TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Týmwork

je věc, kdy (moje) dobré nápady někdo (jiný) posere. Konktrétně bruslení: každoročně (ano, letos bude čtvrtý ročník) pořádáme FreeLetnouzávody ve freestyle slalomu. To je ta dobrá část.

Byl jsem za R, jestli je letos budeme také pořádat. (Odbočka: záleží na úrovni zhnusení lidmi a stupněm aktuálního altruismu). Dohodli jsme se že “ teda po žních jo”.

Fajn. A druhý den se na blogu objevil zápisek od R že FreeLetná bude včetně data. A samozřejmě se neomylně trefil do jediného dne, o kterém za půl roku vím, že čas mít nebudu. A to jsme se dohodli, že se dohodneme – že zatím stačí vědět, že závody uspořádáme.

A jedeme dál.

Zmínil jsem se (já vůl, vždyť vím, že jde o R), že bych na FreeLetnou vzal malý gril a součástí závodů by bylo grilování. Podle mně slušnej nápad a těch pár korun aby se zaplatilo maso se rozpustí ve startovném.

Dobrý nápad musí být samozřejmě potrestán. R vyhlásil zkušební akci grilování. “Jen” týden dopředu s tím, že věci na grilování si každý přinese. Už vidím, jak se každý vláčí s naloženým masem – půlku dne v práci/na bruslích a večer ho dá na gril. Jo.

Očekávám slušnou neúčast a průserovou akci. A jako sekundární jev bude i to, že zájem o grilování na FreeLetné nebude (no jó, to už se dělalo a stálo to za psí štěk. Či za psí steak).

To, že zájem o závody je ještě menší o to, že K, který je fakt dobrý, pravděpodobně vyhraje. Což všichni vědí a chápu jejich stanovisko, že se na startovném nechtějí skládat pro výhru pro K. Stejně jako pár lidí skuhralo, že tričko pro vítěze a nějaké věcní pitominky jsou na nic. Zkusím promluvit s K, jestli by nechtěl do poroty – je to ošklivé, ale mám dojem, že bude dobré ho dostat ze startovní listiny.

Jistě – ale je to akce pro deset lidí s rozpočtem dva tisíce. Vzhledem k pololegálnosti bez sponzorů. A o nápadu zkusit to udělat jinde a jinak (atraktivnější místo, sponzoři) bych měl mluvit s R. Nebo dopadnu jako LK, která sice (i se mnou) udělala zimní závody v hale, ale teď ji pár lidí včetně R nemůže přijít na jméno – protože raději seděli na prdeli, nadávali a nic nedělali. Pokud tedy udělám závody sám, dostanu se do stejné pozice.

Že já mám chuť něco dělat pro lidi…

Jak vůl v plotě

Nějak mi to celé leze na nervy. Každý bruslí jen to své a aby někdo překročil svůj stín a zkusil něco nového, to ne.

Jezdím-li slalom, přijedu mhd s bruslemi na zádech. Dojdu ke slalomu, nandám brusle a jezdím. Na konci brusle sundám, dám je do batohu a mhd jedu domů.

Jezdím-li agressiv nebo fitness, je to to samé. Dojedu na místo výkonu, tam výkon provedu a odjedu domů.

Je tedy jasné, že brusle jsou vnímány jako sportovní náčiní a ne dopravní prostředek, ve městě zcela rovnocenný třeba kolu. Srovnám-li Prahu třeba s Pardubicemi, tak v nich jezdí od pohledu daleko více lidí – skrze centrum, očividně na cestě odněkud někam.

Jistě, lze namítnout, že Praha je k bruslařům extrémně nepřející. Jistě, ale i tak se na bruslích po Praze dá jezdit. Chce to nějakou zkušenost, ale nalezení tras problém není a cesta ze Zbraslavi do centra lze zrealizovat za necelou hodinku volné jízdy.

Problém jsou lidé.

A mizivá účast na oficiálních vyjížďkách ukazuje, že se to asi hned tak nezmění.

