TiK

A co kromě nádherně zbarvených stromů ? Vozím se jen tak na pohodu – souly a podobné. Jen zvolna zvyšuju zídky, na kterých to dávám. Jednoznačně plus. Další plus ? Našel jsem tam kostku vosku 10×10 cm. Takže jsem si namazal všechny oblíbené hrany – když už je to zadarmo.

Přes poledne na hodinku je to tak akorát – a to se mi ještě podařilo dnes se trochu opálit.

A vůbec – nejen Letnou je člověk živ. Standardní street z Flory přes Želivského a to tunelu pod Vítkovem (nově DYI odblokován) a Hlavní nádraží. Kolem půl sedmé začíná být tma, takže to bylo všechno.

Skoro to vypadá, že to na sobotní závody ve freestyle slalomu vyjde. Bude se dobře fotit…

Škoda, že nesvítilo slunce. Takhle ty barvy nevyniknou…

a tak jsem po čtrnácti dnech konečně utekl na chvíli na Letnou. A vozil jsem se. Vlastně nic složitého, spíše (zase) jednoduché souly na jistotu a styl. A docela se dařilo.

Docela radost mám z skoro-wall ridu. Stoosmdesátka na šikmou (skoro kolmou) plochu, pár centimetrů jet, další stoosmdesátka pryč. Jednoduché, efektní… a jen co mozek dovolil, šlo to skoro samo.

Další v plánu je topside sunny day a vůbec trochu dořešit topsidy.

Což mi připomíná, že v http://www.inlinespecial.cz/ čtyři tisíce za reklamaci k použití na nové brusle.  Stejně uvažuju o botě K2 a nějaké frames na agressiv… Ale stejně uvažuje o K2 The Don. Takže zase nevím, co. Resp. vím, co by mi vyhovovalo, ale nic takového se aktuálně snad ani navyrábí.

Ač nachcípán a s teplotou, nenechal jsem si ujít den otevřených dveří v tunelu Blanka. Na bruslích (zatím) ani náhodou – ale vypadá to nadějně:

Hlavní tubus klesání 2-5 (stavba5 59kal procent, ale to asi ne-e) od Letné, na výjezdu stoupání minimální.

Zatím je to s bídou schůdné, ale průjezd (dokončení 2012) tak nereálný není. Ale to je za hodně dlouho.

Vjezd z Letné – docela slušný sešup  a myslím, že s tím nic moc nenadělají

Hlavní tubus pod Letnou je celkem v rovině, směr Stromovka se ale začne svažovat. Ne příliš, ale zato vytrvale :)

A takhle to klesá a klesá až pod Vltavu

Výjezd za Trojou je jediný do kopce – ale nic tragického

Závěr je jasný: za nějakou dobu to půjde.

Napřed pěšky.

Pak vlakem.

Pak zase pěšky. Pod sluncem a měsícem.

A nakonec zase pěšky.

Po včerejších 55 km jsem se dokonce ráno mohl i hýbat. Takže honem ven a zkusti to rozhýbat.

Na Letné nikdo, downhill do stromovky vypadal takhle

takže jsem jel druhou stranou.

Začíná nějak stavební ruch u Šlechtovy restaurace – nové lešení a v roho pokus o (snad) bufet či občerstvení.

Přes Trojskou lávku a kolem Vltavy na Palmovku. Tramvají na Krejcáek a do tunelu. Po krátkém extempore s policií v poklidu dojezd na Hlavák a Masaryčku.

Jel mi zrovna vlak, takže do Ruzyně. A po vedlejších ulicích souběžně s Evroskou na Kulaťák.

Jen Veleslavín je také rozkopaný.

Jak tak koukám, tak je to také kolem dvaceti km. Snad se zítra zvednu z postele.

dnešní západ slunce byl nádherný

Zcela překvapivě jsem se dozvěděl o nějaké akci nikoliv den po, ale den před. A tudíž nic nebránilo jít se tam podívat.

Skatepark ve Strašnicích hostil akci, jejíž oficiální název mi vypadl. Nevadí. Závodilo se na koloběžkách a inline bruslích. Oboje v kategorii do patnácti a nad patnáct let.

Po příchodu do skateparku byly koloběžky skoro všude. Pro samou koloběžku nebylo kam plivnout, natož spatřit bruslaře. Stačilo se ale trochu rozkoukat už už se vylouplo pár známých, které jsem (na bruslích) neviděl snad roky. Občas ještě někteří aktivně jezdí nezaměnitelným stylem – starší triky, na pohodu. Žádné velké hrocení, ale v klídku se povozit. Plus pár mladých, který to naopak dávali až neuvěřitelným stylem.

Vybalil jsem foťák, proklel počasí a nasadil blesk. A půlku odpoledne běhal kupovat baterie – 4ks za 20 Kč, výdrž kolem 40 záblesků. Bleh. Na rozdíl od pár přítomných fotografů jsem se uklidil doprostřed skateparku. Jednak jsem to měl blízko ke všemu zajímavému, jednak jsem tam nechal batoh a odevšad jsem na něj viděl.

Koloběžkáři se fotili lépe – využívali dvě nebo tři překážky hromadně, takže nebyl problém počkat si s foťákem na jednom místě. To za bruslaři se musí hooodně běhat.

Ve dvě skončila registrace jezdců a začala kvalifikace. První koloběžky do patnácti, pak to samé brusle. A bylo na co koukat – v jednu chvíli mě popadla kacířská myšlenka, že koloběžky jsou akčnější, ale nakonec to bylo tak nastejno. Příjemné překvapení.

Na koloběžkách nebyla nouze i front- a back- flipy, objevil si i McTwist flare (jestli jsem se nepřehlédl). Sladké. Bruslaři zase kašlali na helmičky (kdo chtěl, měl, kdo ne, toho nikdo neprudil).

Postupně se odjezdilo první kolo “mladých”  a nastoupili “dospěli”. Bruslaři lehce zaostávali – více grindu a méně létání není divácky až tak atraktivní. 

Právě na diváckou atraktivitou bylo ovlivněné pořadí po prvním kole. Jako poslední se registroval do závodů Američan (jméno bude, až někde najdu výsledky). Půlku minutové jízdy bloumal skateparkem jakoby nevěděl co dělat. Ale pak to totálně zabil – handplant transfer pool to pool 180 na dva dotyky. Ježišmarjá. Dva bazény, jeden hloboký dva, druhý tři metry, mezi nimi dva metry beronové plochy – dost lidí to zkusilo skočit, ještě jsem neviděl nikoho (včetně mě), komu se to povedlo. A tenhle to tam dal na třetí pokus naprosto suveréně a na jistotu. Skatepark na nohou a řev nadšeného davu.

A to byl vlastně poslední oficální trik. Začalo pršet. Chvíli se čekalo, ale nakones se déšť ukázal jako vytrvalý a výsledky byly vyhlášeny podle pořadí po kvalifikaci. A překvapení – Amík to svým handplantem vyhrál.

Před tím vlastně ještě pár úchylů projelo skateparkem v tangách a průběžně na mokru pořád někdo zkoušel shuffly.

A pak už jen oficiálně neoficiální afterparty.

Hodně příjemné odpoledne plné bruslí, známých a focení. Jednoznačně líbilo.

PS. když někdo zapomene na fakturu tak skončí na free variantě hostingu. Tak se pak nemůže divcit, že mu web nejel skoro 24 hodin.