TiK

prodělává rekonstrukci. Plán vypadá dobře (jezírka, cvičební stroje atd) a protože ani předtím nebyl pro brusle moc lákavý (kromě fontány), výsledná podoba s ohledem na brusle je mi vcelku jedno. Raději využívám dva přilehlé kruhové objezdy a street ke Kafčím horám.

Ale jen tak mimochodem jsem komentoval dlážděné křížení všech cestiček – Tady bruslaře nechtějí. A on zásah – primátor Prahy 4 se nechal slyšet, že je to opravdu schválně, bruslaři v tomto parku nejsou vítáni.

Kdo čeká, že se začnu rozčilovat bude zklamán – tak dobrá lokalita to není a o kus dále je k dispozici stezka Modřany – Zbraslav.

Stejně ale nejsem rád, když mám pravdu tímhle způsobem.

Jen na hodinu, na Letnou. To byl plán. První část vyšla. Na Letné jsem si zablbnul a jen tak zaskákal – 180, 360, sem tam nějaká pitomost na lavičce.

Na jednu stranu mi chybí grindování, na druhou stranu rychlost neojetých koleček a ložisek je fenomenální. Yep.

Ale nestačilo to – Stromovkou dolů a okruh přes Holešovice. Tlačil mě čas – takže zpět na Letnou a konec. Pár kilometrů, velká zábava. A žádné mimořádné zážitky.

docela dost – 38km, prakticky na jeden zátah. A mimochodem – už začínám blbnout a jezdím jak rychlobruslaři i do kopce.

Takže kudy ? Zadem kolem Technické knihovny (hele, tam je nových staveb, i něco na pojezd tam je) a na Evropskou. Tramvají jsem si pomohl do Veleslavína a zbytek odšlapal až nahoru na Dědinu. Uff. Pak zkratka přes Starou Ruzyni a kolem Obi nahoru.

Při nájezdu na kopec z Drnovké za mnou byl nějaký cyklista. Toho bohdá nebude, aby mě dojel. Takže z kopce slušný fofr. Na protisvahu jsem zpomalil a v klidu se uklidil na chodník. A hele – cyklista zpomalil, přeřadil kamsi hluboko a začal se do kopce trápit. Toho bohdá nebude, abych ho nedojel. Žádná přednost do kopce – zahájil jsem stíhací jízdu. V polovině jsem ho dojel, na konci jsem ho dal. Potkali jsem se, když jsem u Hornbachu čekal na semaforech na zelenou. Takže ego pomasirovat: check!

Jak tak zvolna stárnu, zpomaluju. Kdysi jsem Řepy projížděl kdysi, poslal jsem to z kopce a neřešil, co bude pod ním. Teď to zohledňuju a raději si dám pár zatáček a podívám se, co mě dole čeká. Průjezd se tedy logicky zdržel. Ale důležité je si to (moderně řečeno) užít. Raději dát jeden dva skoky, slalom mezi kanály – a to, jak to bylo rychle je až na druhé koleji.

Dojel jsem na Plzeňskou a pokračoval ke Smíchovu. Jednu chvíli to bylo bok po boku s autem Policie. Nikdo nic neříkal a já tam rozhodně nezdržoval.

Většinu cesty jsem si vystačil s pruhem vyhrazeným pro autobusy, kola a taxi. Nikdo mě neobtěžoval, nikdo netroubil a tak to uteklo velmi rychle.

Smíchov, přes most kolem Tančícího domu, Palackého. Tramvaj ? Ne, až na Karlák. A hned zakopnutí o koleje. Ustál jsem to, ale bylo to o milimetry. A už jsem se posunul tramvají na I. P. Pavlova. A GPSku pustil až za Nuselákem… Výjezd  z Pražského povstání na Pankrác je stále dost nechutný, ale přezevše je to čím dál snadnější. A už je tu Budějovická. Otestovány nové cyklopruhy a cyklostezky – je to úzké, je to mizerné, je to na níc. Ehm.

Už se tmí a tak pokračuju – zpět Nuselák, Legerova, nová, vcelku slušná trasa kolem I. P. Pavlova a Rozhlasu na konec Vinohradské. Kolem Opery dnes pusto prázdno a v poklidu Hybernskou přes Staromák na Letnou.

Nevím proč, ale po 35km jsem byl výrazně nabuzený na další. A to tak, že jsem prvních několik bloků na schodech vyběhl. Kolečko na Letné, pár checkinů do foursquare a je to.

u Letné Letné míjím ohromnou frontu čekajících na představení. Jdu po trávě, do davu zleva doprava se mi nechce.

Ležím večer doma a je mi fajn. Nohy bolí, ale projel jsem se skvěle.

Už jsem tu zmínil nové brusle. Takže jak to vypadá ?

Na pohled … no… nakonec se mi začínají líbit. Hm.

Jedná se o brusle primárně určené pro urban skating a freestyle. Tomu odpovídá jak rám a kola, tak bota. A přimo tak předurčují další vlastnosti bruslí – maximálně 80mm kola a velké obratnost.

Bota.

