TiK

když pominu ty dokumentární, tak nic moc.

I když: tahle mě stále něčím přitahuje a je pro mě zajímavá – i když nevím, v kterém ořezu

A zbytek

Měl jsem chuť si hrát s barvami a tvary. Nic víc ani nic míň.

stále ještě.

Sraz byl v pět odpoledne a ochranka, ač vypadá stále stejně nevkusně, výrazně přitvrdila. Sice trochu nesmyslně a nelogicky, ale přitvrdila. Už vidím zítra ty boje, jak se budou závodníci snažit dostat dovnitř.

V hale byla zima. Dost zima. Topeni…možná bude. Nevím. Nakonec jsme rozsvítili a začali stavět. Nanosily se zábrany, natáhla páska  – a umyla se podlaha.

Ještě před tím jsem prošel škvíry a vytahal horu zapadlých šroubků z výstav.

Protože loni to rychlobruslařům, chudáčkům, klouzalo, letos se to pro ně drhne. Ona kluzkost byla i argumentem pro odmítnutí účasti. Vždycky si říkám, jak moc jsou odtrženi od reality. S tímhle přístupem bych prostě na ulici nemohl. A navíc – všichni budou mít podmínky stejné, nejde tady o nějakou časovku o setiny vteřiny.

Stejně jako za všechny tři ročníky upadli snad jen dva lidé – a to ještě ve fitnesu.

Natáhli jsme vlajky, udělali zeď nářků výsledků… a dál se pokračovalo v drhnutí podlahy.

Tam někde mě to přestalo bavit a vyrazil jsem pryč.

Zítra, po osmé ráno, startujeme naostro.

Pustil jsem doménu ciio.cz – nevydělávala a já se kolem toho nemotám – a jsem zvědav, jestli po ní Krupková, se svým úplně jiným závodem, skočí.

Archiv původniho ciaa je uklizen tady: http://www.knopp.cz/ciio.cz/2011/

Celkem jsme získkali 26 medailí, z toho 12 zlatých, 5 stříbrných a 9 bronzových. letos poprvé se rozdávaly medaile zvlášť pro sprintérské tratě a zvlášť pro vytrvalostní.

….

Medailí jsme ale měli ještě víc, když budeme počítat i nemistrovské kategorie mladších dětí a také kategorie AK a fitness.

Viz http://ksbm.cz/medailove-fotky/

Když to vezmu kolem a kolem, není pomalu na čase, stejně jako u plavání, začít přemýšlet o redukci množství závodů ? Je pěkné vědět, že někdo ujede nejrychleji čtyři kolečka a někdo deset – ale je v tom rozdíl ? Pořád je to do zblbnutí doleva – rovinka – doleva – rovinka.

Ono je to poměrně nudné o pro diváky včetně hodinového vyhlašování cen a vítězů, které na ciiu pravidelně zůstávalo jen za účasti rodinných příslušníků a kolegů bruslařů.

Ono je šílené dělení jen podle věku a to ještě většina věkových skupin jede různě dlouhé tratě. 

Nechci psát, že je to peklo. Jako motivace pro děti (jééé, byl jsem na závodech a mám medaili) je to super. I když – nedevalvuje to hodnotu medaile ? Nemá ji pak skoro každý ? Přibližně si pamatuju na ciio náklad přes 100 diplomů pro 150 závodníků. Šílené.

Třeba poměr na téhle fotce:

Schválně si spočítejte počet medailí. Nebo spíš počet dětí bez medailí.

Ale tohle jsou otázky, které si musí zodpovědět někdo jiný.

V neděli 24. března se ve Sportovním centru v Nymburce konalo v pořadí již 4. MČR v halovém inline rychlobruslení Czech indoor inline Open. Stejně jako v předchozích letech se organizace závodu ujal pražský oddíl KSBM Praha, který ve spolupráci s ČSKB připravil pro závodníky i diváky velmi dobré zázemí i „šlapající“ program.

V letech 2009 – 2011 se to ještě jmenovalo Czech inline indoor open  a tedy, v návaznosti na 2011, může být letošní ročník druhý. Pokud se ale vezme v úvahu předchozí jméno a budou taktně zapomenuti lidé hození přes palubu, je možné za X-té MČR dosadit v podstatě libovolné číslo.

