TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

Štvanice na bruslíchtato akce měla několik histori…(import z brusle.info/blog)

Štvanice na bruslích
tato akce měla několik historických prvenství:

  • akce, naplánovaná na blogu vyšla (i když lidé různě naznačovalo, že se o ní dozvěděli odjinud
  • dorazil Jerry. Sice měl dorazit na 110%, ale nakonec dorazil na Štvanici
  • objevil se i Tóča

Ale popořadě. Shodou okolností jsem dorazil brzy a stejně brzy skončili i hokejisté se svými lascivními pohyby s holemi v rukou a mužným poplácáváním po zadku spoluhráčů– takže první čtvrt hodiny jsme měli led pro sebe jen v pár lidech – velmi příjemné.
Pak se začali scházet lidé nejen z blogu – u některých si nepamatuji aktuální přezdívku, u některých jméno …
Nakonec jsem si všiml i Tóči, který se jal uprostřed kluziště předvádět tanečky a pak vyzvídat u místního krasobruslaře, kterého na Štvanici potkávám pravidelně (krasobruslař viz v našem sportu nemusíte být homosexuál, ale dost to pomáhá). Viz důležití vlastnost být viděn s někým, kdo budí zájem veřejnosti.
A pak se korzovalo, hloučky se tvořily a zase zanikaly, probírala se různá témata (já to měl nejvíc jako knihu přání s stížností kolem brusle.info).
Vzhledem k odpolední jízdě na kole mi nakonec odešla fyzička a krátce po deváté jsem zmizel.
A samozřejmě nakonec slíbené:
Jerry mě uhnal. (Nebudu jeho výkon snižovat výčtem ujetých kilometrů odpoledne na kole nebo tak)

[b]Pozvánka[/b] [i]26.11 (pátek)[/i] – Štvanice a…(import z brusle.info/blog)

[b]Pozvánka[/b]
[i]26.11 (pátek)[/i] – Štvanice a led, sraz po 19-30 na stadiomu
[i]27.11 (sobota)[/i] – Flóra bruslení. Sraz „jak kdo přijde“ :)

Je to tam!-[import z mamil.cz]

Nemožné se stalo skutkem a někdo konečně udělal jízdu na bruslích Prahou. Bez policie bez povolení – prostě se jede.

Jak jsem se tam dopravoval zmíním jinde, tady hlavně jízda. U Rudolfina, se sešla velmi různorodá skupina bruslařů – od fitnesáků přes trekaře po jánevím co. Věkově sedm až padesát, tipl bych si. Ne, nebyl jsem nejstarší, ale jen těsně.

Krátké slovo na úvod a jede se. Najít v Praze trasu bez kostek nelze, to je historický fakt. A že pro některé to bylo snad první seznámení s podobným povrchem pod koly, netřeba dodávat.

Had bruslařů se natahuje a natahuje, poměrně záhy docházi k oblíbenému čekání, až konec hada milostivě dojede. On je to vůbec všeobecný jev: zatímco čelo jede pomalu a zevluje, konec pelotonu jede na krev a permanentně nestíhá. Prakticky vždy a ve všem.

Cestou si dávám sprint závod s jednou slečnou – na začátku se pošklebovala mým 80mm kolům, nakonec jsem ji o pár metrů ujel. Pche… to by bylo, aby mě někdo porazil.

Štvanice, zavřený chodník, objížďka/obchůzka blátem. Všichni ťapou, skoro nikdo si neštěžuje. Jen se zase ukazuje, kdo je zvyklý na hladký asfalt a kdo už nějakou trasu po Praze jel.

Peloton se trhá i na semaforech – mnoho lidí a krátké intervaly. A nikdo to na tu chvíli nezablokuje – buď to nikoho nenapadlo, nebo se mu do toho nechce.

Na příkopech… hele, bere se to nejen po chodníku, ale po cyklopruhu a středem silnice. Jede několik desítek bruslařů v noci po silnici. V protisměru. Něco tam uvnitř mě se po letech probudilo, protáhlo a zavrnělo. Tohle se fakt děje ? A není to vůbec špatný.

