TiK

vžda pobaví, když „ti mladí“ navrhují s domnělou nadsázkou něco, co se kdysi jezdilo zcela standardně a vlastně to nikomu ani nezvyšovalo tep…

Kdybych ještě bruslil, tak jsem už asi v TV byl také :)

https://www.facebook.com/photo.php?v=632349533482901&set=vb.163112957073230&type=2&theater

resp. stránka Martina Peka

Pyžamová inline jízda Stromovkou

chtěl bych mít přístup k tomu, co ve výsledku způsobuje takovýhle copywriting. Nebo raději ne – asi to bude nelegální a vysoce návykové.

Večerní Inline Party / VIP nejen pro vyvolené

VIP neznamená pouze zkratku pro Very Important Persons (velmi důležité osoby) a označení prostor, kam normální smrtelník nemá šanci vstoupit. VIP v bruslařském světě znamená zkratku pro Večerní Inline Party. A tato party v rámci seriálu Inline pro život – LifeInLine Tour 2013 není určena pouze pro prominenty a celebrity. Je otevřena pro každého nadšence inline bruslení, kamarády, přátele a komplet partu, bez které se nelze obejít. VIP je otevřena všem „inlajnerům“ bez rozdílu věku, pohlaví, výkonnosti, sexuální orientace, klubového, politického či náboženského vyznání.

Via http://svetkolecek.cz/reportaze-z-inline-akci/6391-lifeinline-2013-pozvanka

Samozřejmě je možné, že nechápu vysoce vtipný a sofistikovaný bruslařský humor.

http://www.facebook.com/vecerniinlinebrusleni/posts/549954478398876

neboli čas zpět do ilegality… jestli tu ještě někdo na bruslích jezdí.

Ano, Slováci natočili něco, co mě vzalo u srdce. Hodně ze zmíněného je velmi blízké tomu, co cítím, co pro mě bruslení je. Či bylo.

S trochou nostalgie a ohromným nadšení. Doporučuji

Škoda že ve dvou třetinách se video změní na popis co jsou brusle. Možná to utnout po vzpomínkách (nebo jim dát větší prostor) by bylo zajímavější.

Možná, možná. Od zvířecího útulku u Zámcích bude možné projet po pravém břehu Vltavy dál, možná až do Klecan (to je hned přes vodu do Roztok). Buduje se cyklostezka a buduje se kvapně – podle neověřených zpráv se čekalo s čerpáním evropských fondů tak dlouho, že v prosinci již měly být vráceny, pokud se nezačne stavět.

Takže se začalo.

Jistě, v tomto úseku je každá změna dobrá a jízda na kole tam nebyla příjemná. Diplomaticky řečeno. Jinak to stálo za … a dobře si pamatuju, jak jsem nebyl schopen anglicky vysvětlit, kde že vede trasa do Děčína. A že to, na čem stojíme je ono.

Takže jak to vypadá ?

Asfaltový koberec, obroubený, zvlněný. Do první povodně tam bude zcela jistě. Alespoň to nejsou panely, jak šířily první panické zprávy. A jako obvykle to vypadá na průser. Podívejte se na cyklistu. Jednoho. A na šířku cesty. Aha…

Dva cyklisté budou mít prostor na minutí jen tak tak, při frekventovanosti této stezky tedy pojedou dvě fronty – jedna tam a jedna zpět. Do toho pár matek s kočárky, psů tam bývá také dost a třeba ještě nějaký nezbedný bruslař – a o zábavu je postaráno. Až vám z toho potekou slzy.

Pro návaznost na brusle bude od Zámků ještě potřeba překonat pár desítek metrů štěrku. Asi.

další odlschoolový spot. Většinou se na něm nejezdilo až tak cíleně, ale během přesunu odněkud někam. Hlavní atrackcí byl drop od silnice do parku. Rozjezd protisměrem frekventované silnice, chodník a rovnou dolů. Ti méně zdatní přes trávu, borci skákali schody – podle fotky 14ky.

O kousek dál byl (a je) drop přes zábradlí. Rozjezd po kostkách, průlet křovinami (tenkrát byly asi menší) a dopad zase na kostky.

Až o dost později se začaly využívat i malé schody do středu parky – s příchodem grindování. A jak je vidět na fotkách, tak podle stop vosku se na nich jezdí (pravděpodobně na skejtu) dodnes.

