TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Skatepark Mladá Boleslav

Ježišmarjácotoje ?!

Dostupnost – nic moc. Uprostřed ničeho (na fotomapě ještě není). Dostat z Mladé Boleslavi je možné buď po

  • výpadovce
  • vedlejší silnici
  • prašnou polní cestou

Tam jsem šlapal v botách prachem, zpět po vedlejší silnici – nic moc ani jedno. Plus záliba důíždit chodníky zámkovou dlažbou a je to komplet.

Takže dostupnost – mizerná.

2010-09-12_16-04-02_12092010210 2010-09-12_16-09-44_12092010211 2010-09-12_16-10-30_12092010212

Park:

funbox, spine, u-rampa, funbox, radiusy a bangy kolem. To ještě jde, ne ? Povrch kompletně v plechu, asfalt slušný.

Ale. (čekali jste to, že ?)

Netuším, pro koho ten park je. u-rampa je slušná. trochu prudší na svou velikost, ale jde to. Ale ten zbytek. Malý funbox… je pro srandu. Má na výšku tak půl metru a chybí cokoliv na vrcholu na grindování.

Velký funbox je …velký. I když to z těch fotek nevypadá, je vysoký ke dvou metrům. A pekelně “kope” nahoru. Kdo rád létá, má šanci. Rozjet se na něj dá jen z bangu od minirampy – takže v podstatě jen jednou maximální rychlostí. Nepřítomnost railu nahoře hodnotím jen a jen kladně – už takhle je to úzké.

A to je vlastně jediný způsob jízdy – z rampy se rozjet na funbox, nechat se hodit nahoru a na druhé straně zastavit na vrcholu rádiusu. Z něj sjet a  buď přes spine nebo minifunbox zpět na druhou stranu. A tvářit se u toho, že to až tak moc nesere.

V protější straně od rampy se sice na rádiusech dají dělat nějaké transfery, ale zase na ně není možné se rozjet mimo funboxy.

Kromě toho ležely na zemi ještě dva grindboxy – jeden otočený nesjízdně druhý tak, že jakékoliv ježdění na něm blokuje nájezdy na funboxy.

2010-09-12_16-11-30_12092010215 2010-09-12_16-12-10_12092010217 2010-09-12_16-12-22_12092010218

Mezi nájezdy a funboxy jsou maximálně metry prostoru – málo, málo málo. Celý park je strašně stísněný.

O jeho kvalitách svědčí i nápis sprejem a i to, že odpoledne v krásném počasí se v něm proháněly jen nějaké děti na kole, které jely s rodiči na projížďku a do parku šly “na pět minut”.

To už se mi jezdilo daleko lépe i v nejhorším pražském skateparku.  (Hele, to je námět na hezký flame – nejhorší pražský skatepark je řádově lepší než to nejlepší v Boleslavi :)

 

2010-09-12_16-13-20_12092010220 2010-09-12_16-14-50_12092010224 2010-09-12_16-33-08_12092010226

Cyklisté budou moci jezdit tunelem pod Vítkovem, možná už za dva týdny

Cyklostezka v bývalém železničním tunelu pod Vítkovem brzy přivítá první cyklisty. Ještě v červenci nebyl nikdo schopen říct, kdy se průjezd bude moci využít. Přestože stavba stále ještě není v majetku hlavního města, měla by se pro veřejnost zpřístupnit během pár týdnů.

via idnes.cz

viz také zde na blogu

video, video, video

Jeff Dalnas: Print Brigade, Edit. Po dlouhé době video, u kterého jsem se nenudil. Dobře natočené (zajímavé několikazáběry na ten samý trik), hodně zklidněná hudba. Prostě radost pohledět.

http://player.vimeo.com/video/14837144

2010-09-10_jeff_dalnas2

Nebudu to moc rozebírat

HIG35b22d_LIL_PP_06

ale z tohohle obrázku na mě jde hrůza.

Víkend na Ladronce

nebude ve znamení hádek, kdo a kde jak jel, ale bude kultura: LadronkaFest.

Hodina na Letné

nic víc, nic míň. Více Alleyoop grindů a topsidů, méně čehokoliv jiného – včetně zevlování.

Boule – na holeni, jen malé. Takže vlastně pohoda.