Dojíždíme na Scénu a jsem regulérně na měko – desítky bruslařů, v noci na Scéně, točí to dokola a viditelně si to skvěle užívají. A ta zapomenutá streetová potvora ve mě vrní blahem a pořád nechápe, že se po těch letech probudila k životu.

Rej bruslí je nádherný, skvělý a neuvěřitelný. Kolemjdoucí se tisknou ke zdem a zmateně sledují, co se to děje. Ale většinou se usmívají, líbí se jim to.

Dokázali bysme tak kroužit dlouho, ale pořadatelé nás směřují k pokračování trasy, ke konci dnešní jízdy, od kterého nás dělí pár stovek metrů.

A je po všem. Dojeto, lidé se loučí, potlesk po pořadatele. Vracím se tak, jako kdysi – sám – streetem přes centrum na Letnou. A stále se ve mě drží ten skvělý pocit. Jedu lehce, párádičkama obkružuju chodce i díry v asfaltu. HHlava lehká jako pírko, jsem znovu král ulice. Patří mi, je tu jen pro mě. Nic a nikdo mě nezastaví, nic a nikdo kromě mě není.

Vida, absence právě téhle čiré radosti z jízdy mi kdysi brusle vzala. Teď o pět (a něco) let později se ten pocit dokázal vrátit.

A za to díky všem, kteří se podíleli přípravou, nebo jen prostě přišli. Byli jste skvělí.

Pokud to příště bude výrazně jiné, tak tohle nostalgické ohlédnutí za to stálo.

Rekonstrukce Štvanice pokračuje

a nezbývá, než se ptát, kam zase kapříci připlují.

Praha vypoví smlouvu nájemci ostrova Štvanice. Není s ním prý domluva

JB38658b_26046

Takže tak: Praha nechala jinou organizaci zbourat stadion (a je z obliga) a teď se může stylizovat do role zachránce a převzít ostrov bez zátěže historického stadionu. A možná ho prodat / pronajmout několikanásobně dráž.

Co jsem psal zde: http://b.tik.cz/archives/tag/stvanice

Velká podzimní cyklojízda

na bruslích ? Proč ne. Dívám se na mapu a nevidím v tom (velký) problém. Z Vinohrad to jde, pár kostek je na Náměstí Míru u Vinohradského divadla. Ale žádná tragédie. Anglická a Žitná je slušný asfalt, Štěpánská se také dá projet. I když tenhle úsek bude náročnější na kola – bude se hodně brzdit. Průvod jede pomalu a už loni byla policie dost nevlídná na ty, kteří zkusili jet před organizovaným průvodem.

Václavák. Hm. To je slabé. Na bruslích doporučím vynechat výjezd nahoru a dolů a plynule se přesunout do Opletalovy, kudy se budu vyjíždět. O kus dál v ní je už zase asfalt.

A pak to bude vcelku dobré. U Bulhara na magistrálu směr Štvanice, smyčka u Husákova ticha a směr Rohanské nábřeží. Ano, tak kde se jezdí Life in Line. Takže velmi, velmi dobré. Pár metrů kostek se objeví na Nábřeží kapitána Jaroše – ale jednak se dá jet na tramvajovém tělese nebo na protějším chodníku.

Stejně jako další trasa přes Libeňský most a Holešovice – jezdím tamtudy poměrně často a bez problémů. S drobným zpestřením v podobě nadjezdu přes koleje kolem Holešovic – zastávky je to dobré až do Veletržní. Tedy – ne že by tam byly kostky, ale výjezd na Letnou je dost do kopce. A když říkám dost, tak tím myslím dost.

Traverz do Kostelní (možná tam někde pár dlažebních kostek je) a je to. Letná, cíl.

Letošní cyklojízda vypadá k bruslařům milosrdně. Tak ideály sem, ideály tam, přijeďte se projet po magistrále.

Disc. Popis celé trasy je psán z hlavy, za nepřesnosti se omlouvám. S organizací cyklojízdy nemám nic společného.

Štvanice končí ?