Letošní CIIO mělo rekordní účast – 136 závodníků od nás i zahraničí,

Podívám-li se na počet (jen online) registrací na ciio, vidím 145. Opět tedy nesedí čísla počtu závodníků, ročníků….

Mimochodem – centrální hala v Nymburce, která byla perfektním zázemím pro MČR – organizátorům trochu zamotala hlavu. Od počátku bylo jasné, že 100m okruh se sem nevejde. V cizině se ale také jezdí na menších.

Po rozruchu v Letňanech se zřejmě hledala jiná hala – a našla se tak perfektní, že se tam nevejde okruh. Ale nevadí, když to dělají v cizině, zmenšíme také. Však se také na počátku CIIO řešilo, že přes velikost a délka kruhu jsou věci, které tak být musí. Doba se mění a tak budeme zkracovat třeba na deset metrů, hlavně když to půjde zdůvodnit.

A vůbec. Jistěže jsem zahořklý starý deděk, který tomu nerozumí.

To, že nemám rychlobruslaře rád, není nic nového. Ale teď a tady se pokusím být objektivní, jak to jen půjde.

Přenesme se na podzim roku 2009. Je chladno, ale bruslařům to nevadí. Obzvlášť těm, kteří vědí. Vědí o hale v Letňanech, kam chodí každý týden hrát hokej inline hokejisti. A že zaberou jen polovinu haly.

Dala se tedy dohromady parta, která už několikátým rokem chodí v neděli večer na dvě tři hodiny pilovat slalom, krasobruslení či cokoliv jiného. Ceny mírné, se zavřenýma očima letňanského vedení to prochází už několikátým rokem.

V hale vládne pohoda a všechny to baví. Právě proto přichází Radek s nápadem: “Vezmeme si pronájem na celou zimu. Komerčně”. Chytám se toho a začínáme plánovat. Cílové skupiny jsou jasné – organizovaní rychlobruslaři s pravidelnými tréninky a dalším cílením školy – kurzy, hodiny tělesné výchovy. O víkendu večer nějaká ta diskotéka na bruslích a seriál závodů. S plány oslovujeme blízké okolí, včetně rychlobruslařů, jestli by měli zájem o halu na tréninky přes zimu.

Rozpočet je slušně napjatý – největší položka jsou personální náklady na toho, kdo tam bude stát, půjčovat brusle a dohlížet na halu. Příjmy ze vstupného budou spíš minimální. Probíhají jednání, hledáme sponzory a nakonec jdeme za ředitelem Výstaviště v Letňanech. Jméno už bohužel nevím, ale už je nějakou dobu vyhozen.

A tam přijde studená sprcha: Krupková, potažmo modřanský klub má halu zamluvenou už pár dní (hm, náhoda ?) na pár hodin několikrát týdně. Loučíme se a proběhne krátký přepočet finanční rozvahy – z rychlobruslařů nejen že by nebyly peníze, ale hala by byla ještě blokovaná. Radek ztrácí nervy, prohlašuje, že Krupovou nechce ani vidět a balí to. Já o něco později.

Ale ve své naivitě se motám kolem tehdejšího časopisu – MagazinLine. nebo tak nějak. Opět Krupková. A ta přichází s nápadem na inline závody v hale. Letňanské. Nějak se kolem toho motám, tvořím stránky, diplomy a pomáhám při přípravách. Hodně to drží nad vodou p. Štěpánek – investor časopisu. Člověk s ohromným organizačním talentem a zároveň schopností stát nohama na zemi. Nevím, kolik lidí se celkově podílelo, ale měl jsem dojem, že jsem skoro v centru dění.

Dávám dohromady web, facebook, a přes web přijde 81 registrací na závody. Z mého pohledu úspěšné. Více se dá dohledat na blogu. Současně si tam organizuju i závody ve freestyle slalomu jako předprogram závodů.

Původní dohoda o občerstvení je jasná: nakoupí se bagety a ty se z minimálním ziskem budou prodávat. První část se zdařila. Ale pak se objeví rodiče malých závodníků a každá přináší něco k jídlu na prodej – kus koláče za pět korun a tak. Občerstvení, které organizovala Krupková tedy končí několika bedýnkami nepoužitých baget a minusem cca 3 000 na každého jednoho z organizátorů. Dělíme se o ně já, Štěpánek a Krupková.

