Brusle – znova-[import z mamil.cz]
Tentokrát hned po kouli trocha kardia. Do Stromovky už jsem se odvážil sjet – nohy si fakt pamatují víc, než doporučuje hlava.
Ve Stromovce ale probíhal nějaký běh pro něco – částečně orgnizovaný (čísla), částečně ne (běžci všade). Skoro jsem se na okruh nevešel.
Stejně jako si všímám chyb u běžců, tak si to sammí (po těch letech) mohu dovolit u bruslařů. A je to stejná, možná i větší tragédie. Jeden jediný bruslař jel na slušné úrovni, jinak se to plácá odnikud k ničemu.
Oč jsem proti včerejšku zvolnil rychlost, o to jsem natáhl vzdálenost. Pár okruhů a přes nový tramvajový most podél slalomářského kanálu zpět. Plus Trojský lávka jako bonus. Kdyby se na sjezdu předemne nenacpal kolař a hned mě nevybrzdil, byla by to skoro nuda (hlava říkala, že se zabiju, nohy si zase vzpomněly). Takhle jsem na něj pořvával, což on nepochopil stejně jako značku Cyklisto, veď kolo, kterážto je ignorována jen, pokud je na lávce mizivý až nulový provoz, což dnes nebylo.
Protože první inline jízda Prahou je už za dva dny, musím ještě získat trochu sebevědomí na downhill a brzdění – jinak se z Letné do centra nedostanu.
Jako vedlejší efekt mé funkčnosti na bruslích bude možná nákup nové techniky – já věděl, že se mi to prodraží.