TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Znovu učitel

či “proč to nedělám častěji”.

Dnes se M rozhodla (a překvapila tím všechny zúčastněné) jít na brusle. Wow. Bleskově jsem zorganizoval půjčení u R, protože už bylo po docela dost hodin a on normálně zavírá v osm.

Takže M a L dorazily, M nazula brusle a společně jsme ji donesli/dovezli do trávy. Normálně při výuce bruslení lidi proháním po trávě déle, ale ona neměla tolik času a já chtěl, ať se trochu projede.

Prvních pár základů v trávě a šup na asfalt. Pár klasických začátečnických chyb, ale jinak ji to šlo dobře. Sice měla strach, aby se to nerozjelo moc rychle a tak. Ne že by se to na rovině mohlo rychle rozjet, že ?

Několikrát M pobavila – chystala se spadnout, ale dojela aspoň dva metry k trávě a teprve do ní padla. Mohla si to ušetřit, nabrat rovnováhu a pokračovat…

Nakonec jsme přejeli Letnou. Pokud jsem ji dodával psychickou podporu držením za ruku, šlo to dobře. bez ní to bylo výrazně slabší.

Ale na první jízdu na bruslích to vůbec nebylo špatné. A příště to bude ještě lepší.

A proč že to nedělám častěji ? Protože jednou za čas je to příjemné, ale vysvětlovat to skupině lidí stále dokola je děsivá nuda.

Tak kolik ?

U posledních dvou (první, druhý) příspěvků byla i kilometráž, byť odcvakaná na mapy.cz. Takže kolik dohromady ?

První 20+8, druhý 14+9. Podtrženo sečteno 51km. Spíše více – není započítáno zevlování a triky, stejně jako nejsou přesně odcvakané zatáčky. GPS nemám.

Když napíšu, že jsem za dnešní odpoledne a podvečer dal 55 kilometrů, nebudu daleko od pravdy.

A co je na tom nejlepší ? Koleno stále drží…

Blade night II

Sraz v devět na parkovišti u botelu Admirál. nebo Racek ? Zvíře jako zvíře..

13062009532 13062009535

Proti minulé akci přišlo počasí a tak se lidé začali scházet poměrně brzo. Letnou reprezentovalo několik trekařů, za inline sekci dorazil třeba J. Změna byla v organizování hlučení davu. Stejně jako v Mladé Boleslavi se fasovaly pouťové frkačky (které se osvědčili i pro rozhánění turistů cestou domů) a bavili se všichni. Dále organizátoři zapracovali na hudebním doprovodu a hrálo se výtečně (čti: rockověji).

Počet lidí byl odhadován kolem 150-200. Dost na to, aby se jelo v davu, akorát na to, aby se na ten dav nečekalo. Rychlost proti průseru Egonu výborná a nebyl problém jet chvílemi naplno. Uvolněná atmosféra plná frkaček – to co obdivuji na Pardubicích se ukázalo i v Praze. Nebyl problém začít mluvit s kýmkoliv o čemkoliv a po pár větách jet dále za někým jiným.

Několik přestávek, otočka netradičně mimo hlavní silnici a pauzou a řáděním na parkovišti a zpět.

Nakonec společné foto (zase nebudu vidět) a konec. Mimořádně podařená akce a těším se na příště.

13062009540 13062009541

Jízda asi 14km.

Já ještě jel domů – Národní, Staroměstské, kolečko po Letné (jestli R. ještě griluje. Už negriloval :)) a definitivně domů. Cca 9km.

Lost in Prag

Je to neobvyklý pocit. Ne že bych nevěděl směry  a kam přibližně dojedu, ale stejně. A jak k tomu došlo ?

Přes Letnou a městem (Vltavská, Štvanice, Národní, Anděl, cca 8km) a na tramvaj, kterou jsem se odvezl (já vím, že tam na bruslích nemám co dělat. A co s tím uděláte ?) do Řep. Odtamtud na Zličín. Asfalt mizený a ještě do kopce. Bléé.