O rok později. Realizační tým opouští Štěpánek po celkovém znechucení Krupkovou a časopise – prý moc vlastních zájmů (klub, bruslení) a málo starosti o časopis. Že závody budou se objevuje dva měsíce před termínem. Opět připravuji stránky, diplomy. Přes stránky se registruje 125 lidí a já opět pomáhám s organizací či spíše s přípravou haly na závody. A opět freestyle. S dohodou, že si čas v hale zaplatím stránkami a diplomy. Tehdy mi to ještě divné nepřišlo.

A jsme v roce 2011. Mění se vedení PVA Letňany a končí zajímavá cenová politika, vstřícná k bruslařům. Závody proběhnou (freestyle i speed – 149 registrovaných) ve stejném duchu. Jen závěrečnou finanční zprávu jsem neviděl – přes nějaké ty povinné sliby od Krupkové. Ale už je mi to jedno – stránka a diplomy dělám, ale jinak se snažím na tom finančně nepodílet. Ony ty bagety tenkrát byly dost drahé.

Zpětně z mého pohledy byly všechny závody dobré a úspěšné. Snad se nepletu.

Konečně jsme se dostali do letošního roku.

Během zimy se přes sms párkrát ptám, jestli závody budou. Ticho. Zatím mě to moc nezneklidňuje – organizace pár měsíců až týdnů před termínem k CIIO tak nějak patřila. A byly starosti s valnou hromadou ČSKB a tak nějak se to snažím omlouvat.

A pak přijde bomba.

Na www.setkolecek.cz  se objevuje článek První letošní inline závody se blíží. A já na to koukám jak pověstné pánské přirození.

Na jiné doméně (no jo, ono ciio.cz bylo registrované na mě), s elegantní přesmyčkou. Místo Czech Inline Indoor Open je to teď Czech Indoor Inline Open. A logo je také úplně jiné.

“Nové” logo	Moje staré logo

Nebo ne ?

V kontaktech už pouze Krupková.

A hele – moje nafocené fotky na úplně jiných stránkách autor neautor.

Plus přesunutí do Hradce do tělocvičny. Což je očividně to nejmenší.

Takže stručně: po třech letech pomoci s organizací není třeba mi alespoň napsat mail, že se se mnou nepočítá. Raději se založí nové stránky a přejmenuje závod, aby na něj měla Krupková monopol. Ukradnou se fotky (pardón, poruší se autorská práva. To není totéž) a použije se velmi, velmi podobné logo.

Svého času jsem měl tendence Krupkovou obhajovat.

Je na čase toho nechat.

jako když se dozvím dalším ročníku závodů, s kterými poslední tři roky pomáhal, z úplně jiných stránek, včetně použité (a ukradené) fotky.

A to ne že bych se neptal.

Aneb řeči o Krupkové, kterou jsem do teď měl tendence bránit, byly spíše pravdivé.

Reportáž psaná o akci, na které jsem nebyl.

Zdroj je pouze tenhle článek.

Takže jak ?

Z celého článku (a minulého ročníku) čiší…takové to pěkné, hezké, české…že nejsme jako v zahraničí. Že všude je to lepší. Že se snažíme, ale prostě nám to nejde. A že kdo byl v cizině je da bigg boss a všichni bychom z něj měli padnout na prdel. Viz následující citát.

Město Olomouc se díky těmto závodům řadí ve světě freestyle bruslení mezi taková města, jakou jsou například Londýn, Paříž, Barcelona nebo Moskva, kde tyto závody touto formou také probíhají. Je jisté, že zázemí a technická úroveň je v zahraničí o něco lepší

Z nějakého důvodu mi leze na nervy adorování Lenky Buchcárové. Jistě, bruslí dobře. Pomohla zpopularizovat freestyle bruslení.

Královskou disciplínu ovládla nejzkušenější bruslařka u nás a úspěšná reprezentantka Lenka LENE Buchcárová, která má za sebou také závody v zahraničí (Anglie, Francie, Španělsko). K evropskému titulu v této disciplíně tak mohla letos přidat také národní titul.

