TiK

Když na poštu, tak tak, abych se projel. Aspoň přes Letnou.

Cesta tam s větrem v zádech byla hodně rychlá (trochu tomu napomáhal chystající se fotbal a policie všude (skoro všude)). Ono z jedné strany fanoušci a z druhé zásahovka PČR dokáže znepokojit až až.

Cestou zpět jsem se stavil u Trnky (a Radka). Že v hnusném počasí měl Radek zavřenou půjčovnu chápu, to že zabouchl i Trnka hospodu (fotbal byl, velkou TV tam má, to by někoho nalákat mohlo) překvapilo.

Cestou přes Stalina jsem se zájmem sledoval postup fotbalových fanoušků – od Staroměstského náměstí postupovalo stádo fanoušků, obklopené policií. Sem tam nějaké dělbuchy, sem tam nějaký chorál, ale jinak vcelku v klidu. Nahoře u na Letné bylo v pohotovosti několik desítek policistů a psovodů, kteří dav spolehlivě odstínili od zbytku normálních lidí.

Poprvé po dlouhé době jsem neměl v přítomnosti Policie pocit ohrožení. Super.

Pak už jsem jen lehoučce zevloval. Nějaké 360ky, sem tam něco málo. Ale spíš jsem se jen tak projížděl, abych v současném letním počasí nezmrzl. Do triků se mi ani nechtělo – divné.

Nakonec odjezd přes čerstvě vyasfaltovanou Hradčanskou – jsou prima vystouplé kanály a stavební bordel na silnici – je přes co skákat. Nebo aslepoň přes přechody :)

Ve všedný dny na Letné čmuchá Policie (měšťáci) po autech, které stojí tam, co nemají. Když se přihodí fotbal, auta stojí kde mohou (či spíše nemohou) a policajta vidět není na kilometry daleko. Tedy – státní jsou všude a hlídají fanoušky.

Ale na pokuty se nehraje.

  Spravil jsem si brusle. Tedy spravil – použil méně zničené díly místo těch úplně na odpis.

Kola

To na fotce je mé zadní kolečko. Z původních 80mm aktuálně 65. Za povšimnutí stojí ty praskliny středu.

Rám

To je větší problém. Přední část je z grindů sjeta do tloušťka listu papíru a při každém dalším triku se opírá do kola. O pevnosti uložení prvního kola lze také poměrně úspěšně pochybovat.

A co s tím ? Nic. Ještě mám z minulých bruslí jeden rám, který je v lepším stavu. To by mi na zbytek sezóny stačit mohlo. Co si pořídím příští rok netuším – výběr (pro mě) není.

A ano – z tohoto pohledu – levá strana byla stejná jako pravá. Zadní část na tom není o moc zdravěji.

Začínám brousit poslední funkční rám a pevně doufám, že ještě chvíli vydrží. Prosím.

Je to pár dní, možná už týdnů, kdy mi v příchozí poště přistál mail. Že za kolik by byla reklama na tik.cz. Dobrá, proč ne. Odpověděl jsem, že za něco málo a o co že jde.

Obratem přišel mail s podrobnostmi – jednalo by se o akci, kterou organizuje ministerstvo (teď zrovna nevím čeho – dopravy ?)  a jedná se o jízdu na bruslích po jihozápadní části Pražského okruhu.

To jsem zajásal – když pominu plán o ilegální akci a nezájem ŘSD, byla by možnost projet si dálnici ještě před dostavěním super. A v rámci euforie jsem odepsal: klasický banner jsou vyhozené peníze – pojďme to udělat jinak. Dejte mi trochu exkluzivity (projetí/projití předem) a obratem vám zadarmo zajistím článek, fotky a propagaci na několika dalších webech.

A tam to skončilo.

Poslední mail bylo lakonické předáme ke schválení a od té doby nic.

Škoda pro všechny zúčastněné.

Tenhle pohled moc potěšující není. Suchou nohou jsem to nestihl a dojel jsem taxi :)

Jste zdatní bruslaři a nevadí vám, že budete kroužit pořád dokola? V tom případě můžete vyzkoušet okruh u liberecké Tipsport areny.

Je to nová trasa dokončená v září minulého roku. Dlouhá je jen něco přes kilometr a můžou na ni in-line bruslaři i cyklisté. Na vlastní dráze auta určitě nepotkáte, ale musíte na ně dávat pozor při přejezdech silnice.

Pojedete kolem atletického a fotbalového stadionu, umělé trávy, hřiště pro americký fotbal či baseball. Výhodou stezky je umístění nedaleko centra krajského města a celkem hladký asfalt. Má však i své „mouchy“. Tou hlavní je při krátkosti trasy její značné převýšení. Najdete tu celkem prudké sjezdy a výjezdy.

A taky pěkně nebezpečné místo. Jeden sjezd totiž končí nepřehlednou pravotočivou zatáčkou, která je nepochopitelně opatřena zábradlím. Pokud tam někdo ztratí rovnováhu, může dopadnout opravdu ošklivě.

Na asfaltu bývá také nepořádek ze stromů, ale to není jen problém dráhy u arény. Minulou zimu okruh u arény sloužil jako běžkařská trať.