Kdo to říkal ? Já to říkal. A ostatní tvrdili, že to není tak horké…

N9626_27711 N9626_27712 N9626_27713

via skaterock.cz

Skatepark v Modřanech – tentokrát na vlastní kůži

Už jsem ho tu zmiňoval  a ve výsledku tio přivolalo bandu pologramotných opic, které se mi snažily vysvětlit, že tomu nerozumím. Ne že by mi na nich záleželo.

Ale zpět k tématu – měl jsem čas, brusle a počasí – tak proč se nejet projet do skateparku ?

První problém – dostat se tam. Mám na mysli hliněný val od cesty k parku. Na bruslích docela sranda. Možná ještě větší při pokusu použít schody z pražců.

Ale nějak jsem se tam vyškrábal.

První dojem ? Park je velký. VELKÝ. Hodně. To co je (krom Štvanice) skoro vertikální rampa, tady je jen jako rozjezd na skok.

A znovu – to není park primárně pro brusle. Je to pro kola. Nebo tak.

A další dojmy ?

  • Povrch klouže. Hodně.
  • Rádiusy jsou velké.
  • Rozjezd, centrální funbox se skokem, naproti se obrátit a zpět něco podobného. O moc více park nenabízí
  • Konečně někoho napadlo dát do podlahy skateparku kanálky na odvod vody
  • Povrch na slunci oslňuje

240320111742 240320111743 240320111744 240320111747 240320111748

Takž co ? Nelíbí se mi tam. Není v tom nic racionálního, ale prostě se mi tam nejezdí dobře. Vlastně jsem se daleko lépe cítil v nejhorším skateparku v Praze.

Prokletí Štvanice ?

Po zimním stadionu to dnes odnesl i skatepark. Nevím, zda plánovaně nebo ne, ale několik chybejících pruhů ve střeše a sníh v parku.

20012011905

Paranoia ?

Ostrov Štvanice se promění v park, bude sloužit sportu i odpočinku

Krátce po uzavření zimního stadionu se objeví developerský projekt. Ejhle. via idnes.cz.

Nevidím tam několik věcí. Třeba jestli zůstane zachován skatepark.

Štvanici čeká rozsáhlá rekonstrukce. Největší pražský ostrov by se měl proměnit v park sloužící oddechu a volnočasovým aktivitám. O tom, jaké bude budoucí využití známého zimního stadionu, se rozhodne až poté, co ho opustí dosavadní provozovatel. Ten z něj dostal výpověď. 

Z ostrova Štvanice se má stát obrovský rekreační a oddychový areál, jehož cena se odhaduje na více než sto milionů korun. Firma Meridianspa Štvanice, která má ostrov od města zapůjčený, chce revitalizovat veškerou zeleň a vybudovat sportovně volnočasový multifunkční dům.

Zatím jí v tom brání sdružení Apex Club, které ještě neopustilo prostory stadionu, ze kterých dostalo výpověď. Oproti tomu východní část ostrova, kde má být veliký veřejně přístupný park, se zahájení obnovy dočká zřejmě ještě letos.

"Je to předpokládaný začátek. Omezuje nás, že nám ještě nebyla předána západní část ostrova, mají na sebe vazby a my potřebujeme vědět, co a jak tam bude," říká člen představenstva společnosti Meridianspa Štvanice Martin Kodeš.

Nové pěšinky pro cyklisty i bruslaře

Na obnovu parku už má společnost územní rozhodnutí. Pražané se tak mohou těšit na upravené cesty i pěšinky pro bruslaře či cyklisty, vysadí se tu i nové stromy a rozšíří se nabídka sportovišť.

"Chceme tam určitě ponechat tenis, ale bude tam například i minigolf, beachvolejbal a dětské hřiště. Co vše tam nakonec lidé najdou, je ještě otázkou, protože my to nebudeme provozovat. Jen to dáme do pořádku," vyjmenovává Kodeš.

Park by se měl rozkládat na sedmdesáti procentech východní části ostrova. "Chceme, aby si tam lidé chodili sednout, aby měli kam. Na východě se proto bude muset vysadit nový trávník," popisuje úpravy Martin Kodeš.

Ve stadionu bude wellness centrum, kavárna zůstane

Jak společnost naloží se zimním stadionem, však prý ještě není jisté. "Stadion ještě nemáme předaný. Co s ním bude, začneme řešit, až nám město sdělí termín předání," říká Kodeš.