Reprezentace v freestyle ? To existuje ?Ale v  neposlední řadě – viděl jsem ji bruslit několikrát. A (v podstatě jako Tóča) jezdí pár let to samé. A jak dokládá výpis z jejích stránek, vrchol měla v letech 2003-2004, z kteréhož období pochází její úspěchy (zdroj). A co jsem viděl její jízdu naposledy, tak srovnání ze současnými videi na youtube pro ni nedopadá příliš dobře.

Bohužel ? Asi.

Dál z článku čiší nadpis mé minulé reportáže – vše je oficiální, vše je měřené, jede se na výkony. A kdepak je ta zábava ? A registrační formulář s tituly před a za jménem je pověstná třešinka na dortu.

Citát:

Diváci měli možnost zhlédnout akrobatické prvky na in-line bruslích ve volném stylu plné elegance a tanečního umění.

Meh…

A self-promo ? Také trochu přestřelené

Je potřeba také poděkovat všem lidem, kteří nám pomáhali v přípravách a realizaci samotné akce, všem rozhodčím za nezávislé rozhodování, účastníkům soutěže, kteří sebrali odvahu a účastnili se této ojedinělé akce

Ojedinělá akce ? Ale no tak. FreeLetná se první jela v roce 2006, závody v rámci ciio.cz od roku 2009 a v podstatě jen drzost a sranda nám zabránila nazvat to “Mistrovstvím ČR”. Takové nápady byly, ale obratem je kamarádi korigovali a tak jsme to pojali jako pohodovou akci.

Takže tato akci je ojedinělá možná v Olomouci, ale ani v rámci republiky nic extra.

Závěrem musím podotknout, že mi nevadí ani freestyle, ani závody a ani L. Buchcárová. Vadí mi některé více méně vtipné výroky a události kolem bruslení.

2013

Květen

18.5.

V sobotu 18. května se uskuteční slavnostní otevírací in-line jízda po zcela nové cyklostezce z Hradce Králové do Kuksu. Pojeďte s námi na 30 km vyjížďku po zcela nových asfaltových stezkách nádherným labským údolím! Tato svojí výjimečnou délkou ojedinělá stavba přímo vyzývá k pokřtění námi bruslaři.

http://www.ladronka.cz/in-line-brusleni/akce-a-jizdy/in-line-jizda-z-hradce-kralove-do-kuksu.html

2011

Únor

Czech inline indoor open

19.února

www.ciio.cz, facebook

• reportáž
• fotky
• články na téma

Březen

Toneno contest 2011

Rudná u Prahy

facebook

• Foto

Duben

Mr.PUSH Stromovka 10.duben (neděle) – longboard

článek

Velká jarní cyklojízda 2011 – 28.4.

Pozvánka, trasa, facebook

• Reportáž

Květen

Stromovka Slide Jam + Giant Slalom ~ květen – longboard

7.5. IN LINE MATCH

facebook

MF DNES In-line Party 6,5 km

• http://www.praguemarathon.com/2011/volkswagen-maratonsky-vikend/in-line-party-6-5km/o-zavode, mapa
• Reportáž

Imho lol

15. 5. Lifeinline Praha

http://www.lifeinline.cz/cz, facebook

-jen jako fotograf

In-line jízda Královédvorskem (21. května 2011)

• http://www.ladronka.cz/in-line_jizda_kralovedvorskem_21_kvetna_2011.html

Červen

Aegon

18. 6. Praha – Aegon večerní bruslení Reportáž

Real Street Contest

• Reportáž
• Fotky 1
• Fotky 2

Saturday, July 16 · 1:00pm – 5:00pm

STRAHOV Outlaw ~ červen- longboard

Srpen

2.ročník Mistrovství České Republiky ve freestyle bruslení

27.8., Olomouc, Smetanovy sady.

• Jak to bylo loni.
• fotky
• pravidla

Jestli letos pojedu je ve hvězdách.

27. 8. Večerní inline (Aegon)

http://www.vecerniinline.cz/

Září

FreeStyle Letná 2011

vcelku utajeně, ale datum je 17. 9. 2011. – reportáž

Velká podzimní cyklojízda – 24. září:- reportáž

zcela subjektivně.