In-line stezka u arény vzbudila rozpaky svou cenou: i když je krátká, přišla na 13 milionů korun.

via idnes.cz

Ať to čtu, jak to čtu, nepřijde mi to jako šťastné řešení cyklo/inline stezky.

na cestě Alza-Vinohrady – Letná. Alespoň že jsem si dal Vinohradskou a nakonec se stavil i na Merkurii – dalších z poměrně zásadních míst pro skejťáky a bruslaře.

Jo, a také jsem se rozplácl u Stromovky – neviděl jsem / přehlédl jsem řetěz přes cestu. Na poslední chvíli jsem šel pod něj a odnesly to hlavně kalhoty, o něco méně kůže.

Chvíli jsem zvažoval zdokumentovat místo, zavolat policii a začít to hrotit kolem “jen-tak” řetězu přes cestu, ale čím déle jsem nad tím přemýšlel, tím to bylo celé nejednoznačnější – takže to asi nechám plavat.

jak se přezdívalo tomuto místu podle nějakého obchodu. Na kolem let 89-93 se zde pravidelně scházeli bruslaři (stará parta na trekách) a skejťáci. V době, kdy všichni znali všechny a když se jel street, tak jelo deset – patnáct lidí. Nádhera.

Doba Petra Lowiho s dlouhými vlasy. Kdy s kolegou Petrem Beranem diktovali neskutečným způsobem.

Doby, kdy ten, co skočil ty tři schody dolů byl dobrej a kdo nahoru, byl král.

Tak mě napadá, že jsem nenafotil horní patro se zajímavými spoty a v neposlední řadě nepříjemnou ochrankou. Příště.

Zcela překvapivě jsem se dozvěděl o nějaké akci nikoliv den po, ale den před. A tudíž nic nebránilo jít se tam podívat.

Skatepark ve Strašnicích hostil akci, jejíž oficiální název mi vypadl. Nevadí. Závodilo se na koloběžkách a inline bruslích. Oboje v kategorii do patnácti a nad patnáct let.

Po příchodu do skateparku byly koloběžky skoro všude. Pro samou koloběžku nebylo kam plivnout, natož spatřit bruslaře. Stačilo se ale trochu rozkoukat už už se vylouplo pár známých, které jsem (na bruslích) neviděl snad roky. Občas ještě někteří aktivně jezdí nezaměnitelným stylem – starší triky, na pohodu. Žádné velké hrocení, ale v klídku se povozit. Plus pár mladých, který to naopak dávali až neuvěřitelným stylem.

Vybalil jsem foťák, proklel počasí a nasadil blesk. A půlku odpoledne běhal kupovat baterie – 4ks za 20 Kč, výdrž kolem 40 záblesků. Bleh. Na rozdíl od pár přítomných fotografů jsem se uklidil doprostřed skateparku. Jednak jsem to měl blízko ke všemu zajímavému, jednak jsem tam nechal batoh a odevšad jsem na něj viděl.

Koloběžkáři se fotili lépe – využívali dvě nebo tři překážky hromadně, takže nebyl problém počkat si s foťákem na jednom místě. To za bruslaři se musí hooodně běhat.

Ve dvě skončila registrace jezdců a začala kvalifikace. První koloběžky do patnácti, pak to samé brusle. A bylo na co koukat – v jednu chvíli mě popadla kacířská myšlenka, že koloběžky jsou akčnější, ale nakonec to bylo tak nastejno. Příjemné překvapení.

Na koloběžkách nebyla nouze i front- a back- flipy, objevil si i McTwist flare (jestli jsem se nepřehlédl). Sladké. Bruslaři zase kašlali na helmičky (kdo chtěl, měl, kdo ne, toho nikdo neprudil).

Postupně se odjezdilo první kolo “mladých”  a nastoupili “dospěli”. Bruslaři lehce zaostávali – více grindu a méně létání není divácky až tak atraktivní. 

Právě na diváckou atraktivitou bylo ovlivněné pořadí po prvním kole. Jako poslední se registroval do závodů Američan (jméno bude, až někde najdu výsledky). Půlku minutové jízdy bloumal skateparkem jakoby nevěděl co dělat. Ale pak to totálně zabil – handplant transfer pool to pool 180 na dva dotyky. Ježišmarjá. Dva bazény, jeden hloboký dva, druhý tři metry, mezi nimi dva metry beronové plochy – dost lidí to zkusilo skočit, ještě jsem neviděl nikoho (včetně mě), komu se to povedlo. A tenhle to tam dal na třetí pokus naprosto suveréně a na jistotu. Skatepark na nohou a řev nadšeného davu.

A to byl vlastně poslední oficální trik. Začalo pršet. Chvíli se čekalo, ale nakones se déšť ukázal jako vytrvalý a výsledky byly vyhlášeny podle pořadí po kvalifikaci. A překvapení – Amík to svým handplantem vyhrál.

Před tím vlastně ještě pár úchylů projelo skateparkem v tangách a průběžně na mokru pořád někdo zkoušel shuffly.

A pak už jen oficiálně neoficiální afterparty.

Hodně příjemné odpoledne plné bruslí, známých a focení. Jednoznačně líbilo.

PS. když někdo zapomene na fakturu tak skončí na free variantě hostingu. Tak se pak nemůže divcit, že mu web nejel skoro 24 hodin.

Ano. Déšť to ukončil po kvalifikaci. Ale fotek z ‚velkého‘ foťáku bude také dost.
A reportáž také.