Ze Zličína kolem Globusu s luxusním povrchem a krátkým, ale příjemně intenzivním downhillem do Jeremiášovy ulice. Matně jsem si tam pamatoval nějaký park, a tak jsem hned po čuchu odbočil. Park tam byl, včetně downhillu. Bohužel jsem si nepamatoval, co je pod ním a tak jsem jel pomalu. Přece jen na překvapení typu dvacet schodů či betonová zeď jsem už starý. Žádné pasti tam nebyly a příště se to dá pustit rovnou.

Na hlavní jsem vyjel u klubu Mlejn. O kousek dál bylo malé, tzv. zevlovací zábradlí. Moc času jsem mu nevěnoval, ale někdy se tam zastavím na delší rozpravu. Výšlap do kopce a mini downhill k metru Luka. S autobusem jsme se tam nějak vešli, jen přednost chudcům na přechodu jsem neubrzdil. A vlastně jsem se ani nesnažil.

Dál jsem pokračoval po stanicích metra. Lužiny – nic zajímavého, ale o kousek dál je park s velmi příjemnou cyklo/inline stezkou kolem rybníka. Příjemná záležitost i když po rovině. PLus naprosto luxusně vyasfaltované parkoviště. Škoda, že plné aut.

13062009521 13062009522

A už jsem na Hůrce. Kdysi se tam hodně jezdilo po mramoru, po pár letech už nechápu, kde. Místo žádné a těch pár zídek je směšně nízkých. Na některá místa je lepší se pro nostalgii nevracet…a tak raději pokračuji na Nové Butovice. Další místo, kde jsem to nepoznal. A zamotal se mezi nově postavené domy. A to už jsem u zlatého hřebu dne: Radlická.

Neznal jsem ji či si ji pamatoval jinak – ale jedná se o naprosto luxusní downhill. Z Nových Butovic sice kus po rovině, ale délky kvalitnímu povrchu to jede rychle. A o kousek dál začíná downhill. Široký, s kvalitním asfaltem a nezáludný. Drobnou nevýhodou je 70km/h pro auta (nu což, aspoň nezdržují) a místy houstnoucí provoz. Řidiči ale byli ohleduplní a netroubil nikdo.

Trochu se to zamotá u Radlické – dvě ostřejší zatáčka a jako bonus semafory. Ale nic, s čím by si každý, kdo dojel až sem neporadil. A opět downhill až na Smíchov. Bohužel několik semaforů, ale nic tragického. Výjezd nad Smíchovským nádražím a pár kroků na dopravu či do centra.

Dnes to byl průzkum bojem, ale příště už vím, že se to dá jet rychle. A těším se.

Ze Smíchova jsem zamířil na jízdu Prahou. Ale protože jsem měl dost času, jel jsem na chvíli do smíchovského skateparku. To nebyl až tak dobrý nápad – co jsem zkusil, z toho jsem spadl. Přestalo mě to bavit poměrně rychle a tak pryč na sraz

13062009527

Až na místo srazu podle mapy 20km. Celkem 28 kilometrů a to ještě nezačala jízda Prahou.

A teď už jízda Prahou.

Redyzajn

Ale ne u mě. Magazinline změnil svou tvář – potřetí za svou webovou existenci.

První stránky jsem nedělal já – kromě drobných úprav na konci funkčnosti. Druhou verzi jsem dělal už kompletně. Z hlavním důrazem na propagaci časopisu – tudíž hned nahoře bylo jasně čitelné co že je to za časopis a možnost hned  ho objednat. Celé jako propagace časopisu a ne další tuctové stránky o bruslení.

Redesing jako takový je jistě krok vpřed: moderní stránky už zase módně vypadají trochu jinak a možná ani funkčně už to nebylo ono. Nakonec jsem změny nedělal já. Sice jsem se během života stránek několikrát ptal, jestli nějaké změny či udělat to úplně jinak, ale odpovědí byla až nová beta verze stránek od jiného dodavatele.

Screeenshot jedné z vývojových verzi – web.archieve.org mi moc nepomohl a více se mi v mých archivech hledat nechce.

mgz2

Zpětně vím o několika chybách, ale tenkrát to bylo to nejlepší, co jsem udělal. Stránky fungovaly, podle google stats návštěvnost slušná a konverzní poměr také.

A teď kompletně nové.

mgz1

Další nudné stránky o bruslení. Že se jedná o propagaci časopisu lze najít jen náhodou – tváří se jako další zpravodajský portál o bruslích. Čímž si podle mě podkopává půdu pod nohama: papírové číslo nebude nikdy tak aktuální, nedostatek lidí v redakci pro naplnění obého. To jsem říkal už kdysi L – na co galerie, když propagujeme časopis ? Nakonec byly rozsáhlé galerie “vítězství kvantity nad kvalitou” a z nich nulový prospěch: nulová konverze, uživatelé po prohlédnutí fotek nešli na stránku časopisu ať se to snažilo propojit jakkoliv.

Fotky jsou také dlouhodobý problém časopisu: kvalita mizerná. Jak technická kvalita (nízké rozlišení pro tisk), tak fotografické chyby (uříznuté ruce/nohy/brusle) jsou zcela běžné.

Bohužel s novou verzí (prý také nepěkné porodní bolesti) nemám přístup do statistik a netuším, jaký dopad na návštěvnost/konverze nové stránky mají. Ono je to možná i dobře – kouzlení s čísly “vezmeme to největší (page views) a budeme ho vydávat za unikátní návštěvníky)” je děsivé samo o sobě. O inzerentech nemluvě.

Nezbývá než popřát hodně štěstí s novým vzhledem a hodně spokojených čtenářů.

Vy a sociální sítě:…(import z brusle.info/blog)

Vy a sociální sítě:

Jakože kultura

Kuaaa. Solution hladu polévka fail. Country čtvrtek in da hause. A teď zpěvačka: nejenom že nám do toho vykřikuji „klobása“ a „palacinky“ ale ještě se nám tu smějí. Můžete se tu chovat jako na koncertě. Omg imho lol

Mám tajný plán

a není to nic o stavěni vzducholodi.

Chci si pro sebe zjistit, za jak dlouho ujedu maraton. Ve Stromovce vím jak je dlouhý okruh (1,8 km), takže maraton vychází na cca 25 okruhů. Čas na oficiální pražský je 3,5h do zavření trati. To vychází na průměrnou rychlost kolem 12km/h. -NebolI zhruba šest minut na jeden okruh, pokud budu uvažovat to nejpomalejší tempu.

Takže cíl je jasný: nepochybuji o tom, zda to ujedu. Po Praze často jezdím 30 km v provozu. Ale za jak dlouho. Prvních pár kol zajet na naplánovaných šest minut, a pak se uvidí, jestli běžně jezdím rychleji nebo ne. A jestli a jak moc zrychlit.

Vím že špička jezdí maraton pod hodinu (40km/h) – to vím, že nedám. Také mám kola “jen” 80mm a pseudo fitness brusle. Ale při loňském testování rámu na trase Poděbrady – Nymburk jsem měl 10km kolem 17 minut, což se blíží někam k 30 km/h – ale to byly jen úseky. Deset naplno, deset relaxačně zpět, deset naplno, deset relaxačně zpět. Ale tam je to podle vody a tedy z kopce.

Mimochodem – pětadvacet kol bude asi ukrutná otrava :)

Nic není dokonale

A tak se při publikování z telefonu ztratila většina fotek.
doplním je večer

Praha bez kostek ? Maraton bez kostek ?

Ani ve Stromovce to nejde…
Dlažba f

Kostky a zase kostky. Asfalt je na třech místech okruhu přerušen nechutným dlážděním

c d

Detaily. Pro srovnání vyfocena pětikoruna. Kostky jsou příliš malé a mezery příliš velké.

h l

A druhé místo s kostkami. Třetí není nafoceno, ale vypadá skoro stejně.

j

Oživení dlažby – co tam dát nějaký kanál ?

Tolik k trase maratonu. Jede se 12 velkých okruhů, takže kostky se budou celkově přejíždět 36x. Rozhodně jim to nezávidím a spíš nechápu, proč se nejede raději vícekrát “malý”  ovál…