Jak jinak.

A se zvláštním ohledem na city rychlobruslařů a všech zúčastněných.

Po loňském, relativně úspěšném (slibované vyúčtování jako jeden ze spoluorganizátorů jsem nikdy nedostal) bylo kolem ročníku 2011 dlouho ticho. Moc dlouho. Občas jsem se poptal, občas vítr přinesl útržek informace, ale vcelku vzato ticho po pěšině.

Až prakticky dva měsíce před plánovaným termínem se ukázalo, že něco bude. Uch. Moc fofr. Oprášil jsem stránky, načrtl plakáty a diplomy a přemýšlel, jestli udělat i freestyle.

Mezi tím jsem se dozvídal informace jak PVA Letňany změnilo vedení, o kolik je pronájem haly dražší a tak. Plus samozřejmě organizace s K, které dost (rychlo)bruslařů nemůže přijít na jméno.

Jak to dopadlo s freestylem jsem už psal – nebyly lidi, chuť, sponzoři…nic. Takže jsem ho ukončil. Rozhodně ale ne proto, abych se naplno vrhnul do příprav rychlobruslení. Svou úlohu jsem si vymezil – plakát, diplomy, stránky + online registrace, nějaká drobná pomoc při organizaci v hale a foceni – hlavně sobě pro radost. S tím, že odmítám jakoukoliv finanční spoluúčast. Už jsem jednou na rychlobruslaře doplácel kolem tří tisíc a v žádném případě nemám chuť si to zopakovat.

Takže jak jsem řekl, tak jsem udělal. Ohlídal jsem si své a obíhání sponzorů a podobné rozkoše jsem přenechal komukoliv jinému.

Ano do TV jsem nepsal – byť malá tisková zpráva do regionálních TV by mohla mít své kouzlo.

Ale co.

Plakáty se aktualizovaly průběžně podle přibývajících sponzorů (Čedok a tak), ale jak se dozvídám, většinou se jedná o "někoho známého" – šance na průnik do zcela neangažované firmy a získání peněz je stále spíše náhoda a zázrak než reálný pokus o získání peněz.

Do toho přišly drobnosti jako dva dny před závody telefonát od jiného grafika "že už dělá ty medaile" (podklady jsem odesílal minimálně o čtrnáct dní dříve) a že "na to teď chvíli má", ale že tam potřebuje ještě nějakou úpravu a že "rychle, protože to spěchá, tak jestli obratem". Počítal jsem do hodně a nakonec do do prdele neposlal.

Nevím proč.

S diplomy to bylo podobně veselé.

Nebudu říkat, že jsou to nejhezčí, co jsem kdy udělal. Nejsou. Vím to. Ale stojím si za nimi a vím, co je kde proč a jak.

Takže přítomnost druhých diplomů, které jen vzaly grafiku a naplácaly ji na papír (ne, hlavní motiv doprostřed není uplně dobrý nápad) vzaly jiné (dva) fonty a doplácaly je tam.

A finální kopanec tomu udělal "banner" CIIO, kde se kdosi rozhodl, že to bude barevně. Takže část podložil černou, něco udělal v červené a nakonec do zabil modrou. To celé ve Wordu, takže patřičně hnusně.
Ještě že pod grafikou nikde není můj podpis.

Dalších několik radostí bylo s K – měl jsem za to, že propagace pojede na oficiálním ciio.cz a facebooku.

Zase jsem to nepochopil.

Takže se průběžně objevovali informace na jejích serverech, na které odkazovala. Takže jednou ciio.cz, jednou svetkolecek.cz, jednou něco úplně jiného. Místo jednotného stylu co kus, to originál. Takže v nějakém takovémhle rozpoložení jsem šel stavět vybavení haly pro závody.

Pátek

Sraz v pět odpoledne. Nová ochranka areálu prokázala, že IQ > 60 je překážkou pro nástup do tohoto zaměstnání.

Nakonec se to nějak podařilo a dostali jsme se dovnitř.

První hurá.

Dostali jsme ty samé haly jako minule plus záchody luxusně přistavené hned vedle.

