a moc mi to nejde. Světkoleček.cz je tak snadný cíl, že by mě to ani nemělo bavit. Ale stejně. Dnes halasná zpráva o videu,
které se po českém internetu internetu potuluje minimálně týden až čtrnáct dní (viz datum prvního komentáře)
a po zahraničním o něco déle.
Takže vezmeme, stáhneme k sobě a nabídneme jako bombu.
PS. upřímně mě překvapuje, že Kolesárik, Náchod na google vrací nějaké výsledky.
No jo, mají to všichni, mám to i já. Krmím to ze zdejšího rss exportu. A fotka vznikla během dnešního koupání bruslí.
Ach jo. Tak dlouho jsem čekal, jestli nebude lepší počasí, až jsem dojel na Letnou a spláchlo mě to. Takže po cyklojízdě kola (a ložiska) dostala druhou sprchu.
Ne že by ch si stěžoval až tak moc – přece jen blbnout si v loužích a chechtat se do deště má své kouzlo.
Další historický spot. Pět rohových schodů u Menzy ČVUT. Dalo se jezdit i v podloubí za deště a pro další pokusy byly o kousek dál i dva schody.
Boční zdi z hrubého betonu se pravidelně zkoušely navoskovat, ale nikdy ( co já vím) pořádně nejely a jen trhaly brusle.
Místo bylo a je dodnes poměrně oblíbené skejťáky.
Dostčasto zde byla zastávka mezi Bulharem, garážemi a Leninem. Zbylé spoty doplním co nejdřív.
Po cca 300km za volantem, odpoledním focení a pár drobnostech jsem se na Letnou odvlekl jen si sednout na sluníčko a dívat se, co se (ne)daří skejťákům.
Nakonec jsem se trochu rozjezdil a bavil jsem se pokusy přejed v grindu (většinou soul) cca třímetrovou hranu – ale s minimálním rozjezdem. Voskoval jsem zdatně a nakonec rozjezd kratší než hrana na dva odrazy a následně soul na jistotu až na konec.
Já vím – ale bavilo mě to. Vždyť jsem říkal, že jsem byl unavený.
Mezi Dolánkami u Turnova a Líšným na Železnobrodsku vzniká desetikilometrový úsek cyklostezky Greenway Jizera. Stavba ale bruslaře nepotěší, většina cest totiž nebude mít asfaltový povrch. K rozhodnutí neasfaltovat se nikdo nehlásí.
Jak se tak dívám, zapomněl jsem na jedno z historických míst, které bylo rozhodně také velmi důležité. Palác kultury. Později sjezdový palác. Pak Kongresové centrum.
V na konci tisíciletí se u paláce scházelo mnoho bruslařů a bylo to výchozí místo pro mnoho streetů. A co se jezdilo ? U paláce je řada laviček, tři patra květináčů, schody osmičky a dvě lomené zídky ze schodů. Plus volná plocha ohraničená zídkami, nějaké ty schody v blízkém okolí raily.
Dalo se tu být celý den, chvíli jezdit, chvíli sedět ve stínu a kecat s lidma.
V té době jsem mezi své lepší triky počítal fakie 540 z těch osmi schodů. A tak. A lidi jako Cirkus či Vembi.
Dnes je to… jak kdy. Oficiálně je bruslení asportování zakázané (soukromý pozemek), v praxi občas přijde ochranka v rozmezí 5-100 minut, občas projde policie. Záleží na štěstí.
Ale hrany zůstávají navoskované a i když jsem tam dlouho nikoho neviděl, jezdí se tam. I když spíš kole nebo sk8.
V každém případě se jednalo o jednu ze zásadních lokalit pro pražské bruslení.
Po poslední cyklojízdě v dešti jsem pečlivě vyčistil ložiska. Vystříkal jsem je wd40 a protočil. Aehm. Ve chvíli kdy jsem chtěl vyjet ale začalo pršet. naštěstí se to zlepšilo o dvě hodiny později a tak už to bylo dobré. Letná, pár triků a přes centrum na tramvaj a na I. P. Pavlovu a směr Nuselský most. Jedna západ slunce (to méně podstatné), jednak rail na zdi.
Chvíli jsem si na něm hrál a pak přes most k Paláci kultury. Projel jsem to jen tak, ale z těch důležitých zídek jsem nic nevynechal. Pak zpět přes most a Albertovem na Václavák. Zpět na Letnou, pár grindů a domů.
Nové triky nebo triky nových místech ? Nepočítaně u Paláce.
Chtě nechtě se musím zeptat “Proč?”.
Věřím že si někdo odškrtl, jak podporuje rozvoj sportu.
