TiK

V minulosti to bylo bez zábran, chápeš? Bylo to bez starostí a všechno bylo jako první jízda. Tam, kam jsi jel, tam nikdy nejel nikdo jinej

#7linkscz

Rozhodl jsem se připojit k iniciativě, kterou do českých luhů a hájů přivedla Eliška Hutníková, takže můžete objevovat. Hledejte na twitteru pod #7linkscz.

Můj první post

Vítejte na novém blogu. On někdo začínal jinak ? Nebo vlastně tady jsem začínal “Cožeto” jen krátký oznam odchodu z brusle.info. Takový útěk od lidí, komentátorů. A ejhle, už je to rok a na návštěvnost si nemohu stěžovat.

Článek, který mě nejvíc bavilo psát…

Jednoznačně Proč nemám rád rychlobruslaře. Byl to výtrysk spontánní nenávisti, napsaný na jeden zátah a a bez korektur. Od napsaní po publikaci jen pár minut – a kdybych tušil, co rozpoutá… Tolik lidí, co tohle neuneslo se jen tak nevidí. A někteří se dali tu práci, že článek kopírovali na všechny možné servery o inline s výzvami o mé veřejné lynčování :)

Článek, který měl skvělou diskusi..

Aha. Odpovím starým vtipem: Sedí takhle deset bruslařů kolem stolu v hospodě a nikoho nepomlouvají. Takže úžasné a inspirativní diskuze v lidech nevyvolávám. Ale abych dal aslepoň jeden odkaz tak Aegon, večerní bruslení. Rozdílní lidé, rozdílné názory.

Cizí článek, který bych si přála napsat sama

Rozhovor se mnou. Kdybych se zpovídal sám, tak by to mělo úplně jiný švih a říz. :)

Můj nejužitečnější příspěvek

Věřím a doufám (ano, to není vím), že na bruslích i tady jsou užitečné všechna příspěvky kde se dá jezdit nebo jak něco na bruslích udělat. Teď z poslední doby série článku o (ne)otevření inline stezky pod Vítkovem. Něco času a úsilí to stálo a čtenost to má slušnou.

Článek s titulkem, na který jsem pyšný

Skoro jsem byl ekologickým aktivistou, yeah!. Ale jinak nadpisy moc neprožívám. Vlastně vůbec ne.

Článek, který bych chtěl, aby si přečetlo víc lidí

Škola, základ … čeho ?. Lidi, nebuďte tak posedlí odborností a školením. Jsou věci, které jdou i bez  toho…

A je to.

Občas mám deprese z toho, jak někteří staří páprdové publikují úchvatné články o smyslu života a já se raduju z toho, že je někde hladký asfalt. No a – mě to baví a jěště nějakou dobu u toho zůstanu.

Třeba než najdu ten smysl života. :)

Jakože historie

Rollerblading Throwback #2: “No Limits″ VHS – rok 96

O lavičko

která jsi sloužila všem sportovcům na Letné patnáct let – jak asi vypadáš ?

2010-04-30_16-30-04_300420101835 2010-04-30_16-29-44_300420101834

Velmi dobře. Rozhodně jsi dopadla lépe, než schody pár let po rekonstrukci.

A to jsem schválně vybral tu nejzničenější, která tam je. Resp. kterou skejťáci nestačili rozebrat, odnést, rozlámat a naházet do křoví.

Staří zbrojnoši vzpomínají

Dalším jménem co padlo výše je Luxor. V současné době je zde jedno z největších knihkupectví v Praze a když zamíříte do nižších pater, zjistíte, že tam jsou další a další obrovské prostory. Tuším, že v minus jedna kdysi stávalo něco, z čeho by vám šla hlava kolem. Něco po čem Praha zoufale volá. Zapojte fantazii, představte si techniku alá hollywood, jak se kolem vás přetváří realita a jak jinak než formou záběru, kdy kamera se točí kolem vás jak v Matrixu. Knížky mizí, dřevěné regály se přetváří do ušlechtilejších tvarů v podobě několika radiusů, šedivý lidé zabraní do knih se najednou rozzáří a postávají kolem minirampy a sledují dění v mini. Jenže stojí tak, aby viděli nejen na tu jednu, ale na všechny tři! Ano, přesně tohle byl Luxor. Jedna velká mini, svírající pravý úhel s menší mini na transfer a prostor v jejich otevřené náruči vyplňuje mikro. Prostě Luxor. Místo na které vzpomíná každý pamětník. Právě z tohoto legendárního místa pochází minirampa, co ukončila svou pouť v sobotu 21.11. v Děčíně. Jedná se o tu prostřední minirampu a nyní se řeší, zda bude její budoucnost pokračovat v Děčíně, nebo v Ústí nad Labem. Doufejme jen, že neskončí ve skladu jako její větší sestra a když ano, tak snad ne na dlouho.
Kino Labe končí, není na nájem a majitel domu už není přítomnosti legendární mini zrovna dvakrát nakloněn. Musí se tak najít další místo pro mini a jako rozlučková party byl uspořádán právě Miniramp Skate Contest, kam zavítal i  Petr "Saky" Sakař. Saky je jedna ze skate legend a rozhodně patří do zlatého fondu českého skateboardingu. Právě jeho rukama prošly minirampy v Assassinu a v Luxoru. O jeho minirapmě na chatě ve Vimperku, jsme vás informovali v této bleskovce a je jasné, že Saki má skate a mini v srdci.

Via SkateRock. Pamětníci ať zamáčknou slzu.

Mystická Štvanice

aneb dokument o historii jednoho z nejlepších skateparků v ČR.

Částečně má sk8 historie, částečně brusle. A podle stavů překáže mohu datovat – rok 94 skejt, rok 95/96 už brusle. Tak zhruba.

Stránka 5 z 512345