Nový povrch v Bránickém skateparku

ha, Praha4 se chystá na opravu skateparku v Bráníku: se odvodnění a nový povrch. 2 mega. A zřejmě žádné nové překážky. Škoda. I když kulaté rampy jsou pravděpodobně světový unikát

Prahou

Po delší době delší street. Počasí sice slibovalo něco mezi potopou, vánicí a koncem světa, ale nakonec bylo venku vcelku přijatelně. Okolí Hradčanské je stále místa rozkopané (široké okolí) a stále není jednoduché se na Letnou dostat. Nakonec jsem využil semaforu (nově vybudovaného) pro cyklisty – alespoň k něčemu je. Asi si vyasfaltovanou cestu skrze křižovatku plnou dlažebních kostek oblíbím.

Lavičky mě dnes nelákaly – raději drobnou projížďku. Kolem půjčovny a hospody, kde už je asi zavřeno definitivně. Nejen pro letošek, ale podle zvěstí tak nějak kompletně. Napořád. Ne že by to někomu chybělo.

Stejně to dnes nebylo úplně ono. Jel jsem s rukama v kapsách, sluchátka (dle aktuálních článků na bruslařských webech smrtelně nebezečný tvor, něco jako nemoc šílených krav nebo tak něco. Už si všude notují, jak by se to mělo zakázat) a okolí jsem vnímal jen tolik, abych se někde nezabil.

Na konci Kostelní byla akorát zelená na semaforu – prima to v plné rychlosti pustit směrem k Nábřeží kapitána Jaroše. Přes Štvanici, kde se jim konečně podařilo zaasfaltovat celý most a jen co déšť umyje hromadu jemného písku, bude to i sjízdné. Na Florenci padlo rozhodnutí, že si dám oblíbené kolečko, ale opačným směrem než obvykle.

Křižíkovou. Pomalu. Proti větru. Hnus. Nezměnilo se to až na Palmovku. Děs.

Kousek tramvají a vzhůru do tunelu – oficiálně stále zavřeno, neoficiálně přes beton otevřeno. Trochu nepříjemně bylo uprostřed tunelu – lehce se šeřilo a uprostřed nebylo vidět cestu – ani bílý pruh uprostřed, ani nic. Jen světlo na konci tunelu. Vědomí, že na krajích asfaltu jsou dvě krajnice vysypané štěrkem mi moc klidu nepřidalo. Dokonce jsem vytáhl ruce z kapes.

Dál až na nádraží to bylo v klidu a míru. To, že nějaké dvě bruslařky zaberou celou cestu našíř mě dnes nechalo v klidu. Co já bych se rozčiloval. Stačí, kolik reakci neprošlo ke článku o závodech ve freestyle slalomu. To že jsem směšný bylo to nejmenší.

Momentální nápad přesunout se na Masaryčku a vlakem se posunout buď do Ruzyně nebo alespoň do Veleslavína byl shledán dobrým. Dojel jsem na nádraží a v plné rychlosti zapadl do vlaku, zabouchly se dveře a jelo se. Průvodčí mi ještě vysvětlil, že je to spěšný vlak a tak se nestaví v Ruzyni – pro mě Veleslavín, konečná stanice.

U nádraží tam nacvičují výkopy na nové metro – oblíbená trasa je na začátku zúžená, o kus níž také. Dokonce je tam provoz sveden do jednoho pruhu – tak nějak jsem si říkal, k čemu jsou tu tam ty žluté čáry a najednou auto v protisměru. Tedy – ve svém směru, ale proti mě. Překvapí.

Pod Bořislavkou proběhl test koleček – rozjet se ulicí Starodejvickou a sledovat, kam to půjde do protisvahu. Bylo to prosti větru a tak to nešlo. Bída s nouzí.

Pak už jenom prokličkovat ke Kulaťáku a konec.

Pod olověným nebem, celé proti větru. Tak jaké to asi mohlo být ?

Orlice Up!

přibyla do událostí. Nevypadá to špatně – proti Zvičině procházka růžovým sadem (ech, silnicí).

Trochu mě nesedí několik drobností:

  • nejede se zpět (ani není uvedena ta možnost)
  • Při nedodržení pokynů pořadatele (především jízda mimo "oficiální skupinu", jízda před doprovodným vozidlem, odmítnutí převozu přes nebezpečná místa atd.) není příslušná osoba považována za účastníka Orlice-Up!
  • helma (ale to je to nejmenší)

Takže zvažuju.

Kam se poděl Český svaz kolečkového bruslení, aneb nejde jen o pravidla

doporučím k přečtení článek o (ne)činnosti českého svazu kolečkového bruslení. Au.

http://svetkolecek.cz/reportaze-z-inline-akci/svaz/2491-kam-se-podel-cesky-svaz-koleckoveho-brusleni-aneb-nejde-jen-o-pravidla

Stránka 5 z 7« První34567