TiK

Tak jo, alespoň jednou v roce na bruslích na oficiální akci. A protože co jsem se na to v Praze vykašlal, zůstává už jen Modrá jízda.

Mimochodem – akce, na které se nic nemění už roky je buď mimořádně povedená, nebo už je to každému jedno.

Vypečený byl už úvod – postupně jsem nacházel start akce v rozpětí jedné hodiny – záleželo na zdroji oficiálním, facebookové stránce či “jedna paní povídala”. Nakonec jsem tedy přijel o tři čtvrtě hodiny dříve a stihl ulomit kus brusle. Ikeo, třes se – pojedu pro další prkýnka.

O tu třičtvrtě hodinu bylo na místě už několik bruslařů – mezi nimi kličkovaly hostesky a rozdávaly balíčky od sponzora (již několikátým rokem se divím, proč ne až po jízdě – asi je praktičtější při bruslení mávat kolem sebe igelitkou). O zábavu se starala tradičně Evropa dvě a moderátor trpěl tradičním slovním průjmem “je jedno co říkám, hlavně když pořád mluvím”. Své kydy občas proložil hitem, který před těmi deseti, dvaceti lety vládl top ten a byl skoro i celosvětový.

S nadcházející osmou hodinou bruslařů přibylo, ale stejně to byla jízda s jednou z nejslabších účastí, co jsem zažil. Nepřišel Martin Sáblík, byla zima a brusle už jsou za zenitem. Vyberte si.

White noise z reproduktoru jsem odstínil vcelku vhodně vybraným playlistem do uší a už se do pokročilého soumraku vyrazilo.

Přes most a tradičně doleva do Svornosti. Stal se zázrak a konečně to z kopečka pustili a doprovodná vozidla neblokovala bruslaře. Fofrem až na otočku na začátku Strakonické (konečně jsem viděl ty proslavené květináče) a zpět. První čekání až na nájezdu zpět na most – hele, takhle rychle se to ještě nejelo. Na jednu stranu bylo málo lidí, na druhou stranu jsem měl pocit, že se organizátoři, policie a vůbec všichni snaží mít jízd z krku co nejrychleji.

Zpět přes most a odbočka na Rašínovo nábřeží. Tam už se překvapení nedějí a auto v čele jízdy jede kopeček 10km/h a brzdí co to jde. Tak nějak se potuluju davem a obhlížím ostatní bruslaře. Cenu pro idiota jízdy bych udělil člověku, co na skupinovou jízdu městem dorazil na bruslí a s hůlkama. Bez diskuzí.

Dost lidí mělo helmu, co se tváří, že helma není. Nebo něco takového.

Celková úroveň je spíše lehce pokročilý začátěčník ale vzhledem k (ne)náročnosti trasy to není problém. Pod Železničím mostem směrem k Vyšehradskému tunelu si vzpomínjám, proč jsem radeji jezdil jinudy. Asfalt je fakt mizerný.

Otočka u Podolského bazénu a zpět na Palackého náměstí. Nebylo to objektivně špatné, ale subjektivně dorážím totálně zpruzený. Prostě takové normální inline komerční masová vyvoněná akcička pro širokou veřejnost s dobrou organizací a nulovým adrenalinem pod dozorem policie.

Tedy (už) nic pro mě.

v tv Metropol. Rozhovor začíná v 7:30 http://www.metropol.cz/porady/city-koktejl/4595/

mezi auty z kopce dolů a dvacet metrů přede mnou padne na křižovatce s Dukelských hrdinů červená, je toho adrenalinu až zbytečně mnoho.

To jen tak na okraj.

Prakticky nic více, nic méně. Nemá cenu spekulovat, jestli je CZ/Praha freestyle scéna mrtvá nebo byla malá reklama, ale ve výsledku kdyby nepřijelo zahraničí, tak by závodilo jeden a půl člověka.

Což by byla škoda, protože organizačně byly závody zvládnuté velmi dobře. I přes poměrně hrubý povrch na místě ze všech míst pro bruslení nejbizarnějším – na hřišti v Kostelní. To se sice zapsalo do dějin skateboardingu kolem roku 92 (nevím, nedá se to moc dohledat), kdy v něm byly uskladněny a posléze pololegálně zprovozněny překážky ze závodů u Sjezdového paláce na Vyšehradě.

Ale to je dlouhá odbočka.

Na programu byl speed slalom, dětská soutěž a freestyle. Co zaujalo ? Tradičně výkon “malých”  – je to rok od roku lepších a momenty, kdy v soutěži měly zajet nějaký trik, jehož název neznaly, ale po předvedení trik daly napoprvé a na jistotu, byly skvělé.

Ostatní bylo… tak nějak standardní. Což není výtka – ale přes dobré triky a slušné jízdy nebylo nic výjimečného, něco, co by mě zvedlo na nohy a donutilo nadšeně plácat rukama o sebe.

Možná to souvisí i se systémem závodů, které nejsou divácky příliš atraktivní (různí lide se motají mezi kuželkami a pokud tomu nerozumíte, tak pořád stejně), nejsou příliš propagované a diváků tak nechodí příliš mnoho – což je škoda a zvláštní vzhledem k oblíbenosti inline bruslení celkově. Stejně jako jednotlivé jízdy – na závodech je často vidět, že v mezidobí, kdy je v řadě kelímků více lidí, kteří se hecují, padají daleko zajímavější a lepší triky.