Měkká. Dokonce tak, že konečně jezdím v zapnutých bruslích. Vypadá to jako kůže, ale je to koženka. Nepříliš prodyšná a větrací otvory moc nepomáhají. Ale zatím to není až tak tragické.

Zapínání suchým zipem křížem přes nárt je dobré. Tkaničky prakticky nejsou zapotřebí. Ale mohl by víc klouzat – tahem za konec není prakticky možné utáhnout i spodní část. To je velké škoda – utažení brusle na jeden pohyb by bylo skvělé.

Přezka a páska nad ní už jsou (pro mě) jen kosmetika. Ale noha v brusli drží poměrně dobře (a ano, mám je o půl čísla větší, než bych obvykle kupoval).

Spodní část boty nějaký ten jednoduchý soul také vydrží.

Rám a kola

Rám je klasický – jako Soul Slide a Front Man. Takže super. Bílá originální kola jsem nahradil červenými 80mm labedami, ložiska zůstala. Rychlost slušná, obratnost také. Což je dáno délkou rámu a velikostí koleček. Až taková zásluha bruslí to není.

Co na závěr ?

V aukci za 1200 je to naprostý luxus. Za běžnou cenu kolem 4000 je to velmi zajímavá koupě. Za vyšší kolem 6000 je to spíše lahůdka pro fajnšmekry a vyznavače značky.

Tedy za obvyklé ceny je to pro běžnou bruslařskou populaci zbytečně drahá. Ale pro lidi, kteří vědí proč zrovna tento typ bruslí je to za cenu kolem 4000 výborná koupě.

Po najetí lehce přes 150km si nemohu stěžovat.

Aktualizace:

Po delším používání to tak veselé není

Tak. Na Černý most a zpět. Nové brusle, kola, všechno. Takže beru.

Cestu tam zkomplikovalo jen to, že je mi líto koleček. Tudíž se mi nechce z kopce brzdit, aby se neošoupala. A protože se nechci zabít, tak volím spíše menší kopce. Na výběr byla Stromovka a Letná Kostelní dolů. Hm. Takže raději Stromovka.

Pak už přes Libeňský most, Palmovku a směr Hloubětín. Cestu jsem si zkrátil přes nejdražší cyklostezku v Praze. Tentokrát je na řetěz zamčený vchod z dolní ulice po schodech. Ufff.

Pak už jen mezi Hloubětínem a Černým mostem prokličkovat sídlištěm a hotovo. Necelých 20km za necelou hodinu. Beru.

Zpět jsem se vracel tmy. Jen dva momenty – střet s Městskou policií (45km/h na 30, v protisměru…). Nakonec jim vadilo něco úplně jiného a po delším povídání (poučení o možnosti odepření bylo kde…) to prošlo bez jakéhokoliv postihu. Když je tam dobrý asfalt, lehce z kopce a přece tam nepojedu po chodníku, že.

Druhý WTF moment byl v tunelu pod Žižkovem. Od Krejcárku do tunelu se svítilo, v tunelu také. Za ním tma. Úplná. Vracet jsem se nechtěl, takže nahodit mobil, nahrávání videa a pustit blesk. Dosah kolem 3 metrů stačil a už se dolů fičelo. Opatrně.

Dál zcela tradičně Hlavák, Hybernská a Letná.

Celkem přes 35km (takže nic moc) a velmi příjemná projížďka noční Prahou. Jasně, až na ty policajty…

Tenhle trend jezdit do kopce jsem ještě úplně nepochopil.

http://www.liberec-me-bavi.cz/cs/prakticke-info/sport-v-liberci/liberec-foto-inlajn-zavod-na-jested-provazela-mlha-a-chladne-pocasi.html

z několika důvodů.

1. Horko. Jasné. 32C je dost a lilo ze mě až až.
2. Nové brusle. Nerozšlápnuté, po cca 20km to už nešlo.
3. GPS. Ve Stromovce pod stromy se moc nechytala a měřila okruh v rozpětí plus minus 2km.
4. Tma. Vyjel jsem o půl osmé, po čtvrt na děvět se už šeřilo a lampy nic.

Takže technicky a organizačně nezvládnuté až až.

neboli další večerní bruslení s Aegonem. Už teď o víkendu.

Podpásová otázka, zda to bude tak strašné jako obvykle se tak nějak nabízí sama.

Plácek – kus asfaltu s namalovanou závodní dráhou a skatepark hned vedle. O skateparku jsem se už zmínil jinde, takže co dráha ?

Kus rovného asfaltu s velmi slušnou kvalitou povrchu a hned vedle hřiště použitelné na inline hokej. Přístupnost kolem fotbalového hřiště (nutno sundat brusle pro pochod přes trávu).

Na plácku probíhá/probíhal letní příměstský inline tábor.

Pokud jste z okolí, spojení plácku, inline stezky a pseudo skateparku může být zajímavá.

má svoje kouzlo. Všude jsou kapky, rozstřikují se od bruslí při tricích a v neposlední řadě mramor jede jako namydlený. Stejně ale kloužou kola při dopadu nebo rozjezdu. Další ohromnou výhodou je (většinou) nepřítomnost skejťáků či kohokoliv jiného. Usychající plocha jen a jen pro mě. Nebe.