Jeden den o tom píšu a druhý je vše skoro jinak.
První lavice se byla změněna na šikmou. Docela pěkné.
A původní model byl přesunut (či spíše znovu postaven) na druhé straně Stalina.
Jedna dobrá a jedna špatná zpráva.
Ta dobrá – na Letné vznikly (DYI – Do It Yourself) dvě překážky. Obě jsou z rozebíraných schodů.
První je malá z jednoho schodu.
Zkusil jsem a nic moc. Hlavně je potřeba ještě hodně voskovat.
Druhá je super lavice přes velký červený schod.
Tuhle jsem bohužel nezkusil – lepidlo bylo ještě čerstvé a sjízdné bude buď odpoledne, nebo zítra. Ale už se na to moc těším.
A ta špatná ?
Že si skejťáci rozeberou Letnou pod nohama…
po poledni na bruslích jsem jel ještě večer. Na chvíli.
Na slalomu byl jen O, tak jsme prohodil pár slov a já se jel tlouct na lavičky. Za nějakou dobu jsme se sešli zpět a hodnotili místní pracanty – byl jich milion a výsledek práce se nějak nedostavil.
Vypadalo to, že výsledkem snažený by měly být nové rozvody elktřina do lamp – ale jak chtějí zabránit tomu, aby nějací blbbi lampy rozbili, to už se neví. Ale dráty tam jsou.
A nakonec ?
První letošní zahrádka. A pivo.
Jen krátká projížďka – z Letné dolů Kostelní (zapomněl jsem zapnout GPS, takže nevím, jak moc pomalu), přes most a z Masaryčky na Želivského tramvají. Na Želvě trochu ježdění na betonových lavičkách vedle Cassablancy a pak street na Žižkov do práce.
Odtamtud Vinohradskou. Po zimě první street, adrenalinu bylo dost a dost a tep jsem měl kolem 200…
Odtamtud kolem Hlaváku a přes Štvanici na Vltavskou kolem ministerstva a odlchsool railu. Tramvají na Letnou, chvilka na lavičkách a domů.
Mimochodem – bývalá hospůdka Pod topoly je opravdu bývalá…