Všichni už jsou v Mexiku

či přesněji řečeno v hospodě. Mám dojem, že tam tráví více času, než na bruslích. jejich volba. Nebudu si stěžovat, že není s kým jezdit: to je realita. Ale ne kvůli alkoholovému opojení, ale protože mě ani letos slalom nezačal bavit. Takže všichni, co ho pečlivě trénují jsou (už zase) o notný kus předemnou.

Takže vlastně ani nevadí, že na brusle vyrážím až k večeru a s většinou se  míjím. Jen si tak brouzdám Letnou či městem a až na občasný záchvěv “tady by se super jelo v partě” je to vcelku fajn.

Na Letné dnes někdo zapomněl velký kus vosku – hned jsem si ho přivlastnil a vyplácal na většinu zídek, které už moc nejeli. Zlatí sklerotičtí skejťáci. Mohli by to tam nechávat častěji.

A hned jsem zídky vyzkoušel. Nového nic, ale pilovaní TS a podobných kravin. Pak se objevil mě neznámý agresivkář a chvíli jsme jezdili na spodní zídce. Tu nemám moc rád – buď jezdím z kopce ale na switch nebo normálně, ale do kopce včetně rozjezdu. Blééé.

Takže jsem si udělal kolečko po Praze. Z Letné dolů a přes Vltavskou do Holešovic. U NKU (dříve Tuzex) mě už dlouho láká jedno zábradlí. Ale potřeboval bych buď výjimečně vydařený den nebo někoho, kdo mě bude lehce hecovat. A stejně je na dopadu dlažba a tudíž další možnost si tu hubu finálně rozbít. Aspoň že na parkovišti je zvýšený pruh dlažby, přes který se dá docela dobře skákat. Mimochodem –na Vltavské jsem přemýšlel že tam v plné rychlosti pošlu polet přes jednoho ožralého bezdomovce. Nakonec jsem se mu jen vyhnul. :)

Pak jsem to vzal podle nábřeží skrze novostavby. Ono to má nějaký zupa-dupa-cool developerský název, ale to stejně nikoho nezajímá. Napřed dřevěné schody (škoda, vosk zůstal na Letné) a betonový obrubník. Pár pokusů a ochranka.

Ale hned o kousek dál vjezd do podzemních garáží. S takovým malým obrubníčkem uprostřed. Nevím, čím to natřeli, ale stačí na to naskočit a většina grindů se začne sama rozjíždět. Možná jen lehoučce vosku a bude to dokonalé – než mě odtamtud začnou vyhazovat. Pak to bude slabší.

A kousek dál schody na pár poletů (pět schodů plus květináč pod nimi). Plus pár obrubníků a sem tam nějaký betonový zátaras. Celkově to tam není špatné – nic na dlouho ježdění, ale nasázet tam pár triků při streetu a jet dál je tak akorát.

Pak přes most Barikádníků a podle Vltavy po již poměrně profláklé cyklostezce do Tróji. Přes most do Stromovky, kolečko po hlavní cestě a pak na tramvaj na Strossmayerovo náměstí.

Ale ještě se mi nechtělo domů.

Cestu jsem si prodloužil přes Štvanici, Příkopy, Staromák, Pařížskou, vyšlapat schody na Letnou a tam už jen pár drobností ve svitu měsíce.

Bruslíte správně ?

Ano ? A jste si jisti ? Vždy se najde někdo, kdo to ví ještě lépe. A pokud možno stojí na bruslích pár dní a má všechno vyčteno z knih. A přesto radostně upozorňuje na chyby, vysvětluje a ještě nechápe, proč se mu někteří (v lepším případě) smějí.

Ne, tentokrát to není šéf BSO Rabbit, ale LK.

Její vědecké tréninkové metody tentokrát naživo v přímém přenosu. Šmajdání pseudo-rychlobruslařů zahrnuto též.

Jen nevím, nakolik se na tom podepsal vědecký přístup (studený odchov telat ?) a nakolik střih.

Únava materiálu

se dostavila. Poslední dva dny sice na pár minut vyjedu, ale není v tom radost. Možná to souvisí s mizerným počasím, ale jezdím od ničeho k ničemu. Svěřoval jsem se P. na Letné:  “Zaprvé se mi nechce, zadruhé mi to nejde”. P kontroval: “Nechce se mi, nejde mi to a na rozdíl od tebe to ani nezkouším”. Vítězství Pyrhy.

