TiK

tentokrát na ty delší trasy. V plánu byla dvacítka, resp. půlmaraton  s tím, že se opět některé pomaljší časy s tím svezou.

Našel jsem si ve Stromovce okruh 6,5 km (skoro nemožné neběžet stejnou cestou dvakrát) – ale podařilo se. Včetně zařazení výběhu na Letnou. Třikrát. Docela by mě zajímalo, jaký čas by byl bez toho kopce, protože i z kopce běhám (cíleně) zhruba stejně rychle. Nedá se říct, že krátké stoupání a delší seběh je výhodou. A ztracené síly nepočítám.

Takže nakonec půlmaraton za 2:19 (hroch…) a něco mezitím taky osobní rekordy.

Další plus bych zmínil pítka ve Stromovce – je skvělé na 6km okruhu mít možnost dvakrát se napít, z toho jednou rovnou nad kopcem.

Takže za mě spokojenost.

GO, hroší, GO!

Budou se tu přepisovat tabulky: teď na rychlost (ehm), alebrž ve Stromovce na okruhu. V plánu byla pětka a protože běhám zhruba stejně rychle, tak se s tím svezou i ty kratší: 1 a 2 míle. Na kilát to bylo moc pomalé (tedy, proti rekordu na 1km o cca 20 vteřin).

No a dařilo se. Pětka pod půl hodiny (28:09) je po mě dost velký uspěch (hroch, zdůrazňuju to pořád). Zlepšeno skoro o minutu a půl.

a šupem domů

když už to koleno šetřím, tak proč si nejít i zaběhat ?

Nevýhoda byl opečený buřt a půl chvíli před startem. Původně jsem chtěl dát deset, po prvních metrech jsem se cítil tak na tři a nakonec jsem ukecal sám sebe na osm s tempz uprestřed.

A mám moc radost – teprve nedávno jsem zjistit, že můj PR na kilometr, hroších 4:40 je nesmysl – gps měřila delší cestu, než jsem uběhl. Takže fejk.

No a dnes na 1km segmentu ve Stromovce 4:47. Fakt velké radost. Bohužel na druhá pokus při dalším okruhu nedošlo – taková blbost, jako rozepínající se pásek na kalhotách a s nimi v hrsti se běžet nedá.

a samozřejmě tam dojet.

Do Černošic vlastně nuda, nahoru do Roblína kopec jak kráva  + nevýhoda, že podle Stravy na něm silničáři trénují. Takže je jedno, jak rychle jsem jel či nejel, pořadí je tragické :)

Odtamtud pěkný sjezd do Karlického údolí. Trochu se změnil, takže spíš než si užívat tak koukat, kde co je a dost brzdit.

Karlickým údolím kus dolů po silnici a pak hned nahoru – možná by se to vyjet dalo, pokaždé tam rovnou tlačím. Asi mi to za tu námahu nestojí.

Vonoklasy a po modré směr Černošice. Kdo nezná: kopec prošpikovaná traily, freeridy a skoky. Fakt skvělý terén. Dvě místa jsem nedal – nevadí, jiné kolo, nejsem tu naposledy. Ale dolů jsem se pohoupal pěkně.

Pak už Zbraslav a domů.

Koleno přes víkend dostalo klid a pár stovek metrů plavání. A hele, zatím dobrý

je to s kolenem. Dnes celý den (krom toho, že jsem se nedovolal ortopedovi – asi dovolená ?) to bylo dobré. V poledne jsem udělal hluboký dřep a už to bylo.

Boles z vnitřní strany, vystřelující nahoru i dolů, stěhovala se po koleni na všechny strany. Po obědě se to uklidnilo, ale večer z procházky jsem zamířil rovnou na emery.

První prohmatání a možný i prasklý meniskus, rentgen to nepotvrdil, takže zavázat, injekci proti bolesti a klid.

na kole na Hanspaulku a zpět. Po dešti, ale pořád pařák.

přes Stromovku, Palmovku, Rohanské a Letnou. Nějaké PR byly, celkově se běželo dobře