TiK

Jak jsem tu vyčítal Pardubicím nedostatek inline euforie, dnes jí bylo akorát. Už z domova jsem jel naplno a na Letné hodinu sázel jeden trik za druhým. Většina jich vyšla. Bohužel jen většina.

Z novinek snad jen Alley-oop x-grind na zídce vyšší než obvykle, ale jinak jsem se spíš vozil, piloval styl a rychlost. Nakonec jsem měl ten blbý nápad jít poškádlit zábradlí. Chvíli to šlo, ale pak jsem zadrhl nohou pod něj, druhou nahoru a už jsem letěl. Letěl jsem daleko, hluboko a tvrdě.

Pak jsem chvíli poležel.

Nakonec jsem se zvedl a velice toho litoval. Již již tradičně obtisknuté příslušenství kapes do zaťatých svalů a tak… Ale nakonec po pár minutách relaxace se nejhorší ukázala nová díra na mikině.

I když zbytek večera vím o spoustě svalů, které mě už dlouho nebolely. Nevím, jestli se dostávám do formy, nebo je to čím dál tím horší. Ale dnešek jsem si užil.

Jak jsem včera (a předvčírem) doufal, dnes mi to nevyšlo. Nepršelo. Takže jsem naklusal do půjčovny připraven tvářit se mile.

Tedy, naklusal – dojel. Ale nějak kombinace mála spánku a několika dalších drobností způsobila, že jsem tam tak nějak spíše doklopýtal, nohy se mi podlamovaly a styl jsem měl jak rychlobruslař na slalomu.

Samozřejmě, že to za to nestálo. R odjel s kurzem a já vydělal čirou nulu. Vlastně ne – asi dvacet korun za hlídání batohů lidí v kurzu.

A když nechodí lidi, tak se to tam neuvěřitelně táhne. Takže nuda většinu odpoledne. Pak se začali objevovat lidé na “návštěvu” a bylo občas s kým prohodit nějaké to slovo.

A nemohlo to dopadnout jinak, že když padla a já vyjel na brusle, začalo pršet (v oblasti Letné) a já jel tak akorát domů.

a pochopit, že když si rozeberou Letnou, nebudou mít kde jezdit. A ani nová (prima) překážka to nezachrání….

Včera na Letné točili reklamu na nějaký zupa-mega-kchůl prodakt. Nesledoval jsem o co šlo, ale skotačili tam bruslaři, inline skateři (odrůda fitness – hobík wannabe) a nějaký klučina na kole.

Pokud to není výhodné úrazové pojištění, tak nevím, kdo si to koupí.

kromě němce, který mne dopoledne naháněl na mobil a pořád chtěl číslo na fax, jsem večer na Letné potkal kohosi z Polska. No, nějak rukama nohama anglicky česky rusky jsme se domluvili. A pak mě zajel takovým způsobem, jak se mi už dlouho nestalo.

Byl fakt dobrej a já koukal jenom s otevřenou pusou. Radost z pár vrácených pitomostí byla pryč – ale chuť to mého zevlovacího ježdění mi nevzal.

Či spíše pátrám v paměti, jak jsem to tenkrát dělal a jestli to tentokrát nebude bolet. Zároveň jsem zjistil, na jakých tricích jsem si zlikvidoval koleno – ano, topsides.

Napřed jsem si chvíli hrál s topside wheelborrow, ts x-grind a pak konečně ts torque – pro velká kola v bruslích je třeba to tam nacpat, ale dá se. Dvoumetrový grind tam po chvilce zkoušení. Ts pornstart a ts sunnywalk už méně. Jednak začalo bolet koleno a jednak jsem byl spokojen s málem a nechtěl jsem to hrotit. Příště.

Dál ještě pár ts blbinek a zjišťuju, že některé hrany, které bývaly akorát jsou výzvou. A že moc přemýšlím, že to bude bolet když to nedám a nebo pak druhý den – takže určitou výšku zídek ignoruju. A štve mě to.

Jinak na Letné vcelku normální sestava – K s A fotili, K dřela na slalomu (docela se lepší) a nakonec přijel O – bez kelímků tam předstíral slalom mezi namalovanými tečkami.

