TiK

Dopoledne jsem si běžel pro kolo – ano, z Pankráce do Bubenče. Buď MHD, nebo poklusem. Takže poklusem.

Vybral jsem prakticky nejkratší trasu – z Kafčích hor po schodech  (hele, koleno není 100%, tak ho nebudu trápit kopcem dolů) a po nábřeží na Kampu a CHotkovy sady nahoru.

Bežel jsem hóódně pohodově, tudíž jsem naplnil logo blogu: Proletět zlehka desítku za 28 minut umí kdejaký Keňan, ale máknout si na ní přes hodinu, to už chce pořádný výkon a charakter! A ještě jsem pár minut k tomu přidal. Ale zase vzhledem k zdravotnímu stavu jsem spíš příjemně překvapen, že jsem to vůbec dal. 

Nábřeží dnes nebyla nekonečná planina a docela to ubíhalo. Skoro bych řekl víc, než pak rozmanitá Kampa.

Boty dobré, svaly taky, koleno drží, achilovka se ozvala krátce – dobré to bylo.

Když už nic jiného, dopřál jsem si nové boty. Adidasy.

První dojmy ?

Měkoučká bačkůrka, možná až moc. První kroky byly, jako bych běžel v molitanu nebo blátě. Plus není žádný trest v podobě bolavých nohou pži došlapu přes patu.

Po pár kilometrech jsem si zvykl – a navíc jsem stejně běžel hlavně po trávě. Aneb jak zkombinovat ne 100% koleno a běhání.

Dal jsem si lehoučkou pětku a jak koleno, tak kotník nebolí – takže cíl splněn: asi běhat půjde.

Časy byly příšerné, to je snad jasné.

jasně, třešeň to není, bůhví, co je to za ořešák, ale prostředí je to luxusní :) No jo, byl jsem cvičit.

Nejsem nadšenec do různých challenges, ale mm jednu soukromou: dalších třicet dni:

• dopoledne cvičení v parku
• odpoledne kolo, brusle, běh, kettlebell

srovnat stravovaní

• pravidelně
• vydatné snídaně
• vyházet cukry

A uvidíme dvě věci

• jestli to vydržím
• jak mi po měsíci bude.

3…2…1..Start!

u důchodců. Potmě, ale v příjemném teple 16C. Dnes jen dvě kolečka a kvůli kolenu méně běhu, ale vcelku to stačilo.

Když mám váhu, která mi ukazuje od 80 do 120kg a z několika pokusů se ani dvakrát neshodne na stejném čísle, tak naprosto přesně vím, na čem jsem…

Ani jsem to dnes nečekal, ale dostavil se hlad/absťák po kole a už v sedm večer jsem vyrážel. Chotkova, přes Smíchov na Černošice a zpět.

Jelo se mi skvěle – a poměrně rychle. Dobrý pocit potvrdilo nahrání trasy do strava.com – pár osobních rekordů, ze kterých si vážím nejvíc uphillu na Letnou – což je masakr za jakýkoliv čas.

celý den se snažím přesvědčit, že ten studený vichr není tak studený, že se mi nechce spát a tak.

Nepovedlo se.

v obráceném směru. Výsledky jsem nahrál do Stravy – a není to tak tragické, jak jsem se obával.

Skoro celodenní hraní s malým synem, nošení na koni, na zádech, zvedání… fakt je to proflákanej den ?