TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

To jsou předsevzetí-[import z mamil.cz]

jako jdu se krátce vyklusat a pak je z toho poatnáctka. Alespoň pomalu – přes Nuselák do centra –  musím říct, že vánočně vyzdobený Václavák vypadá skvělě a proklusat ho je fakt zážitek.

A když už centrum, Vánoce a historie, tak ještě Karlův most. A pak už v klidu po nábřeží až k Jeremenkově, kde jsem se podíval, za jak dlouho mi jede autobus a pak si ji eště vyklusal, protože trčet tam čtvrt hodiny by po běhu zavánělo zápalem plic.

Souvislost více než volná-[import z mamil.cz]

To jsem fantazíroval, jak by se běželo na 2h+ smyčku Girls od Beastie Boys a do toho vzpomínal, na skejtovou U-rampu v Luxoru u Sakiho, kde na tuhle hodbu probíhala nezřízená skate/brusle session.

Taková ta, jak si na ni vzpomenete ještě po letech

Oblíbená dvojboj-[import z mamil.cz]

nebolo přes Prahu během pro kolo a na kole (ze servisu) zpět.

Dvě zjištění:

  • osm pro mě (už zase) není žádná vzdálenost. Na druhou stranu k těm předchozím patnácti se moc neblížím
  • oblečení na běh není moc na kolo. Protahuje.

Podceněná regenerace-[import z mamil.cz]

Dohodli jsme se s V, že se proběhneme společně. On se dává dohromady po operaci, já po půlce.

A navic – má tendence vystřelit (na své poměry) rychle, takže záhy odpadne a musí zvolnit do chůze. Takže pro mě ideálná dělat mu balvan na krku a bezdit ho ze všech sil až k 7:30 na km.

První jsem úplně neodhadl délku na sraz – myslel jsem dva, dva a půl, byly to čtyři.

Pak tramvají na Malostranskou a přes centrum do Podolí. V klidu, pomalu, ať se dá povídat. Jen ten nedostatek odpočinku – nohy mě bolely a na těch necelých devíti jsem toho měl tak akorát. Až jsem zíral, jak moc špatné to bylo.

Nicméně V jsem udržel a celé to odběhl.

Au-[import z mamil.cz]

Po včerejšku je to jen regenerace. Pravda, byl pokus vyběhnout, ale po jednom kilometru jsem si dal lejké kolečko na strojí a další km doklusal domů.

Stačilo.

Zrychlujeme-[import z mamil.cz]

Už nějako dobu se snažím najíst morál na dvacítku. Když jsem se v lednu na jeden závod přihlásil.

Tak proč ne dneska ?

Oblíbená trasa směr Lahovice a zpět do centra. S tím, že jsem se snažil lehce zrychlit – což na plce pro mě znamená někam k šest na kilometr.

Nakonec se zadařilo (6:05), ale musím říct, že na konci jsem byl solidně mrtvej. A to tak, že jsem sebou prásknul na čisté rovině, protože se mi zamotaly nohy.

Jako zlatej bolestivej hřeb byla cesta domů. Z 22km jsem jel tramvaj/metro (jinak by to bylo ke třiceti a to fakt ne) a výstup z metra nebyl nic jednoduchého. Nápad od metra doklusat domů byla kravina na entou – nohy hezky zatuhly a nechtely se hýbat a nechtěly. Dovlekl jsem se domů a nebe nastalo až ve vaně s vodou.

Jo – a hroší výkony se zlepšovaly: půlka o šest minut a 10 mil, 15km a 20 se taky o cca 4 minuty posouvaly.

Lehká desítka-[import z mamil.cz]

na rozklusání Jeremenkova dolů, po nábřeží a zpět trochu rychleji. Včetně Jeremenkovy, když mi ujel autobus.

Pod Vyšehradem mě s pohrdavým výrazem předběhl nějaký běžec a hodil po mě pohrdavý pohled. Na cestě zpět jsem ho dal zhruba dvojnásobnou rychlosti a asi tam stojí ještě teď a přemýšlí, co se to kolem něj prohnalo :)

Nechci říkat-[import z mamil.cz]

že to byl jeden z těch hloupějších nápadů – ale v každém případě zařadit do běhu dvakrát Petřín je poměrně drsné. Pro mě a zatím.

Nahoru kolem Nemocnice Pod Petřínem to na mokrých kostkách docela klouzalo a s podkluzováním do kopce síly mizely docela rychle.

Z kopce zase protestovala záda, ještě to není úplně v pořádku.

Ale zase – i když jsem se neštval, zaostal jsem za osobákama na Petřín o deset vteřin. Doufám tedy, že doběhám konec měsice a pak zase trochu zrychlím.

Teda-[import z mamil.cz]

to, co dnes padalo při výklusu Stromovkou a kolem Vltavy nebyl déšť.

Sněží.

Desítka-[import z mamil.cz]

Po delší odmlce zase desítka. A byla nějak podezřele dlouhá. I když ano, schody na Vyšehrad tomu moc nepomohly.

Nechtěl jsem na Stravě s nějakou desítkou otravovat – a ejhle, ono mi to ten arčývment luplo samo.

Jinak mžilo, byla mlha a na půlce běhu jsem nepotkal ani nohu. Skvělé.