Na bruslích publikoval R. vcelku zajímavou úvahu o tom, jestli jsou k něčemu univerzální návody “Jak ve třech snadných krocích bruslit/lyžovat/skládat origami/ulovit žraloka”.

Na to je stručná odpověď. Nejsou.

Přesto či právě proto to mají současní "mladí bruslaři strašně jednoduché: na youtube najdou co a jak a pak už mohou jen napodobovat. My jsme si tu v devadesátých letech museli vymýšlet co a jak. A proto budou ti mladí lepší: mají jasně dané začátky a nemusí se zdržovat procházením slepých uliček.

Vím, že nikdy nebudou mít zážitky jako já. Vím, že se jim už nikdy nevyrovnám.

Sakra.

No, takže asi dobrá zpráva: FreeLetná letos bude. …(import z brusle.info/blog)

No, takže asi dobrá zpráva: FreeLetná letos bude. Tak někdy po žních.

Skluz a odraz, alfa a omega in-line bruslení. Tipy…(import z brusle.info/blog)

Skluz a odraz, alfa a omega in-line bruslení. Tipy pro pokročilé.

Aneb učíme se slalom s rychlobruslaři

Učím se již naučené

Či spíše pátrám v paměti, jak jsem to tenkrát dělal a jestli to tentokrát nebude bolet. Zároveň jsem zjistil, na jakých tricích jsem si zlikvidoval koleno – ano, topsides.

Napřed jsem si chvíli hrál s topside wheelborrow, ts x-grind a pak konečně ts torque – pro velká kola v bruslích je třeba to tam nacpat, ale dá se. Dvoumetrový grind tam po chvilce zkoušení. Ts pornstart a ts sunnywalk už méně. Jednak začalo bolet koleno a jednak jsem byl spokojen s málem a nechtěl jsem to hrotit. Příště.

Dál ještě pár ts blbinek a zjišťuju, že některé hrany, které bývaly akorát jsou výzvou. A že moc přemýšlím, že to bude bolet když to nedám a nebo pak druhý den – takže určitou výšku zídek ignoruju. A štve mě to.

Jinak na Letné vcelku normální sestava – K s A fotili, K dřela na slalomu (docela se lepší) a nakonec přijel O – bez kelímků tam předstíral slalom mezi namalovanými tečkami.

Býval bych vydržel déle, ale časový harmonogram tomu nechtěl. A mimochodem – měl bych vyrazit na nějaký street či do skateparku. Začínám na Letné lenivět a vývoj žádný.

PS. Kyvadlo se polámalo, kdopak nám ho opraví…

Všední den

Málo času a dost věcí na zařízení – takže jen na Letnou. Tam byla K. po návratu z Morávky – instruktorského kurzu.

Malá odbočka: na Morávce se školí, jak školit jízdu na inline bruslích. Bleeee…ale asi je to byznys. No, také jsem přispěl a byl jsem jedním z prvních absolventů. Ale i když si o kurzech samých nemyslím nic dobrého, lidi tam jsou super.

Ale zpět ke K. Radost z nové kartičky “instruktor inline bruslení”, metodická kniha (ručně psané poznámky included) s sebou na Letné a hned pokus učit nějaké děcko na bruslích. Buď mega altruismus nebo ztráta soudnosti. Co to bude v reálu ukáže čas.

Pak jsem jel za R. do půjčovny. Trocha vyprávění o letošní Morávce – tentokrát z pohledu člověka, který byl se mnou na prvním kurzu a pak se vcelku pravidelně vrací v roli instruktora. Něco jsem se dozvěděl, něco ne. Ale bylo mi “slíbeno” další hlídání v půjčovně. Takže nějaká ta koruna k dobru plus celý víkend zabitý mezi čtyřiceti smradlavými páry bruslí. Něco za něco…

Na jízdu mi zbylo pár minut – tak půl hodiny. Nic nového, jen tam nasázet pár triků na jistotu a pryč. Večer volala kultura.

A už bych vyrazil do nějakého skateparku.

Z pražských cyklo/inline stezek:      …(import z brusle.info/blog)

Z pražských cyklo/inline stezek: