(podle vzoru klauni) zachraňovala na Letné svět. Nebo Prahu. Whatever.
Jeden smutný transparent, díra to země a zástupci médií jedna ku jedné s organizátory. Co a proč se mi zjistit nepodařilo – ale mladík se krumpáčem oháněl velmi zdatně.
Takže bych to v klidu ignoroval. Mimochodem – zítra se podívám, jestli to po sobě uvedli do původního stavu.
včetně pár topsides. Hurá. A také au.
Prostě poledne na bruslích na Letné.
konečně nastalo něco, co by mohlo být skoro jaro a tak se na bruslích potuluju po Letné. Kromě topsides jezdím to, co loni. Takže plus.
Pře poledne je příjemně teplo a dá se chvílemi i zevlovat na sluníčku.
Skejťáků není příliš a tak mám větší část Letné pro sebe. Takže takový malý bruslařský ráj.
Prima potkat další bruslaře.
v gps ?
Srandovně :)
…letos na bruslích.
A jako každý rok jsem měl intenzivní pocit, že na bruslích stojím poprvé v životě. Nějak jsem doklopýtal na Letnou. Hm. Všude štěrk a hrůza. Nohy se mi podlamovaly. Prostě děs.
Na Letné to už bylo o něco lepší – na lavičkách to šlo a jedině kazila dojem přemíra skejťáků.
Třikrát hurá – sezóna zahájena.
Už nějakou dobu jsem zvědav, jestli by to někde šlo na bruslích. Takže co Letná ?
Autostráda či rovinky pro opice – prostředek bez sněhu, ale kamení je tam …moc. Tudy ne.
O něco veselejší je to na lavičkách. Sice na horní plošině jsou protažené jen cestičky, ale na první překážku je i umeteno – možná si to skejťáci uklidili.
Spodní patro je skoro celé sjízdné, ale nezametené.
Výsledek ?
Brusle do batohu a jen co bude trochu sucho, dá se na Letnou dojít a zjezdit si. Není to úplně ideální, ale na zahnání největšího absťáku by to stačit mohlo.
na Letné. Na bruslích.
Zima kolem 2C ani moc nevadila, horší je, že silničáři pro jistotu začali solit. Tudíž je většina silnic navlhlá i kdyý by mělo být sucho.
Odjezd na Letnou jsem zahájil tedy klouzáním se po navlhlé vozovce. Do kopce. O několik metrů dál jsem začal postrádat šroub u osy kolečka. Návrat a po chvíli hledání i nalezený patřičný šroub.
Dorazil jsem na Letnou společně se soumrakem a padající rosou. Stihl jsem tak půl hodiny jízdy, než okolí navlhlo tolik, že nezbylo, než odklouzat domů.
Docela jsem si zařádil – ale úplně nadšený jsem nebyl – musím si zvyknout na mnoho vrstev oblečení, které mě docela omezují v rozletu.
Párkrát jsem šel k zemi, ale moc to nebolelo.
Horší je, že odchází posledení pár rámů – tudíž během zimy budu muset sehnat buď nové brusle, nebo náhradní díly. Které prakticky nejsou. Snad je někde objevím.
Hnusně. Sice ne zima, ale poměrně lezavo. Asi takhle:
I tady se dá jezdit. Asi. Bohužel jsem měl jen mobil, takže jen takhle.