A nebo mě prostě bruslení až tak moc nebere. Už.

Po pár desítkách kilometrů na kole (dobře, bylo jich 82, no), jsem se ještě večer chtěl jít protáhnout a zarelaxovat. Dojel jsem na Letnou, chechknul jsem se na foursquare a podíval nad Prahu na nebe. Bohužel na fotkách nejsou úchvatné blesky přes celé nebe – ale stačilo to na to, abych dal dva souly a zmizel pryč.

Nakonec se to prohnalo poměrně neškodně – i když na Pankrácy prý lilo a bouřilo. Nicméně letos už jsem zmokl dvakrát a stačilo mi to.

Už jsem se dlouho potuloval jen po Letné a v naděje, že nová kola pojednou, mě vyhnala ven. Okruh přes Letnou a Stromovku. Klidně mohu prozradit, že kola nic moc a sjezd do Stromovky se pohyboval samospádem kolem 30 km za hodinu. To, že tam Zdener jel něco kolem 60 budu považovat spíš za chybu v GPS…

Cestou jsem předjel dva longboardisty – je neskonale zábavné sledovat, jak ochráničovaní a ohelmičkovaní brázdí silnici ze strany na stranu rychlostí nepřekračující rychlost chůze. Ale co, když je to baví…

Přes Stromovku a Holešovicemi. Jednu chvíli jsem se chtěl podívat na padající dům, ale pak jsem zahnul jinudy a už mě to nelákalo. Raději jsem se chvíli potuloval kolem mini-railu.

Na Krejcárek a stezkou k Hlaváku. Lákal mě skatepark na Smíchově, takže přes centrum (a turisty) kolem Tančícího domu a do skateparku.

Po nějaké době na Anděla na tramvaj a do Řep. Na mini rail. Jak to tak sleduju, tak cokoliv nad 40 cm už ani nejezdím. Co se dá dělat.

Přes Ladronku zpět na Letnou, kde skejťáci zase přestavují,  pár triků a domů. Mimochodem – svah kolem stadionu Rošického má pár nových asfaltových záplat – takže to tam jede velmi slušně.

Celkem za 38 kilometrů.

Skateparky:

• Radotín
• Kladno
• Roztyly

Radotín a Kladno (ještě oficiálně neotevřeno) jsou betonové záležitosti, Roztyly klasické dřevo.

Další historický spot. Pět rohových schodů u Menzy ČVUT. Dalo se jezdit i v podloubí za deště a pro další pokusy byly o kousek dál i dva schody.

Boční zdi z hrubého betonu se pravidelně zkoušely navoskovat, ale nikdy ( co já vím) pořádně nejely a jen trhaly brusle.

Místo bylo a je dodnes poměrně oblíbené skejťáky.

Dostčasto zde byla zastávka mezi Bulharem, garážemi a Leninem. Zbylé spoty doplním co nejdřív.

Jak se tak dívám, zapomněl jsem na jedno z historických míst, které bylo rozhodně také velmi důležité. Palác kultury. Později sjezdový palác. Pak Kongresové centrum.

V na konci tisíciletí se u paláce scházelo mnoho bruslařů a bylo to výchozí místo pro mnoho streetů. A co se jezdilo ? U paláce je řada laviček, tři patra květináčů, schody osmičky a dvě lomené zídky ze schodů. Plus volná plocha ohraničená zídkami, nějaké ty schody v blízkém okolí raily.

Dalo se tu být celý den, chvíli jezdit, chvíli sedět ve stínu a kecat s lidma.

V té době jsem mezi své lepší triky počítal fakie 540 z těch osmi schodů. A tak. A lidi jako Cirkus či Vembi.

Dnes je to… jak kdy. Oficiálně je bruslení asportování zakázané (soukromý pozemek), v praxi občas přijde ochranka v rozmezí 5-100 minut, občas projde policie. Záleží na štěstí.

Ale hrany zůstávají navoskované a i když jsem tam dlouho nikoho neviděl, jezdí se tam. I když spíš kole nebo sk8.

V každém případě se jednalo o jednu ze zásadních lokalit pro pražské bruslení.

    Po poslední cyklojízdě v dešti jsem pečlivě vyčistil ložiska. Vystříkal jsem je wd40 a protočil. Aehm. Ve chvíli kdy jsem chtěl vyjet ale začalo pršet. naštěstí se to zlepšilo o dvě hodiny později a tak už to bylo dobré. Letná, pár triků a přes centrum na tramvaj a na I. P. Pavlovu a směr Nuselský most. Jedna západ slunce (to méně podstatné), jednak rail na zdi.

Chvíli jsem si na něm hrál a pak přes most k Paláci kultury. Projel jsem to jen tak, ale z těch důležitých zídek jsem nic nevynechal. Pak zpět přes most a Albertovem na Václavák. Zpět na Letnou, pár grindů a domů.

Nové triky nebo triky nových místech ? Nepočítaně u Paláce.