V hale jsme rozestavěli zábrany, pověsili vlajky, rozestavili stoly, vyměřila se dráha… Určit jsem ještě na něco zapomněl, ale bylo toho dost.

Sobota

Někdo byl v hale už od osmi, já dorazil lehce před devátou.

Nachystal jsem foťák, zapojil webkameru k notebooku pro časosběrný "dokument" a předstíral práci tam, kde to vypadalo, že něco potřebují.

Začali chodit první závodníci a za chvíli byla u registrace slušná fronta.

Závody byly opravdu mezinárodní – Německo, Kolumbie, Slovensko, Maďarsko a tak.

Ale nejvíc bylo děti. Oni rychlobruslaři mají asi milión kategorií, ve kterých se neorientuji, ale většina byly děti do 15 let. Dospělých pomálu, fitness zanedbatelný.

Odbočka: když jim to chudáčkům klouže. Jsou v hale zmatení, že by jim to mohlo uklouznout a tím by nebyli tak rychlí jako obvykle. To že to všem ostatním klouže stejně je jedno – oni raději nepřijedou vůbec. Tenhle přístup zkusím někdy na streetu. Oni jsou to vůbec skleníkové květinky.

Co udělá rychlobruslařský oddíl při příchodu na závody jako první ? Rozloží židličky. Aby si ti malí šampióni měli kam sednout a mohli sbírat síly. Nebo tak něco. Prostě děcka posedávají a dospěli kolem nich často poskakují a posluhují. Viděl jsem dost závodů ve všem možném a nemožném, ale tohle nepobírám. Hlavně když to pak opečovávaným závodníkům natře široké okolí…

Takže se lidi nějak našli a začalo se rozbruslování. To bylamožnost ukázat nejmenovanému oddílu, jak jsou mu všichni u prdele a oni jsou kingové – co je lepšího než v davu kroužících bruslařů začít trénovat starty, že ?
Bezmozci…

Nakonec to všichni přežili a tak mohly být závody úderem poledne odstartovány.

Tohle je ta nejméně zajímavá část. Nastoupí X lidí na start, práskne se z pistole a jede se. Pokud je závod na málo kol, tak se jede rychlo pořád, pokud je závod na hodně kol, tak se vetšina odjede pomalu a začne se závodit maximálně dvě kola před cílem. To se opakuje pro každý závod, pro každou kategorii.

Nudou by se člověk ukousal. I když musím říct, že za celý den byly DVA zajímavé závody, které zvedali diváky z křesílek.

A tak se někak jezdilo a jezdilo.

Do toho stávkovala technika, takže po dojedí závody byly výsledky až za hodnou chvíli (pokud vůbec) a jezdci do finálových jízd se určovali velice sofistikovaným výpočtem přes několik tabulek v Excelu.

Něco jako loni freestyle – měl jsem od Kristýny složitou excelovskou tabulku. Tak složitou, že jsem nakonec, jakoby vypočteně, určil pořadí s Radkem "podle voka". A také to šlo.

Do toho moderátor moderoval. Vcelku dobře – jen to občas chtělo vzpomenout sponzory.

S občasnými pauzami na otření dráhy se to celé odjezdilo a přišel čas na vyhlášení výsledků. Poponesly se stupně vítězů, před ně (sponzor se vytáhl a místo banneru dal basu pití) se postavilo pár lahví pití. Ani nevím co to bylo…

A vyhlašovalo se. Každý byl asi ve dvou miliónech jízd a dostal sto diplomů. Nebo tak nějak mi to připadalo. Seděl jsem tam na zemi a cvakal foťákem pokaždé, když byli na stupních vítězů jiné lidé, než před chvílí.

Mimochodem – složil se mi stativ a stálo mě to blesk. Je na hadry…

V průběhu vyhlašování už se houfně odcházelo, takže posledním tleskala tak třetina lidí. Ale co.

Takže jak to uzavřít ?

Na to, jak dlouhý byl čas na přípravu, to bylo slušné. Mělo to spoustu chybiček a chyb, které by u třetího ročníku být neměly. Byly hodně dlouhé prodlevy. Často to byla koncentrovaná nuda (ať už se zrovna závodilo nebo ne).

Takže bylo to dobré nebo špatné ?

Odpověď zní ano.