TiK

Čtveřice středoškoláků se inspirovala oblíbenými bruslařskými diskotékami ve Spojených státech.

Takové zaujetí pro nápad se u mladých lidí nevidí příliš často. Martin Zdražil a Lukáš Horáček se v květnu zvládli vypořádat s povodněmi ve Valašském Meziříčí, v poledne složit kvůli záplavám odloženou maturitu a večer v Praze obhájit svůj projekt RollTown na soutěži Nápad roku 2010. Spolu se dvěma dalšími kamarády – Ondřejem Plškem a Jiřím Veverkou – uzavírají finálovou desítku tohoto soutěžního klání.

Brusle na druhou

RollTown je kombinací bruslařského ringu, restaurace a klubu se dvěma bary. Areál má nabídnout návštěvníkům i soubor umělých ramp na freestyle anebo víkendové diskotéky na bruslích.

»Cílem je vytvoření moderního a příjemného centra, které nabídne nový způsob využití kolečkových bruslí jako halového sportu, a to i za nepříznivého počasí,« popisuje Martin Zdražil záměr, který byl nejprve maturitní prací tří kamarádů.

Když se maturanti rozhodli posunout plány o úroveň výš, angažovali čtvrtého do party, studenta pozemního stavitelství Veverku. Pak už projekt jako podnikatelský návrh putoval do tří soutěží, z nichž Nápad roku byla ta nejvýznamnější.

Porotu zaujala možnost využití areálu k firemním nebo sportovním akcím typu bruslařsko-tanečních soutěží či roll hokeje a propracovanost návrhu. Například že ring pro ideálně 150 lidí by mohl stát v jakémkoli větším českém městě, že kouření bude možné jen v saloncích nebo že s financováním provozu by pomohlo pronajímání mantinelů jako reklamních ploch.

Čtyři kamarádi zatím pochopitelně na takový projekt finance nemají. Doufali, že účast v soutěži jim pomůže přesvědčit silného investora, aby jim pomohl RollTown realizovat.

…

via http://ekonom.ihned.cz/c1-46212270-pro-brusleni-i-za-deste

http://inlajn.cz/384-brusleni-po-silnici-vlevo-nebo-v-pravo

Přestože s mnoha body nesouhlasím, je to zatím nejlepší rozbor bruslař vs. chodci vs. silnice.

Nový ministr dopravy Vít Bárta se nechal slyšet: „Nový status pro bruslaře je pro nás stejně jako další věci v oblasti pravidel silničního provozu naprosto klíčové téma. Nyní vzniká meziresortní komise, která se návrhem novely zákona bude zabývat,“

Asi je čas začít se bát.

Ve Zlíně se v sobotu 2. října uskuteční první Základní kurz Nordic walking. Kurz je určen pro všechny, kteří se chtějí naučit správnou techniku této atraktivní pohybové aktivity. V programu se střídají praktické bloky s teoretickými, využívat budeme i videonahrávek a jejich následných rozborů. Absolvování kurzu je nezbytnou podmínkou účasti na fitness lekcích Nordic walking, které se rozběhnou ve druhé polovině října.

…

Technika Nordic walking není těžká a zvládne ji opravdu každý, ale má několik zákonitostí, které Vám dokáže předat jen kvalifikovaný instruktor.

…

• Pohyb venku
• Chůze s holemi člověka "narovnává"
• Pozitivní dopad nejenom na fyzický, ale také psychický stav člověka.
• Ekonomická nenáročnost
• Sociální rozměr

…

Program kurzu je veden atraktivní formou s maximálním zapojením všech účastníků. Aby efektivita výuky bylo co nejvyšší využíváme také videonahrávek a jejich následných rozborů. Program vždy vedou zkušení a kvalifikovaní instruktoři.

…

Všechno z oficiálních stránek, jen minimálně vytrháno z kontextu.

Mistrovství České Republiky ve freestyle slalomu, Olomouc, 2010

Už druhý den odkládám článek o mistrovství. Nejsem si jist, jak začít, natož jak pokračovat. Velmi rozporuplné pocity. Tak to zkusím napřed faktograficky.

První mistrovství ČR ve freestyle. Na programu speed slalom, pak freestyle. Vyhlášení cen a hotovo.

Speed slalom

Dvě řady kelímků, jedou dva jezdi současně, na čas. Za shozené kelímky “penality” (celá den používané ve větách jako “dostal penality”, “spočítáme penality” či “obdržel penality”). Po kvalifikaci posledních osm jede KO stylem – dvě jízdy, lepší čas postupuje. Nepochopil jsem proč to nebylo na dvě vítězné. Asi aby měření času fotobuňkami našlo uplatnění.

Závod pronásledovaly technické problémy – měření času protestovalo a chvílemi nefungovalo, následkem čehož se jízdy opakovaly. Rekord bylo pět opakování jedné rozjížďky.

Freestyle

Pravidla, pravidla, pravidla. Hlášení triků před jízdou v chronologickém pořadí. Povinné triky (které v požadovaném rozsahu nikdo nedal).

