem – a u kraulu se mi pravidelně objevuje bolest/křeč v pravém lýtku. Je jedno, jak se rozcvičím či co udělám – po pár metrech tam tu bolest ucítím a když nepřestanu, skončím na mělčině na pár minut, než to odezní. Hnus.

než seriózní plavba. Píšu jen pro úplnost.

Hezky zlehka, ze Štěchovic údolím Kocáby… čtyři kilometry po rovince, v klidu… a pak to přijde. Další tři jak běh do zdi. 

Znal jsem z kola, takže jsem přesně věděl, do čeho jdu. A vlastně: nebylo to špatné. 

Seběh mimo cestu skrze  pole rozryté divočáky na druhé straně kopce byl o dost horší…

Pomalu a krátce. Kromě PR  na jednom nechutném stoupání. Takže už na toho mizeru ztrácím jen dvě minuty…

Blbě se mi běha z kopce. Kyčel pořád nic moc, takže buď malé krůčky nebo jen jít. Všechno lepší, než neběhat vůbec, žeano.

A pokud vše půjde, na zítra to bude zase něco vypečenějšího. 

tradičně na Slapech v zátoce – subjektivně mi to jde lépe, těch 1.5 km bylo v kuse a vlastně to byl příjemný relax

Včetně těch nemocí a pauz – dneska dokončeno (prvních) letošních 500 km běhu