TiK

   vyrobený skejťáky. Až se na mé milované Letné štítím někam sednout.

Po odpoledni v půjčovně a shlédnutí byznysu jsem byl rád, že jsem mohl zmizet na brusle. Přes Stromovku dolů (podle GPS vylepšen rekord dolů lehce nad 52km/h) a argentinskou přes Štvanici a Hybernskou na Žižkov.

Že si jen projedu stezku a domů.

Dojel jsem na Národní, že skočím do tramvaje 18 a dojedu zpět na Letnou. Ale nechtělo se mi. Po nábřeží, pak přes Karlovo náměstí do Nuslí.

Vyběhnout nahoru na Vyšehrad (po Zvičině nejsou kopce menší, ale nejsou tak beznadějné) a na Pankrác. Chtěl jsem si osvěžit Jeremekovu. Gps už tradičně stávkovala, takže jsem rychlost vzal podle radaru, který měří na 40 km/h. No, bliknul mi červeně na 53km/h – jen nevím, podle čeho mi pošlou fotku.

Zpět po nábřeží pod Vyšehrad a na Anděl na devítku – vzhůru do Řep. Tam je cesta…no, spíše prostředek než užívání si. Na Bílou horu, přes nově upravovanou Ladronku, kde se chytla gpska.

Na Strahově mě dohnal dluh jídla a cukru – bylo to složité, ale nakonec jsem našel otevřený obchod a doplnil, co doplnit šlo.

Pak už jen tradičně přes Dlabačov a zadem kolem hotelu Diplomat. Na výjezdu na evropskou mi vyšla zelená a tak jsem měl celou Evropskou chvíli pro sebe.

Utahany, ale spokojený.

na první pohled nevypadá jako místo pro bruslení. Ale (relativně) nově otevřená stezka po trase zrušené železniční trati toto vyvrací. Je výborná.

Od křižovatky Husiská / Seifertova zpočátku hned vedle kolejí nové železniční tratě se stezka vine přes most s úchvatným výhledem na Husitskou a pokračuje dál pod Vítkovem.

Nabízí nové a neotřelé pohledy do zadních části žižkovských domů a dvorů, stejně jako neobvyklé panorama Prahy.

Nádherný povrch a velmi mírné stoupání – bohužel končí v tunelu. Doslova. V něm bylo příliš tmy, abych pokračoval dál, obzlášť když nevím, jak je dlouhý. Dvě stavařská světla kdesi v dáli v žádném případě nestačila.

Otočka a z lehkého svahu rovnou dolů. Jediná výtka je k dojezdu  – není tam. Je třeba si uvědomit, že brzdit je třeba začít dříve, než je vidět konec u Hlavního nádraží :) Stejně jako zprávy, že je možné tunelem projet pod Vítkovem až někam směrem k Ohradě či Na krejcárek jsou v tuto chvíli poměrně přehnané.

Čísla z GPS mi v tuhle chvíli buddyway nechce vydat, takže je doplním, až nahodí web.

Mapku a stručný popis lze najít i na inlinemap.net.

Přes relativní krátkost (pod 2km  jeden směr) se mi tam hodně líbilo. A jen co bude průjezdná z obou stran, jistě ji zapojím do svých toulek městem.

A tady je odkaz z druhé strany.

V půjčovně byl sympatický pár na skákací boty. Velmi šikovní, milí… počítal jsem, že jim na konci dám nějakou slevu. Prostě jen tak – aby byli spokojení a přišlo znova. A ještě se mi to potvrdilo, když kluk nadhodil, že by to chtěl jako firemní akci.

Na té se dá lehce přirazit, takže tihle dostanou soukromě slevu a všichni budou spokojení.

Ale když došlo na placení (vydrželi hodinu – to je dost a dost jak finančně, tak fyzicky), R se motal kolem. A protože já jsem tam někdy na záskok a on pan šéf (a ještě mi koukal při psaní účtu pod ruku), nadhodil jsem možnost slevy.

“Jo, časy jsou zlé, sleva nebude”. Lup ho.

Takže jsem to napočítal všechno.

O chvíli později už dojednávali firemní akci. Můj pohled je jednoduchý: je to na klíč, s dovozem, zaškolením – takže mám plus minus nějaké ceny, do kterých se potřebuju vejít. A pak svůj čas. Takže mám připravené jednu dvě nabídky, tak o 20% nadsazené. Nabídnu, případně pět až deset procent slevím a hotovo. Všichni jsou spokojení.

Ale to by nebyl R. Začal tam vypočítávat: “Zaškolení je tolik a tolik, to dáme za půlku…” a jel. Netuším, k čemu se dostal – ale jednak to nepůsobilo dobře a jednak asi skončil pod cenou.

To je skoro stejný byznys

jako Po topoly, kde v sobotu odpoledne za krásného počasí dokáží tohle:

aneb děti, berte raději drogy….

jako obvykle zajímavě. Letenská hospůdka Pod topoly zeje prázdnotou. Že by pokus nalákat lidi rozšířeným sortimentem ?

Můžete si tipnout, kolik nacenil tu malou plechovku Shocku ? 20 ? 30 ? Ne, 50 Kč za malou. Naproti ve večerce ji mají za 29 – a ještě tu velkou.

Že by celé místo bylo pro byznys prokleté ?

tak to zase rozkopeme.

Nová cyklostezka přes Letnou

Letna žije tímhle.
http://zpravy.idnes.cz/mladici-se-poprali-na-letenskem-metronomu-jeden-shodil-druheho-p7x-/krimi.asp?c=A100520_204136_krimi_hv
fámy kdo, proč a jak to byl nabíraji až neuvěřitelné rozměry. Pamětníci vzpomínají, jak náckové chodili tlouct skejťáky …
Nakonec to ale přineslo odpověď na otázku, která trápila několik generaci letenských jezdců: dá se to skočit ?

Aktualizace

Tak oni byli dva. Ten druhý to nedal….

sem se objevily na ladronka.cz. Jak na fotky z rekonstrukce Ladronky, tak na článek o Zvičině.

No príma, až tenhle blogýsek objeví někteří mí příznivci. Že bych to pak (zase) přesunul jinam ?

Domů jsem přišel skoro v osm s nezměrnou touhou se jít fyzicky zničit.

Bleskurychle jsem na sebe naházel hadry na brusle a jel se protáhnout na Letnou. Od Zvičiny to tam je jak po rovině…

A na Letné ? Souly, souly, souly. Na rychlost, na styl. Nic složitého, jen se vozit.

Pak ale přišli jezdci, kteří dodneška jezdí agressiv a je to na nich sakra vidět. Připadal jsem se jako začátečník. A záviděl, že mají tolik času, aby jejich ježdění vypadalo tak, jak vypadá.

Dívalo se na to moc pěkně – tolik energie a triků v plné rychlosti…

Ještě že jsem měl výmluvu, že to tam točím už hodinu v kuse a pomalu se stmívá.

Stejně budu muset s bruslením trochu zabrat – třeba se ještě podaří, aby to k něčemu vypadalo.