Od pohledu to slovenští iRiders vcelku bezproblémově zajeli všem ostatním. Oficální výsledky tu nemám (čti – nechce se mi hledat), tudíž nevím. Stejně jako na Freeletné se během tréningu jezdilo o hodně lépe, závod jela většina na jistotu a nic jako ve Strašnicích se nestalo. Ano, buď jezdit battle nebo jam.

Jela se kvalifikace a prvních osm si to rozdalo v druhém kole. No jo, oficiální pravidla.

Zástupců Prahy nebylo mnoho – a ti, kteří se obvykle na Freeletné či v  Letňanech objevují v dolní části žebříčku. Což dodrželi i zde.

Takže tolik fakta. Stačilo.

Na celých závodech byla vidět ohromnou touha, aby to bylo jako v zahraničí. Což několikrát zaznělo. Profesionální. Oficiální pravidla, která vznikla překladem zahraničních a byla dovybavena copyrajtem. Zdůrazňování, že to, co bylo vidět v Olomouci, se neliší od pohledu na zahraniční závody. Že i v zahraničí technika stávkuje a neměří časy, jak by měla.

Nejvíc to ale komentátor zabil ve chvíli, kdy prohlásil, že freestyle do čech přinesla přede dvěma roky Lenka Buchcárová. Jistě, obdiv si zaslouží za zpopularizování freestyle a rolldance, stejně jako za to, jak si na tom udělala jméno a dokáže to prodat. Ale to, že ona sama přinesla světlo do temného středověku Čech, to bylo docela dost. (Což je správná odpověď na anketu). Nevím, kolik lidí to nadzvedlo, ale lidi z Prahy to zaregistrovali a dost se jim to nelíbilo. Ano, včetně mě.

Celé to působilo wannabe profesionálním dojmem. Včetně vyhození mě (jako fotografa), když jsem si chtěl udělat pár záběrů přes porotu na soutěžní plochu.

Posledním hřebíčkem do rakve byla kulturní vložka v podobě děsivé travesti/y skupiny, který dokázala, že přísloví “ošklivý chlap může být docela pěkná ženská” neplatí. Stejně jako dvojsmyslné vtipy před stádečkem malých dětí plus pár dalších drobností. Ale je fakt – tohle v zahraničí asi neuvidíte.

Nebylo to špatné – ale byly to závody v bruslení. To free se ztratilo někde mezi pravidly, porotou a organizací.

Informace,  kterou jsem se dozvěděl dnes na závodech Mistrovství ČR ve freestyle slalomu:

[poll id=“4″]

Správná odpověď (dle aktuálního přepisu historie) bude zveřejněna brzy.

Deset důvodů pro in-line

1. technika jízdy je snadná
2. vybavení koupíte relativně levně
3. při jízdě na in-linech budete hubnout
4. zpevníte si zadeček a stehna
5. dostanete se do kondice
6. tento sport se provozuje na čerstvém vzduchu
7. tras je na mnoha místech České republiky dostatek (hojně se využívají cyklostezky)
8. jízda na in-linech je zábava
9. na trénink nepotřebujete žádného parťáka
10. i po relativně krátkém tréninku se můžete účastnit  různých sportovních nebo zábavních akcí pro in-line bruslaře

Také se bavíte ?

via blesk.cz

Už jsem tu zmiňoval nátěr na cyklostezce, ale tohle mě dostalo: snad nikde jinde (v Praze, na světě určitě), není tenhleten děs.

Večer jsem byl v kině – takže otázka, jak se do něj dostat je zodpovězena jednoduše: na bruslích. Kino na Andělu, trasa jasná – autobusem (když už mám stejně boty s sebou) někam na Ladronku či Strahov a z kopce dolů.

Nakonec jel prní autobus na Strahov – u stadionu ven, brusle na nohy a vzhůru dolů. Ale SAKRA – vichr. Co vichr – matka všech větrů se tam objevila. Jel jsem “Nový Strahov” a celou první polovinu jsem se odrážel. Odrážel. Tam, co se normálně brzdi nebo jede samospádem, tak jsem dřel jako blázen. Hnus.

V poslední zatáčce začínala kolona aut, takže na trávu a to, že jsem neměl zelené zuby, je více méně náhoda.

Na Plzeňské už jen tak v klidu po chodníku (i takové věci se mi dějí) a v naprostém klidu, o dvacet minut dříve, na Smíchov.

Cesta zpět byla tradiční – přes nejbližší most k Tančícímu domu (odněkud zleva pouštěli čínské lampiony – moc pěkně se na to dívalo), po nábřeží kolem Národního (teď je tam v rámci nějakého umění trávník a několik prolejzaček) a Perlovkou a Pařížskou na Letnou. Tam jsem si ještě chvíli zablbnul ve světle lampy na lavičce a konec.

Není to od bruslení až tak daleko: den otevřených dveří, plánováné (i)legální projetí na bruslích, závody či zmatlané promo.

A teď fotoreportáž (bohužel ne moje) z dokončované části. Nevím, jestli je to shoda okolností, ale popisky k fotkám mi přijdou velmi cynické.

http://aktualne.centrum.cz/fotogalerie/2010/08/25/air-show-nad-prazskou-dalnici/