Podle něj je však skoro jisté, že stadion sám o sobě asi v této lokalitě, tak jak je dnes, stát nemůže. Sloužit však zřejmě bude jako sportoviště a wellness centrum.
Ostrov Štvanice je největší v Praze.

"Důvod je ten, že je to zimní stadion s čpavkovým hospodářstvím a je v zátopovém pásmu. Kdyby náhodou přišly další povodně a třeba se poškodilo potrubí, čpavek, který je jedovatý, by se dostal do ovzduší nebo do řeky. Nesmí tam být něco, co by ohrožovalo občany," zdůvodňuje člen představenstva.

S bruslením se ale na ostrově Štvanice do budoucna počítá. Meridianspa totiž plánuje vybudovat mobilní kluziště. Podle Kodeše by fungovalo třeba od října do března. "Chci prosadit, aby se na Štvanici mohlo chodit bruslit po celý rok," prohlásila pražská radní pro oblast majetku a podporu podnikání Aleksandra Udženija.

Jisté však je, že stávající kavárna na ostrově bude zachována. Stejně jako stadion je totiž kulturní památkou. Bude ale muset projít rekonstrukcí.

S novými lávkami na ostrov se počítá, ale až později

V původních plánech na obnovu ostrova počítalo město také s vybudováním nových lávek. Jedna měla vést od Těšnova a měla sloužit jak pěším, tak i cyklistům. Druhá měla mířit z Holešovic přes Štvanici do Karlína. Zatím to však vypadá, že se v nejbližší době nevybudují.

"Musíme se do budoucna zamýšlet nad propojením Štvanice s oběma břehy. V tuto chvíli je tam z jedné i z druhé strany velmi ošklivý přístup. Měl by se udělat harmonogram, jak budeme postupovat a jak to propojení řešit," říká radní Udženija.

Nostalgicko/naštvaná

Nebo apel na zdravý rozum, přestože vím, jak moc marné to je.

Za mých mladých let (to je něco jako doba, kdy ještě nebyl internet, natož Facebook) se také chodilo bruslit. Žádný problém. Helmu měl málokdo (nemluvím o hokejistech) ale zato byl zhruba v pětině stadióny natažený provaz. A za ním jezdili ti, kdo se učili či neuměli příliš bruslit.

Výhody byly nesporné – rychlím se nikdo nepletl pod brusle a na zkoušení měli na výuku klid a místo. A co si pamatuju, tak to fungovalo celkem bez větších problémů. Naopak to, že už člověk mohl “za provaz” ke zkušeným bylo jak medaile na olympiádě.

Takže to bylo.

A aktuální zkušenosti ze Štvanice ?

Malí začátečníci mají helmičky. A tím také zřejmě výuka skončila. Pokud si jezdí za ruku s rodiči, budiž. Ale není výjimkou potkat malá děcka, co sotva na bruslích stojí, uprostřed davu. S tím, že pokud je bruslení omrzí, klidně změní směr. Sednou si na led a začnou si plácat bábovičky. Prostě něco, co ohrozí je (vlastně ne, mají helmičku ) plus dost lidí kolem, kteří jsou příliš útlocitní, než aby dítě usměrnili nohou.

Alternativou je několik, na bruslích sotva stojících, dětí potkat, jak si hrají na honěnou. Rychlostí postřeleného hlemýždě, plno pádů (po dopadu samozřejmě poležet a zasmát se tomu).

Prostě výchova “tady máš helmičku, nic se ti nestane, jdi si bruslit” nefunguje a je na nic. Pohyb na stadiónu a v davu bruslařů má prostě nějaká (nepsaná) pravidla (třeba pravidlo zdravého rozumu), které je potřeba dětem vysvětlit. Pro bezpečí všech kolem i jich samotných. Helma řeší krizové situace, ale je lepší, když taková situace ani nenastane.

A to nemluvím o expertech “teď pojedu proti všem, a budu usilovně fotit”.

Bruslař má být předvídavý, ale tohle je moc.

Stránka 1 z 3123