Tedy, skejťáci přinesli vosk. A nechali ho tam. Možná si to nemysleli, ale vosk byl prohlášen za freeware a aplikován na různé hrany. A to byl ten průšvih – jednalo se o neskutečně voňavou svíčku.
Smrděly mi ruce od rozmatlaného vosku. Smrděly mi brusle. Smrděly zídky. Smrdutý vosk za nehty. Smrdutý vosk na dlaních po pádu na navoskovanou plochu.
Věřím že mnoho žen by ocenilo nevtíravou vůni (domova), ale bylo to fakt strašné.
A poučení ? Než si příště “půjčím” vosk, očuchám si ho.
jen aktuálně na kole. I když brusle také – a to se počítá. Hlavně Letná. Ostatně co jiného. Po opravě bruslí se to ani jinak nedá, obzvlášť když je venku jaro.
Skejťáci jsou prasata. Nic nového.
Na Letné proběhla hudební produkce.
Tedy – jestli je to hudebni produkce, tak sním ojetá kolečka.
na Letnou a zpět. Když jsou nově volné některé hrany, tak proč ne. Horší bylo, že jsem si nevzal žádný vosk. A na Stalinovi si skejťáci žádný neschovali. Nedá se nic dělat…
Alespoň jsem si zablnul na starých překážkách – i po kolo-přestávce je to docela slušné. Předsevzetí na každé vyjížďce se buď
podařilo. Na dlouhé nízké hraně jsem projel většinu soulů (soul, acid, sunny day, acid, x-grind …) a to pěkně přes celou. Navzdory rýmičce a tomu, že jsem byl unavenej jak pes. A více méně skrze křoví, které nikdo neprořezal.
Krom větru, proti kterému se skoro nedalo rozjet, to bylo dobré. Slunce a v mezích možností teplo. Jo.
je skoro ze mě. Na slunci to jakž tak jde, ale ve stínu je to bída. Ono je to vidět i na letenském mramoru: to není jen voda, ale jsou to zmrzlé kapky. A na ně najet bruslí je …zábavné.
Ale jinak to bylo dobré. Vosku bylo dost a tak jsem se rozhodl zopakovat staronové věci. A dařilo se. Po dlouhé době mám o pár triků najeto víc.