Býval bych vydržel déle, ale časový harmonogram tomu nechtěl. A mimochodem – měl bych vyrazit na nějaký street či do skateparku. Začínám na Letné lenivět a vývoj žádný.

PS. Kyvadlo se polámalo, kdopak nám ho opraví…

Málo času a dost věcí na zařízení – takže jen na Letnou. Tam byla K. po návratu z Morávky – instruktorského kurzu.

Malá odbočka: na Morávce se školí, jak školit jízdu na inline bruslích. Bleeee…ale asi je to byznys. No, také jsem přispěl a byl jsem jedním z prvních absolventů. Ale i když si o kurzech samých nemyslím nic dobrého, lidi tam jsou super.

Ale zpět ke K. Radost z nové kartičky “instruktor inline bruslení”, metodická kniha (ručně psané poznámky included) s sebou na Letné a hned pokus učit nějaké děcko na bruslích. Buď mega altruismus nebo ztráta soudnosti. Co to bude v reálu ukáže čas.

Pak jsem jel za R. do půjčovny. Trocha vyprávění o letošní Morávce – tentokrát z pohledu člověka, který byl se mnou na prvním kurzu a pak se vcelku pravidelně vrací v roli instruktora. Něco jsem se dozvěděl, něco ne. Ale bylo mi “slíbeno” další hlídání v půjčovně. Takže nějaká ta koruna k dobru plus celý víkend zabitý mezi čtyřiceti smradlavými páry bruslí. Něco za něco…

Na jízdu mi zbylo pár minut – tak půl hodiny. Nic nového, jen tam nasázet pár triků na jistotu a pryč. Večer volala kultura.

A už bych vyrazil do nějakého skateparku.

Čas od času se najdou někdo, kdo si myslí, že je třeba zastavavovat, organizovat a nějak upravit každou část Prahy. A tentokrát to postihlo důchodce Václava H. v jeho snaze zrealizovat se na Letné.

Pokaždé, když na Letné vidím lidi, kteří se baví jak se jim zrovna zachce, je mi fajn. Vidím tu partu hrající frisbee, o kousek dál fotbalisti s brankou mezi dvěma keři. Hned vedle pár ležící v trávě a za stromem třeba griluje parta žen v burkách (opravdu, viděl jsem na vlastní oči). Lidé se baví jak a kde se jim zachce.

Do toho ale vstupují pravidelně politici/archtekti/kokoliv, kdo má pocit, že právě on je ten vyvolený k určení odkud kam bude rekreační oblast, kde bude vyhrazeno pro sport a kam se může lehnout na trávu. Anebo výhodně prodat větší množství pozemků developerům – Letná city či Letní shopping park je dostatečnou motivací pro kapříky plující sem a tam.

Dalším bodem je samozřejmě bývalý Stalinův pomník – magistrát neví co s ním a už vůbec nemá na údržbu. Tudíž zoufale hledá investora, který s tím něco udělá. V posledním kole snad naštěstí zvítězil zdravý rozum a rybičky nebudou.

Právě bývalý prezident totiž rozhodl, že je potřeba najít řešení pro Letnou – jedno z klíčových míst Prahy.

Aktivistický patent na rozum. Kde byli, když na Karlově náměstí vyráběli skleněnou krychli ? Pankrácké mrakodrapy ?

Kdybych byl na jejich místě, sám bych asi nebyl tak odvážný. Například Chotkova ulice. Některé projekty by ji úplně zrušily. Stejně jako neberou jako danost osu ulice Milady Horákové.

Kde končí novátorství a začíná prezentace přerostlého ega ? Na posledních návrzích na výstavě na Staroměstské radnici byly k vidění návrhy převážně z druhé kategorie.

Proč tedy nenechat prostor lidem ? Trávník, pár stromů a třeba ještě jedno občerstvení. Ať si všichni dělají co a kde chtějí.

Aspoň já nechci vyhražené oplocené eurobezpečné normovaná plochy zvlášť na každou činnost, kterou dělám.