Nebyl to nejlepší či nejoblíbenější spot, ale jezdilo se tu dost. Tak proč si na něj nezavzpomínat.

Tak jo, alespoň jednou v roce na bruslích na oficiální akci. A protože co jsem se na to v Praze vykašlal, zůstává už jen Modrá jízda.

Mimochodem – akce, na které se nic nemění už roky je buď mimořádně povedená, nebo už je to každému jedno.

Vypečený byl už úvod – postupně jsem nacházel start akce v rozpětí jedné hodiny – záleželo na zdroji oficiálním, facebookové stránce či “jedna paní povídala”. Nakonec jsem tedy přijel o tři čtvrtě hodiny dříve a stihl ulomit kus brusle. Ikeo, třes se – pojedu pro další prkýnka.

O tu třičtvrtě hodinu bylo na místě už několik bruslařů – mezi nimi kličkovaly hostesky a rozdávaly balíčky od sponzora (již několikátým rokem se divím, proč ne až po jízdě – asi je praktičtější při bruslení mávat kolem sebe igelitkou). O zábavu se starala tradičně Evropa dvě a moderátor trpěl tradičním slovním průjmem “je jedno co říkám, hlavně když pořád mluvím”. Své kydy občas proložil hitem, který před těmi deseti, dvaceti lety vládl top ten a byl skoro i celosvětový.

S nadcházející osmou hodinou bruslařů přibylo, ale stejně to byla jízda s jednou z nejslabších účastí, co jsem zažil. Nepřišel Martin Sáblík, byla zima a brusle už jsou za zenitem. Vyberte si.

White noise z reproduktoru jsem odstínil vcelku vhodně vybraným playlistem do uší a už se do pokročilého soumraku vyrazilo.

Přes most a tradičně doleva do Svornosti. Stal se zázrak a konečně to z kopečka pustili a doprovodná vozidla neblokovala bruslaře. Fofrem až na otočku na začátku Strakonické (konečně jsem viděl ty proslavené květináče) a zpět. První čekání až na nájezdu zpět na most – hele, takhle rychle se to ještě nejelo. Na jednu stranu bylo málo lidí, na druhou stranu jsem měl pocit, že se organizátoři, policie a vůbec všichni snaží mít jízd z krku co nejrychleji.

Zpět přes most a odbočka na Rašínovo nábřeží. Tam už se překvapení nedějí a auto v čele jízdy jede kopeček 10km/h a brzdí co to jde. Tak nějak se potuluju davem a obhlížím ostatní bruslaře. Cenu pro idiota jízdy bych udělil člověku, co na skupinovou jízdu městem dorazil na bruslí a s hůlkama. Bez diskuzí.

Dost lidí mělo helmu, co se tváří, že helma není. Nebo něco takového.

Celková úroveň je spíše lehce pokročilý začátěčník ale vzhledem k (ne)náročnosti trasy to není problém. Pod Železničím mostem směrem k Vyšehradskému tunelu si vzpomínjám, proč jsem radeji jezdil jinudy. Asfalt je fakt mizerný.

Otočka u Podolského bazénu a zpět na Palackého náměstí. Nebylo to objektivně špatné, ale subjektivně dorážím totálně zpruzený. Prostě takové normální inline komerční masová vyvoněná akcička pro širokou veřejnost s dobrou organizací a nulovým adrenalinem pod dozorem policie.

Tedy (už) nic pro mě.

nebo bezpečnost především ?

Ulice Pujmanové slouží poměrně často jako tréninkový ovála pro bruslaře. Stejně často, jako je odtamtud městské policie vyhazuje.

Což je mi vcelku jedno. Ale tuhle večer mě tam rozesmál jeden (ač to vlastně k smíchu není). Večer, prakticky po tmě. Rychlobruslař. Slušná rychlost. Helma. Nějaké chrániče. Takže jako ok. Ale nic, vůbec nic reflexního na sobě.

Nechápu. Když už jdu kroužit mezi auta a beru si ochranné prvky, jak mohu zapomenout na odrazky ? Nebo alespoň metařskou vestičku ? Jako skrytý ninja byl bezkonkurenční a měl štěstí, že jsem jel na kole – v autě bych ho asi sestřelil. Omylem, ale ve stejné situaci bychom se tam nevešli. Kolo je menší, takže bruslař může i nadále jezdit.

A to je ta inteligence rychlobruslařů v kostce.